Inženýrský perfekcionismus se v byznysovém prostředí často stává zbytečnou zátěží. Lidé z výzkumu a vývoje mají přirozenou touhu své vynálezy dál a dál vylepšovat místo toho, aby hledali první vhodný moment pro vstup na trh. V tomto režimu dlouho fungovala i společnost TechTest. Čtyři inženýři z pražského ČVUT drželi v rukou průlomový nástroj pro kontrolu čistoty kovových povrchů, firmu ale celých osm let brali jen jako „vedlejšák“ ke svým stabilním zaměstnáním.

„Začínali jsme už během studia na ČVUT,“ říká Petr Chábera, který se v rámci diplomové práce zabýval vývojem systému pro měření olejových vrstev na různých typech povrchů. „Ekosystém, jak založit firmu na ČVUT, nebyl před patnácti lety nijak zvlášť propracovaný. To celé byla ze sta procent naše osobní iniciativa,“ vzpomíná Chábera, který společnost v roce 2011 založil s Janem Kudláčkem, jenž byl v té době zadavatelem a konzultantem Cháberovy diplomové práce. Postupně k sobě přibrali ještě dva studenty, Michala Zoubka a Jakuba Svobodu, se kterými tvoří TechTest i dnes.

Olej hraje v průmyslu dvojí roli. Může kovové díly chránit, ale stejně tak může fungovat jako nečistota – při lakování se barva z nedostatečně odmaštěného podkladu může časem začít odlupovat. Konkurence přitom nabízela buď primitivní pozorování odlesků pod UV lampou, nebo naopak zdlouhavé laboratorní rozbory. „My jsme šli přesně doprostřed. Vzali jsme laboratorní metody a přenesli je do průmyslu, aby zákazník výsledky znal během pěti vteřin, a přitom byly velmi přesné a opakovatelné,“ vysvětluje Chábera. Zatímco u laboratorních metod se na výsledek čeká klidně 48 hodin, technologie Recognoil, kterou Chábera v rámci TechTestu vyvinul, dává odpověď okamžitě – a výroba může ihned reagovat.

Zajímavostí je, že samotný princip si tým nemohl nechat patentovat. „Používáme známé fyzikální principy, takže patent aplikovat nešlo. Máme několik průmyslových užitných vzorů na design přístrojů a vnitřní uspořádání,“ popisuje Chábera. O to překvapivější je, že technologii za osm let nečinnosti firmy nikdo nedokázal zreplikovat v dostatečné kvalitě.

I přes obrovský potenciál TechTest ve svých začátcích několik let pouze přešlapoval na místě. Zakladatelé v roce 2011 začínali s pár tisíci korun coby provozní hotovostí – v prvních letech měli pouze statický web a zákazníci se jim ozývali zřídka, převážně skrze organické vyhledávání. „Osm let jsme se vývoji věnovali čistě nadšenecky. Jeli jsme pasivní marketing, jednu obyčejnou landing page a do obchodu neinvestovali vůbec nic,“ přiznává Chábera.

Velký třesk zažehla poptávka od SpaceX

Budíček přišel z nečekaného směru. „V roce 2019 přišla nečekaná objednávka od SpaceX. To byl bod zlomu, kdy jsme si řekli, že se jdeme z garážové firmy přerodit ve startup. A jako první jsme začali budovat obchod, který do té doby neexistoval,“ popisuje Chábera. Americký vesmírný gigant tehdy hledal řešení pro měření povrchové čistoty trubek v raketových motorech – a na anglickou verzi webu malé české firmy narazil její pracovník nejspíš úplnou náhodou.

Spolupráce s takovým klientem znamenala podstoupit značné riziko. TechTest tehdy disponoval ručním detektorem ukrytým v provizorním pouzdru vytištěném na 3D tiskárně a neměl ani záruku, že americká korporace za testovací zařízení zaplatí. Tým inženýrů přesto zariskoval a přístroj do Spojených států odeslal. Technologie v náročných testech obstála a česká firma se brzy poté stala dodavatelem pro jedničku amerického vesmírného programu.

První úspěch přinesl důležité zjištění – ani sebelepší technologie nefunguje bez adekvátní prezentace. „Nakonec pro nás bylo nejtěžší získat důvěru klientů. Jakmile jsme se rozhodli aktivně propagovat naše produkty, záhy jsme zjistili jejich největší slabinu. V té době to byl produktový design,“ přiznává otevřeně Chábera. Diagnostické zařízení v ceně menšího automobilu zkrátka nemůže vypadat jako neforemná plastová krabička.

Zde vstoupilo do hry Středočeské inovační centrum. Pomocí takzvaného kreativního voucheru propojilo firmu s předním průmyslovým designérem Martinem Tvarůžkem a na to pak navázal program INO:EX, zaměřený na podporu inovací a expanze na nové trhy. Ten se ukázal jako záchrana v nejhorší možné chvíli. „Když jsme se zrovna rozhodli, že do podnikání půjdeme all-in, přišel covid a veškeré poptávky zmizely. Měli jsme štěstí, že jsme si tenkrát sáhli na podporu od SIC a udrželi projekt při životě,“ vzpomíná Chábera. Výsledkem redesignu byl ergonomicky propracovaný přístroj Recognoil 3W, který firma uvedla na trh v roce 2022 a s nímž o rok později vyhrála prestižní ocenění Red Dot Award.

„To nám otevřelo dveře na mezinárodních výstavách a obavy zákazníků vůči malé neznámé české firmě byly tímto oceněním ihned rozptýleny,“ doplňuje Chábera.

Foto: TechTest

+3

Demontáž akademického ega

Krásný a funkční produkt ale pořád nestačí, pokud firmě chybí obchodní tah na branku. TechTest proto v navazujícím expertním programu Platinn získal byznysového mentora Aleše Holana, který dříve působil ve vedení české pobočky Shell a skupiny Louda Auto. Ten přinutil čtyři kamarády rozdělit si kompetence, sestavit tříletý byznys plán a začít myslet čistě obchodně. „Sky is the limit. To nám Aleš vždycky připomínal, abychom přemýšleli o tom, čeho chceme docílit, a nesoustředili se jen na překážky před námi,“ vzpomíná Chábera na přístup, který tým zbavil přehnané zdrženlivosti.

Mentoring měl místy podobu tvrdého tréninku. Holan například zakladatelům pomáhal tříbit obchodní argumentaci v rámci hraných scének, ve kterých sám hrál nerozhodného zákazníka a námitkami o ceně či zbytečnosti technologie učil vědce reagovat pohotově a sebevědomě. Ne všechno se poslouchalo lehce. „To, že budeme potřebovat méně technického nadšení a více chladného byznysového plánování, se neposlouchalo úplně snadno. Museli jsme se s tím ale smířit,“ přiznává Chábera. Dnes tři ze čtyř zakladatelů pracují pro TechTest naplno a pouze jeden zůstává na částečný úvazek na strojní fakultě.

Nové myšlení se firmě osvědčilo v různých směrech. Opakovaně se například spálila při výběru zahraničních distributorů, kteří technologii nedokázali zákazníkům vysvětlit. „Napůjčovali jsme jim demo přístroje, ale cesta tudy nevedla,“ říká Chábera. Dnes proto TechTest sází na partnery, se kterými funguje přirozená synergie, například výrobce průmyslové čisticí chemie, kteří pomocí Recognoilu demonstrují účinnost vlastních produktů. Zároveň firma zakládá vlastní pobočky – půl roku funguje německá a na řadě je Francie.

S novým uvažováním i produktem přišla expanze napříč odvětvími, kde je důraz na mikroskopický detail klíčový. „Po akci SpaceX se nám podařilo uchytit se na švýcarském hodinářském trhu a získali jsme zákazníky jako Cartier nebo Rolex,“ vyjmenovává Chábera. Pevnou pozici má firma i v automobilovém průmyslu díky spolupráci se Škodou Auto nebo Boschem.

Právě Škoda Auto ukazuje šířku schopností technologie. V masové produkci pomáhá Recognoil s exaktním dávkováním oleje před lisováním karosářských plechů. „Jsou zákazníci, kteří aplikují násobně větší množství oleje, než by museli. A pak to vše musí zase odmastit. Jsou to tuny, desítky tun chemie ročně, která se musí likvidovat úplně zbytečně,“ vysvětluje Chábera, proč pouhá neschopnost měřit vrstvy vede v průmyslu k zásadnímu nadužívání chemie i energií.

Flexibilita se firmě vyplácí i ve chvíli, kdy se některý trh zadrhne. Švýcarské hodinářství aktuálně prochází otřesem – po ohlášení amerických cel na švýcarské zboží ve výši 39 procent a poklesu poptávky z Asie se některé tamní luxusní značky podle Chábery rozhodly až polovinu zaměstnanců poslat na nucenou dovolenou a zmrazit investice. I přes mírné oživení je tato oblast dál v útlumu, proto TechTest hledá příležitosti jinde a nachází je v polovodičovém průmyslu – rozjíždí spolupráci s nizozemským ASML, jediným světovým výrobcem fotolitografických strojů pro produkci nejpokročilejších čipů.

Mezi zákazníky české firmy patří také Meopta či Thermo Fisher Scientific a pracuje i na vývojových projektech pro CERN, Evropskou organizaci pro jaderný výzkum v Ženevě, kde bude senzor měřit čistotu uvnitř vakuové komory urychlovače částic. Miniaturizovanou verzi připravuje i pro jadernou elektrárnu Dukovany, kde musí být přístroj vodotěsný a dekontaminovatelný.

Foto: TechTest

Zakladatelé TechTestu se potkali při studiu na ČVUT

Budoucnost vidí TechTest v automatizaci. Firma miniaturizuje senzory tak, aby se daly integrovat na robotická ramena přímo ve výrobních linkách – robot si díl naskenuje ze všech stran a znečištěné kusy sám vrátí k čištění nebo je vyřadí. Současně s tím tým experimentuje s modely, které se z fluorescenčních map naučí díky umělé inteligenci rozpoznávat kritická místa a rovnou zákazníkovi poradí, co s nimi. Nové cloudové prostředí, které firma přes rok vyvíjí, by tyto funkce mělo nabízet formou předplatného.

Zásadní lekci, kterou si z patnáctileté cesty Chábera odnáší, by dnes předal každému začínajícímu vědci s nápadem. „Hned na začátku bych si klidně zaplatil konzultaci s někým, kdo si celým procesem komercializace technologické inovace už prošel. Vyhnuli bychom se zbytečným chybám, které nás stály čtyři, pět let pokusů a omylů,“ říká. Před patnácti lety podle něj podobná pomoc prakticky neexistovala – dnes jsou organizace ochotné podpořit začínající firmy na dosah ruky.

Pozoruhodná je přitom také finanční stránka celého příběhu. TechTest si za celou svou existenci nevzal peníze od investorů – pomalý rozjezd firmě paradoxně pomohl vytvořit rezervy, ze kterých růst financuje sama. Historicky si požádali jen o menší granty v celkovém objemu do milionu korun ročně. Až do loňska tržby rostly tempem 40 až 60 procent ročně a naposledy dosáhly zhruba 20 milionů korun. Tým dnes tvoří devět zaměstnanců.