Miluju práci, ale v Evropě často vidím opak, říká Čech, který vyvíjí stamilionové vzducholodě

Když Josefovi Rokůskovi na konci univerzitních studií zavolal jeho kamarád z gymnázia Martin Bocken, že by spolu mohli rozjet firmu, nejdřív se smál. Bocken chtěl totiž stavět vzducholodě. „Říkal jsem si, co je to za blbost. Kdo chce dneska dělat vzducholodě?“ vzpomíná Rokůsek na telefonát z roku 2022. Nakonec se do té myšlenky ale zamiloval a dnes má jejich francouzský startup HyLight za sebou účast v prestižním americkém akcelerátoru Y Combinator a od investorů už získal přes 400 milionů korun.

Rokůsek je v trojici spoluzakladatelů HyLight jediným Čechem, jeho kamarád ze studií Bocken je Belgičan a třetí do party Thomas Laporte je Francouz. Ale i Rokůsek je tak trochu víc Francouz než Čech – do země galského kohouta se přestěhoval ještě jako malé dítě, a i když česky mluví dobře, z přízvuku je znát, že je to pro něj až jazyk číslo tři za angličtinou a francouzštinou. „Rodiče odjeli z Čech za dobrodružstvím. Nevěděli, co je čeká, a právě to je lákalo,“ popisuje. Podnikání má nicméně v genech: Josefův otec ve Francii rozjel několik projektů a jeho strýc je Petr Rokůsek, který mimo jiné založil energetickou skupinu Nano Energies a dnes rozvíjí nábytkářskou společnost BeOak.

Sám Josef absolvoval vysokou školu INSA Lyon, kde se věnoval mechanice se zaměřením na lehké konstrukce, při studiích se zabýval také energetikou. I proto Bockenův nápad nakonec nezavrhl tak rychle, jak by se z jeho první reakce dalo čekat – už předtím přemýšlel o vodíku jako potenciálním pohonu pro drony. S kamarádem pak došli k závěru, že na trhu je mezera: na jedné straně stojí vrtulníky, na druhé drony a mezi nimi chybí stroj, který by vydržel dlouho ve vzduchu, uletěl velké vzdálenosti, ale nebyl hlučný a mohl efektivně monitorovat terén pod sebou.

Jejich úvahy šly proti tomu, jak obvykle přemýšlejí konstruktéři letadel. Většina létajících strojů má být co nejrychlejší, protože rychlost zjednodušeně znamená, že se toho stihne víc za méně času. V HyLight ale naopak hledali, jak zpeněžit pomalost a preciznost, a zaměřili se na firmy, které provozují infrastrukturní sítě typu plynovodů nebo silnic a potřebují co nejpřesněji monitorovat jejich stav. „Je tu celkem velký trh se sběrem velmi přesných dat. A pro ty potřebujete něco, co zůstane dlouho ve vzduchu,“ vysvětluje mladý inženýr. Roli hraje i to, že senzory a kamery při rychlosti nad 40 kilometrů v hodině produkují výrazně horší snímky.

Prvním byznysovým krokem evropských startupistů byl paradoxně americký akcelerátor, a to SkyDeck při Kalifornské univerzitě v Berkeley, na níž v minulosti Bocken a Laporte studovali. Na konci několikaměsíčního programu ale přišla rána: trojice zakladatelů nesehnala investory, kteří by podpořili jejich další růst. Dnes to Josef Rokůsek vidí jako štěstí: „Nebyli jsme připraveni mít investory. Byli jsme mladí a mysleli si, že všechno umíme a jsme nejlepší. Potřebovali jsme se uklidnit, sednout k počítači a makat jako blázni na produktu, který fakt funguje.“

Foto: HyLight

+1

Následujících zhruba šest měsíců proto intenzivně pracovali na projektu vzducholodě a pak přišel velký úspěch, když se dostali do Y Combinatoru, nejznámějšího amerického akcelerátoru, kterým prošly třeba Airbnb, Stripe nebo Dropbox. HyLight byl součástí letního běhu 2023, samotný akcelerátor se stal i jeho investorem. Z Kalifornie si však podle Rokůska přivezli hlavně nastavení mysli, které v Evropě dodnes postrádá: „Ve Francii je mindset spíš nepracovat. Čím méně pracuješ, tím jsi spokojenější, což já moc rád nemám. V Česku to vidím méně, tam je pořád ještě normální pracovat.“

Ostatně to, že tvrdá práce je v HyLight součástí firemní kultury, opakuje Rokůsek během rozhovoru několikrát. V dubnu 2024 uzavřeli seedové investiční kolo v objemu 3,7 milionu eur, tedy asi 90 milionů korun. Vedle Y Combinatoru do něj přispěli fondy Ring Capital, Kima Ventures a Collaborative Fund a spoluzakladatel automobilky Tesla Marc Tarpenning. Letos v říjnu přibylo dalších 13 milionů eur od fondů jako Rubio Impact Ventures, DRW nebo Teampact Ventures.

A jak tedy jejich produkt vypadá? Takzvaný HyLighter je zhruba dvanáct metrů dlouhá vzducholoď, kterou nadnáší helium a jejíž vodíkový palivový článek pohání elektromotory. Bez helia má celý stroj i s technikou zhruba 50 kilogramů. Po naplnění heliem ale váží jen kolem čtyř kilogramů a dá se udržet v jedné ruce. Létá nejvýš do padesáti metrů, ve vzduchu vydrží deset hodin a během jedné mise zvládne až 350 kilometrů.

Nese lidar, tedy laserový skener, kamery a detektory metanu. Když se všechno vypne, balon prostě pomalu klesne k zemi. Rokůsek a spol. si stroj sami vyrábějí, snaží se jej mít maximálně pod kontrolou, což je i to, nač lákají nové kolegy: „Nabízíme malý tým, velkou zodpovědnost, rychlá rozhodnutí a práci přímo na hardwaru, od mechaniky a elektroniky přes řízení letu a software až po vlastní lety.“

Hlavním zákazníkem startupu je francouzská obdoba ČEZ Distribuce, tedy společnost Enedis, která provozuje francouzskou distribuční elektrickou síť. Mezi klienty patří také francouzské protějšky Net4Gas, plynárenské firmy NaTran a Teréga. Dále francouzská obdoba Správy železnic SNCF Réseau a stavební koncern Vinci, který je aktivní i v Česku. HyLight jim dodává kompletní službu včetně analýzy dat a do budoucna se chce stát mnohem víc datovou firmou. „Naše vize je jako u satelitů. Létáte, vytváříte data a kdokoliv si je může koupit,“ vysvětluje Rokůsek. Už dnes jejich systém hodně využívá umělou inteligenci a samotná vzducholoď je částečně autonomní stroj.

Firma nyní provozuje čtyři vzducholodě, které v podstatě nonstop létají nad Francií a kontrolují stav vybraných železnic či plynovodů. Peníze z poslední investiční série mají flotilu během roku rozšířit na patnáct strojů. HyLight má dnes kolem čtyřiceti zaměstnanců, ale prakticky dvakrát tolik jich chce v příštích měsících nabrat a Rokůsek by v týmu rád přivítal i další Čechy. Ale přestože je v týmu HyLight zatím sám, část vzducholodí přece jen vzniká i v Česku. Karbonové konstrukce, které drží motory, vyrábí moravský dodavatel dílů na zakázku.

V příštím roce mají za cíl prosadit se také v Německu a Nizozemsku. Evropská expanze ale nemusí být jednoduchá kvůli roztříštěnosti a někdy i kvůli předsudkům. „Občas se stane, že v Německu řeknou, že když jste Francouzi, tak s vámi pracovat nebudou. A naopak,“ popisuje a dodává, že oproti Američanům, kteří mají větší tah na branku a jsou ochotni se bavit skoro s kýmkoli, kdo jim nabídne zajímavou cenu, jsou Evropané celkově takoví pohodlnější.

„Takže pokud to v Evropě půjde ztuha, vyrazíme do USA nebo Kanady dřív, než jsme plánovali,“ říká Rokůsek s tím, že za oceán s byznysem nejspíš vyrazí už za rok, jakmile budou mít výrobu dalších vzducholodí plně zvládnutou.