Společnost Gen vzniklá spojením českého Avastu a NortonLifeLocku hlásí zvýšení zisku, vydělala téměř 30 miliard

Klíčovým mužem firmy zůstává někdejší šéf Avastu Ondřej Vlček. Technologická společnost má 500 milionů uživatelů ve více než 150 zemích.

Michal MančařMichal Mančař

avast-hq

Foto: Avast

Pražské sídlo antivirové společnosti Avast, která se spojila s americkým NortonLifeLockem

0Zobrazit komentáře

Nadnárodní společnost Gen Digital, která vznikla spojením české antivirové firmy Avast s americkým konkurentem NortonLifeLock, v uplynulém finančním roce zvýšila čistý zisk o více než 61 procent na 1,35 miliardy dolarů, v přepočtu přes 29 miliard korun. V jejím vedení i mezi akcionáři firmy i po loňské fúzi nadále zůstávají Češi.

„V uplynulém roce jsme úspěšně integrovali Avast a NortonLifeLock a dosáhli dalšího ziskového růstu,“ uvedl Vincent Pilette, generální ředitel společnosti Gen Digital. Ke zmiňované fúzi obou firem došlo v září v transakci s hodnotou přes 200 miliard korun, pod novým názvem Gen Digital společnost operuje od konce loňského roku.

Čisté výnosy Genu se za fiskální rok do konce března zvýšily o 19 procent na 3,34 miliardy dolarů (72 miliard korun). V prvním čtvrtletí nynějšího finančního roku firma očekává výnosy v rozmezí 940 až 950 milionů dolarů, tedy zhruba dvacet miliard korun.

To je méně, než čekali analytici v anketě společnosti Refinitiv, kteří výnosy odhadovali v průměru na 954,2 milionu dolarů. Firma uvedla, že zákazníci čelí vyšším výpůjčním nákladům a vysoké inflaci, a snižují proto výdaje na produkty kybernetické bezpečnosti. Gen Digital také čelí zvýšené konkurenci jak ze strany zavedených společností, tak menších rivalů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Výnosné spojení sice přineslo jiné jméno, český Avast ale zůstává klíčovou součástí byznysu. Jeho někdejší šéf Ondřej Vlček je prezidentem nové firmy. „Nevnímám to tak, že by Česko o něco přicházelo, naopak – je tu globální hráč, který je ještě mnohonásobně větší než Avast, je kótovaný na americké burze, je to tak další příležitost. Můžeme na to být pyšní,“ uvedl v rozhovoru pro CzechCrunch.

„Vincentova role CEO znamená generální ředitel, tedy ten nejvyšší. Já jsem jako prezident ve firmě dvojka. Zároveň všichni mí i Vincentovi přímí podřízení jsou součástí výkonného týmu. Já jsem s Vincentem nad nimi ve stejné úrovni, ale kdybychom se na nějakém rozhodnutí neshodli, ultimátní rozhodnutí dělá on. Já zodpovídám za produkt a zákazníky z pohledu služeb, které nabízíme, včetně vývoje či inovací, Vincent má na starost komerční stránku,“ dodal Vlček.

Vedle Vlčka jsou ve vedení firmy také další Češi. Michal Pěchouček a Vítězslav Šantrůček se zaměřují na vývoj a technologie. V neexekutivní roli představenstva také usedá někdejší spoluzakladatel Avastu Pavel Baudiš, který je dokonce druhým největším akcionářem společnosti. Do jejího portfolia patří kromě Avastu značky Norton, LifeLock, Avira, AVG, ReputationDefender a CCleaner. Firma produkty a služby v oblasti kybernetické bezpečnosti, ochrany soukromí a identity poskytuje více než 500 milionům uživatelů ve více než 150 zemích.

S přispěním ČTK

Prodáte startup nebo rodinnou firmu za víc než 40 milionů? Vláda chce takový příjem nově zdanit

Dosud byly příjmy z prodeje akcií nebo podílů ve firmách osvobozené od daně, pokud je majitel držel aspoň tři, respektive pět let.

Luboš KrečLuboš Kreč

Jedním z opatření chystaného vládního konsolidačního balíčku, je i zdanění kapitálových výnosů od určité výše

0Zobrazit komentáře

Skupinou, na kterou vládní plán jak zbrzdit prohlubující se státní schodek hodně dopadne, jsou úspěšní podnikatelé a jejich firmy. Míří na ně hned několik opatření. Kabinet Petra Fialy vyslyšel pirátské volání a chce jim zdanit příjmy z prodeje společností, zvednout daně i ztížit nákupy dražších aut.

Na podzim roku 2020 z toho bylo v byznysových kruzích velké haló: ve sněmovně prošel prvním kolem hlasování pirátský návrh, podle kterého by se sazbou 23 procent danily kapitálové výnosy. Tedy příjmy z prodeje cenných papírů a podílů ve firmách. Novela měla řadu much, spustila se kolem ní vlna kritiky a poslanci ji nakonec zamítli. K původní myšlence, z níž Piráti vyšli, se ovšem přihlásil známý internetový podnikatel a miliardář Jan Barta.

Nyní jeho idea ožila znovu – ve vládním konsolidačním balíčku je uveden bod s popiskem „Omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních společnostech“. A dále tam stojí: „Ponechává se současné osvobození příjmů z prodeje cenných papírů od zdanění z příjmů fyzických osob do výše 100 000 Kč za zdaňovací období a zároveň se nově ohraničuje osvobození příjmu z prodeje cenného papíru/podílu ve společnosti při splnění časového testu 3 roky, resp. 5 let mezi nabytím a prodejem na 40 000 000 Kč na poplatníka jako dostatečný limit pro prodeje podílů ve start-upech a rodinných firmách.“

Dosud platí, že když zakladatel prodá firmu, kterou budoval či spoluvlastnil aspoň tři roky v případě akciového podílu a pět let u společnosti s ručením omezeným, jeho příjem je osvobozený od daně. Česko je jednou z mála vyspělých zemí, kde jsou tak liberální podmínky, zároveň je fakt, že řada firem a jejich spoluvlastníků toho využívá pro daňovou optimalizaci a účinně se tak mohou vyhýbat třeba zdanění dividend.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

To byla ostatně jedna z motivací zakladatele investiční skupiny Pale Fire Capital, proč o nějakou formu zdanění usiloval a předestřel ji pirátské straně (která se ji pak ale pokusila uvést v život dost nešťastným způsobem). V rozhovoru pro Hospodářské noviny tehdy Barta mimo jiné řekl: „Filozoficky se dlouhodobě přikláním k tomu, že je morálně správné o trochu méně danit práci a o trochu více kapitál. To je cesta, která zaručuje dlouhodobou udržitelnost kapitalismu. Bez toho se vám rozklíží společnost a v konečném důsledku utrpí fatální ztráty i ti nejbohatší.“

Návrh, který do seznamu rozpočtových úprav zařadil ministr financí Zbyněk Stanjura, proto Jan Barta přivítal. „Mám radost,“ odpověděl na dotaz CzechCrunche, jestli zdanění kapitálových výnosů stále považuje za žádoucí krok. Otázkou podle něj samozřejmě je, jak bude řešení vypadat v praxi – tedy jestli se příjem z prodeje akcií či majetkových podílů bude danit 15, nebo 23 procenty, jestli se bude týkat i společností s ručením omezeným, zda se bude danit celá částka, nebo jen to, co půjde nad hranici 40 milionů, jak to bude s časovým testem…

Na to, že zatím je kolem návrhu spousta neznámých, upozorňuje i advokátka Martina Bechynská: „Z dostupných informací zatím není zřejmé, zda vláda hodlá v otázce účinnosti této změny navrhovat stejný postup jako například při změně časového testu u prodeje nemovitostí z 5 na 10 let, která proběhla s účinností od 1. ledna 2021. U té platí, že na nemovitosti nabyté před účinností novely se stále použije staré znění zákona – tedy kratší časový test.“

pfc-jan-barta2-min

Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch

Jan Barta z investiční společnosti Pale Fire Capital

Původní záměr snížit administrativu malým akcionářům se vytratil, nyní je možné skrze tento nástroj účinně optimalizovat daňovou zátěž fyzických osob,“ píše se ve stručném zdůvodnění návrhu z pera vlády. Ta ale byla vlastně ještě méně radikální než původně Jan Barta – ten totiž před lety zmiňoval, že daň by se měla platit z jakékoli sumy, nikoli od určité částky výš.

Podobně jako Barta iniciativu vítá i další úspěšný startupista, který má za sebou prodej firmy, a to Jan Řežáb. Ten před lety s kolegy vybudoval a prodal společnost Socialbakers – a když se před dvěma lety řešil pirátský návrh, byl jeho hlasitým kritikem: „Tehdy mně vadilo, že by se to danilo vyšší sazbou, nikoli tou základní 15procentní. Pokud tohle nový plán nebude obsahovat, nemám s tím problém a myslím, že to je správně.“

Martina Bechynská přesto ty, kteří zvažují prodej firmy – a nemusí jít jen o startupisty, opatření se dotkne jakéhokoli byznysu –, vybízí k určité ostražitosti: „Pokud momentálně zvažujete exit v rámci své společnosti, kterou vlastníte po více než pět let v případě společnosti s ručením omezeným nebo tří let v případě akciové společnosti a očekávaná kupní cena přesahuje 40 milionů korun, určitě sledujte schvalování této části konsolidačního balíčku. Plánované daňové zatížení příjmu z takového prodeje a podmínky účinnosti takového zatížení můžou totiž zásadně ovlivnit konečný příjem, který z prodeje budete mít.“

clanek-2360×1180

Přečtěte si takéHampl a Wichterle vládě: Je třeba do toho říznoutVzkaz Mojmíra Hampla a Martina Wichterleho vládě: Teď je čas do toho říznout a zvednout i daně

Zdanění kapitálových příjmů ale není jediný pirátský nápad, který se do úsporného balíčku dostal a který dopadá na majitele firem (z nichž, je třeba připomenout, řada zdůrazňuje, že je připravená odvádět státu v těžších časech solidárně větší daně). Poprvé v novodobé historii je na stole zvýšení podnikových daní – dosud se většinou snižovaly. A když se náhodou posouvaly nahoru, jako například v případě mimořádné daně pro energetické společnosti a banky, šlo o dočasnou úpravu, která navíc zasahovala jen určitý sektor.

JURASSIC WORLD REBIRTH

Přečtěte si takéRecenze: Jurský svět: Znovuzrození vykrádá starší filmy i VetřelcePo novém Jurském světě budete závidět dinosaurům, že vymřeli. Vykrádá Vetřelce i předchozí díly

Od roku 2025 by se podle vládního návrhu měla daň z příjmu právnických osob zvednout z 19 na 21 procent, což má do rozpočtu přinést kolem 22 miliard korun. Aby se podnikům zvedly daně, prosazovali spolu s Piráty i hlavně Starostové. Od Pirátů pochází také idea, že by si firmy mohly kupovat jen osobní auta do ceny dvou milionů. Jde o snahu zabránit tomu, aby si podnikatelé nebo top manažeři kupovali se zvýhodněním příliš luxusní vozy a firmy si je pak dávaly do nákladů.

Zbyněk Stanjura si před novináři pomohl statistikou týkající se vozů Ferrari: „Máme tu registrovaných 101 aut značky Ferrari a 96 jich je v majetku nějaké firmy.“