Black Widow vs. Disney. Herečka Scarlett Johansson studio zažalovala kvůli ušlým ziskům, spor se teď vyostřuje

Scarlett Johansson ve filmu Black Widow

Foto: Falcon

Asi před měsícem médii proběhla zpráva, že herečka Scatlett Johansson žaluje Disney kvůli ušlému zisku, což pramení z toho, že zábavní gigant uvedl bez jakékoliv konzultace film Black Widow v kinech i online zároveň, čímž ji měl připravit až o 50 milionů dolarů. Od té doby se spor vyostřuje a možná se dostane až k soudu. Paralelně s tím ze soudních dokumentů vycházejí informace, že Disney z vydání filmu online vydělalo přes 100 milionů dolarů.

Zvlášť u známějších hollywoodských jmen je standardem, že kromě pevného honoráře za roli mají ve smlouvě také nárok na určité procento z výdělků daného filmu z kin. Platilo to také pro smlouvu Scarlett Johansson na Black Widow. Studio ale snímek nakonec premiérově poslalo zároveň na plátna a za bonusový poplatek k předplatnému také na streamovací službu Disney+.

Představitelka silné ženské superhrdinky v žalobě argumentuje, že rozhodnutí Disney nepředcházela žádná projednání nových podmínek s hlavní herečkou. Zatímco se tak ona musela spokojit s menším příjmem kvůli covidu a paralelnímu uvedení online, zábavní gigant ze situace těžil.

Sám se pochlubil 60 miliony dolarů z premiéry Black Widow na Disney+ a v soudních dokumentech teď zaznělo, že snímek prodejem na internetu vydělal dokonce 125 milionů dolarů. Ve srovnání s příjmy z kin je to více než třetina.

black-widow2

Scarlett Johansson a Florence Pugh ve filmu Black Widow

Foto: Falcon

Žaloba Johansson stojí na argumentu, podle něhož Disney přesvědčilo Marvel k porušení smlouvy s ní. Herečka prý dvacetimilionový pevný honorář odsouhlasila s předpokladem, že větší část jejích příjmů z filmu přijde z kin, což bylo před pandemií standardním předpokladem.

V době vyjednávání smlouvy pro Black Widow ale nikdo netušil, že přijde globální karanténa a takřka bezprecedentní změny ve filmové distribuci, takže nikomu nepřišlo důležité se explicitně bavit o streamování. Dohoda tak obsahuje podmínku širokého vydání filmu v kinech, ale exkluzivita tohoto vydání byla spíš implicitní.

Právě proto Disney žalobu okamžitě označilo za nepodloženou. Dokonce řeklo, že hybridní premiéra výdělkům herečky pomohla. Firma se pak uchýlila i k osobnímu útoku, sugerujícímu chamtivost hollywoodské hvězdy. Její jednání charakterizovalo jako „zvlášť smutné a znepokojivé v tom, jak bezcitně přehlíží globální účinky pandemie COVID-19.“

Před několika dny následovala žádost právníků společnosti Disney záležitost přesunout do neveřejné roviny a vyrovnat ji mimosoudně. Firma Periwinkle Entertainment, která služby Johansson zprostředkovala, prý v rámci domluv původní smlouvy souhlasila se zcela soukromým jednáním. Podání veřejné žaloby má být jen marná snaha záležitost medializovat a získat podporu veřejnosti.

Právníci herečky rozhodně nesouhlasí. „Poté, co společnost Disney na tento soudní spor reagovala misogynním útokem na Scarlett Johansson, se nyní předvídatelně snaží skrýt své pochybení v důvěrné arbitráži,“ řekl její právník John Berlinski. „Proč se společnost Disney tolik bojí vést veřejný soudní spor?“ dodal a sám si následně odpověděl.

Firma si totiž prý dobře uvědomuje, co smlouva Johansson s Marvelem znamenala. Slib vydání Black Widow v kinech „stejně jako ostatní filmy“ měl zajistit, že na výdělcích z prodeje lístků nebude kanibalizovat alternativní distribuce. V tomto momentu se ovšem naráží na nejsložitější část sporu – s žádnou alternativní distribucí před pandemií nikdo nepočítal.

Johansson je obětí pandemie i Disney

Podle zábavního giganta ve smlouvě nic o exkluzivitě pro kina nezaznívá. Jedinou podmínkou prý bylo premiérové uvedení na více než 1 500 plátnech, což bylo mnohonásobně překročeno. Žaloba se pohybuje v zásadě v rovině interpretace – pokud by ji byla přiznána nějaká legitimita a spor by dospěl až k soudu, hlavní otázkou by nejspíš bylo, zda a v jaké míře hybridní uvedení Black Widow ublížilo příjmům hlavní herečky.

Negativní vliv této strategie na prodej lístků ani celkové výdělky není snadné spolehlivě prokázat, ale dlouhé měsíce o něm mluví téměř všichni. Například režisér Denis Villeneuve se kvůli tomu obává budoucnosti druhé části Duny, o špatném vlivu hybridního uvádění na kina mluví také americký svaz kinařů. Na akci CinemaCon se teď ke kritice přidalo i studio Sony. Jeho šéf marketingu řekl: „Současná premiéra filmů v kinech a doma je pro naše společné podnikání zničující.“

disney-wandavision-wanda-elizabeth-olsen

Elizabeth Olsen v seriálu Marvelu WandaVision

Foto: Disney

Momentálně není jednoduché si představit, že by Johansson pro Disney ještě někdy měla pracovat. V tom také spočívá další z argumentů ve prospěch herečky – Black Widow má být poslední film ze série Avengers, kde se objeví, a studio ji tak už nepotřebuje. Nedávalo si tedy práci s opětovným projednáváním smlouvy a nechalo si většinu příjmů pro sebe. Počet předplatitelů Disney+ roste, s nimi i hodnota firmy a odměny vedení. A Johansson má smůlu.

V tomto kontextu není příliš překvapivé, že většina ostatních hvězd Avengers se k situaci nijak nevyjádřila. Přesto teď herečce určitým způsobem vyjádřila podporu alespoň Elizabeth Olsen, představitelka Wandy. „Je tak tvrdá a když jsem si to přečetla, doslova jsem si řekla ‚dobře ty, Scarlett‘,“ řekla v rozhovoru pro Vanity Fair.

V zásadě všechna velká studia, která s hybridní distribucí experimentovala, od ní s ustupující pandemií odstupují a místo toho přechází na kratší exkluzivitu pro kina. Třeba Warner Bros. se k tomu od příštího roku zavázalo smluvně. Vedení Disney stále mluví spíš o rozhodnutích na individuální bázi, prozatím se ale s chystanými marvelovkami Shang-Chi, Eternals i Spider-Man: Bez domova počítá exkluzivně v kinech.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.