Spotify se už delší dobu daří byznysově velice dobře a posledními finančními výsledky opět potěšilo investory. Z hlediska lidí, co pro ni pracují, a především tvůrců obsahu, který nabízí, je ovšem fungování největší hudební streamovací služby podstatně komplikovanější. Svých finančních úspěchů totiž dosahuje mimo jiné netransparentními smlouvami s velkými vydavateli a zvyšováním tlaku na hudebníky, podcastery či spisovatele.

Za druhý kvartál letošního roku Spotify dosáhlo na příjmy 3,81 miliardy eur, tedy o pětinu více než loni. Provozní zisk se vyšplhal na 266 milionů eur. Náklady se výrazně snížily, ať už prostřednictvím propouštění nebo změn ve vyplácení držitelů práv na obsah. Za uplynulé čtvrtletí streamovací služba narostla o sedm milionů nových předplatitelů (celkově jich má 246 milionů) a 11 milionů aktivních uživatelů (těch je celkem už 626 milionů).

Většina oznámených čísel předčila očekávání a investoři na ně reagovali velice pozitivně, když hodnotu akcií firmy poslali na nejvyšší úroveň za poslední tři roky. Nyní se předpokládá, že Spotify se za letošek pochlubí prvním ziskovým rokem. Streamovací obr toho ovšem dosahuje za cenu, která není pro všechny příjemná. Dlouhodobě je také kritizován za vykořisťování tvůrců.

A netrpí jen oni. Zatímco na konci roku 2023 ve firmě podle čísel citovaných serverem Variety pracovalo 9 123 lidí, koncem uplynulého kvartálu jich po rozsáhlém propouštění bylo 7 372. To byla hlavní část snížení provozních příjmů, které zlepšily finanční situaci společnosti.

Přiblížení se ziskovosti má několik dalších aspektů. Zaprvé Spotify změnilo, jak u něj z byznysového hlediska fungují podcasty. Přestože zakladatel Daniel Ek dlouho tvrdil, že tento segment je na správné cestě, před investory se mu miliardovou investici nedařilo obhájit, protože měla minimální přínos. To se začalo měnit od konce loňského roku s tím, jak se firma vzdává exkluzivity na podcasty. Změny a s nimi spojené snižování nákladů opět znamenalo i rušení některých pořadů a propouštění ve studiích, která přišla o část licenčních poplatků ze strany Ekovy společnosti.

Nejnovější vertikálou Spotify jsou audioknihy, kde panují problémy hned na dvou frontách. Jsou zde velká vydavatelství, která podle informací serveru The Conversation svoje rozhodnutí nijak nekonzultovala s autory ani jejich agenty. Streamovací služba tvrdí, že držitelům práv na audioknihy vyplatila už desítky milionů dolarů, odměny za streamování jsou ovšem výrazně nižší než z přímého prodeje audioknih.

Větší přístupnost audioknih na Spotify podle britské organizace Society of Authors zároveň znamená přímé konkurování prodejům fyzických a elektronických knih i audioknih. „Ubližuje ještě více než streamování hudby, protože knihy se většinou čtou pouze jednou, zatímco hudbu si lidé pouští mnohokrát,“ uvedla organizace v oficiálním prohlášení.

Foto: Spotify

Daniel Ek, spoluzakladatel a šéf Spotify

Pak je zde aspekt tzv. „balíčků“. Uživatelé, kteří si za Spotify platí, mají nárok na patnáct hodin poslechu audioknih každý měsíc, což firma ve Spojených státech označuje za balíček. Díky místní legislativě to následně může využít ke snížení odměn vyplácených umělcům. Americká organizace National Music Publishers’ Association (NMPA) odhaduje, že už tak nízké odměny pro tvůrce hudby by se tím mohly dále propadnout o 150 milionů dolarů v průběhu následujícího roku.

NMPA v souvislosti s tím podala stížnost u americké Federální obchodní komise, kde balíčky označila za „plán na zvýšení zisků klamáním spotřebitelů a podváděním systému autorských poplatků za hudbu.“ Klamání má spočívat v tom, že předplatitelé nedostali na výběr, jestli na nové podmínky přistoupí, nebo chtějí zůstat u předplatného bez balíčku s audioknihami.