Švédské Spotify se zanedlouho stane první hudební streamovací službou s půlmiliardou aktivních uživatelů a na konci loňského roku jako první překonalo dvě stě milionů platících účtů. Přes dobré výsledky, které překonávají odhady, ale stejně jako mnoho jiných velkých jmen z technologického sektoru propouští velkou část svých zaměstnanců.

Spotify na konci roku 2022, při uzavření čtvrtého fiskálního kvartálu, mělo konkrétně 489 milionů aktivních uživatelů měsíčně. To představuje až dvacetiprocentní nárůst mezi čtvrtletími, což je pro společnost rekordní. Počet předplatitelů se pak od předchozího reportovaného období zvýšil o čtrnáct procent na 205 milionů. Obě čísla jsou výrazně výše, než firma a analytici čekali.

Přirozeně s tím rostly také příjmy, které se meziročně zvýšily skoro o pětinu na 3,2 miliardy eur, asi 76 miliard korun. „Poslední čtvrtletí roku 2022 přineslo skvělý růst naší platformy. Rok jsme zakončili se silnými výsledky i přesto, že se ukázal jako náročný. V roce 2023 můžete očekávat, že se budeme posouvat rychleji, s větší inztenzitou a úsilím,“ napsal šéf Spotify Daniel Ek na Twitter.

V hovoru s investory a novináři se nicméně vyjadřoval jiným způsobem. Spotify totiž zároveň se zmíněnými položkami narostly také náklady, meziročně až o čtyřiačtyřicet procent. Také kvůli tomu firma oznámila poměrně vysoké operační ztráty, dosahující 231 milionů eur. Příjmy na uživatele pak stagnují – meziročně jsou o tři procenta vyšší, ale mírně nižší než v předchozím kvartálu.

„Ve zpětném pohledu jsem se trochu unáhlil a vzhledem k relativní nejistotě na trhu příliš investoval,“ řekl Ek. Spotify nabíralo nové zaměstnance a nadále investovalo do podcastů, audioknih nebo menších startupů jako Sonatic, jenž disponuje technologií pro syntézu lidského hlasu pomocí umělé inteligence.

Foto: Spotify

Daniel Ek, spoluzakladatel a šéf Spotify

Zejména podcasty mají patřit k dlouhodobé strategii na zvyšování příjmů, jelikož pro Spotify představují exkluzivní obsah schopný získávat nové uživatele či je přetahovat od konkurence. Nejvýraznější investici v tomto ohledu představovala už dřívější smlouva za 200 milionů dolarů (původně se odhadovalo polovina) s podcasterem Joem Roganem. Firma ale do audioobsahu od true crime po fikci investovala miliardy dolarů. Investoři si nyní nejsou jistí, jak dobře tato strategie funguje.

Vyjádřil se k tomu také přímo Ek, když teď řekl: „Některé investice se vyplatily, jiné ne. Některé pořady zafungovaly, jiným se nedařilo tak, jak jsme očekávali. A to je známka dospívání trhu.“ Vedení streamovací služby v souvislosti s tím slíbilo, že rok 2022 představoval vrchol jejího ztrátového období. Zatímco dosud byl primárním cílem růst, nyní se má pozornost přesunout spíše k efektivitě byznysu.

Tato slova přicházejí týden po tom, co Ek oznámil propuštění šesti procent zaměstnanců, tedy zhruba pěti stovek lidí. „V poslední době jsme vynaložili značné úsilí, abychom snížili náklady, ale prostě to nestačilo,“ napsal v dopise svým zaměstnancům. Přiznal také, že špatně odhadnul vývoj trhu po pandemii.

Ačkoliv tak Spotify v době covidu hlásilo rekordní přírůstky uživatelů – a závěr roku 2022 v tom do značné míry pokračovalo –, nyní se přistoupilo k propouštění lidí, představujících dlouhodobé náklady. Snížení ztrát je přitom především významnou položkou pro investory, kteří na poslední oznámení výsledků reagovali desetiprocentním nárůstem hodnoty akcií společnosti.

Kromě pojištění důvěry investorů se Spotify může připravovat také na možnou recesi. Server The Verge nicméně cituje výrazně jednodušší interpretaci profesora ekonomické fakulty univerzity ve Stanfordu Jeffreyho Pfeffera, podle něhož za terminací pracovních míst nemusí stát racionální úvahy: „Firmy často nemají problém s náklady, ale s příjmy – a ty propouštění nezvýší. Spíše naopak.“ Argumentuje proto, že firmy jednoduše kopírují jedna druhou a manažeři nad skutečným problémem příliš nepřemýšlejí.

Spotify mezitím nadále čelí tlaku ze strany umělců, kteří službu ostře kritizují za velice nízké odměny za profitování z jejich hudby. Ačkoliv služba podle serveru Financial Times držitelům autorských práv vyplácí asi sedmdesát procent svých příjmů, tvůrci od ní stále dostávají i několikanásobně méně než od konkurence typu Apple Music a Tidal. Nemluvě o srovnání s platformami jako Bandcamp, která prodává jednotlivá alba místo univerzálního předplatného.