Komentář Luboše Kreče: Přesně týden poté, co Elon Musk koupil Twitter, přistál jeho více než sedmi tisícům zaměstnanců ve schránce e-mail se sdělením, že se brzy dozví, zda ve firmě zůstanou, či nikoli. Celkem má o práci přijít až polovina lidí, část z nich už se chystá podat hromadnou žalobu. To ale není zdaleka jediný požár, který nejbohatší muž světa musí v souvislosti s převzetím sociální sítě řešit.

Může se to zdát těžko představitelné, ale Twitter byl ještě před rokem docela nudná firma. Minimálně z finančního hlediska – když v roce 2013 vstoupil na burzu, akcie se obchodovaly za 41 dolarů a tuto hranici nikdy nijak zásadně nepřekročily. I v loňské technologické mánii vystoupaly maximálně na 72 dolarů a pak se zase propadly zpět.

Ostatně Musk firmu koupil s cenou 54,20 dolaru za akcii. Žádný div, z Twitteru se nikdy nestala zisková mašina, za rok 2021 vykázal tržby mírně nad pěti miliardami dolarů a ztrátu 221 milionů dolarů.

Ve srovnání s Facebookem, TikTokem nebo Instagramem bylo jeho 200 milionů aktivních uživatelů vždy celkem zanedbatelných, ovšem jen matematicky, nikoli společensky. Twitter byl neúměrně své velikosti vlivný, protože si ho jako komunikační platformu už dávno zvolili politici, celebrity, umělci, podnikatelé… Jednou z jeho hvězd byl právě Elon Musk s více než 100 miliony sledujících. Takže ano, Twitter měl společenský, ale ne obchodní výtlak. A to je i příčina dramatického dění, které kolem společnosti v posledních dnech víří.

Musk za Twitter zaplatil 44 miliard dolarů, větší část financoval z vlastní kapsy díky prodeji akcií Tesly, několik miliard dolarů mu půjčili kamarádi a známí z byznysu jako třeba spoluzakladatel Twitteru Jack Dorsey, zakladatel Oraclu Larry Ellison, Changpeng Zhao se svou kryptoburzou Binance nebo investiční fond Andreessen Horowitz. Nicméně 13 miliard dolarů poskytly formou úvěrů banky a tyto půjčky jdou nikoli za Muskem, nýbrž za Twitterem. Podle propočtů New York Times jen roční splátky dluhu budou miliarda dolarů.

Jenže když si koupíte firmu, jejíž výsledovka za posledních pět let vypadá jako jízda na hodně splašeném koni a předtím se pohybovala takřka výhradně v minusu, a hodíte na ni úvěrovou nálož, která se rovná skoro trojnásobku jejích ročních tržeb, máte zaděláno na problém. Musk si usmyslel, že to vyřeší tím, že Twitter brutálně proškrtá, přidá pár placených funkcí, nikdo si ničeho vlastně nevšimne a všechno pojede dál… Zatím to tak ale moc nevypadá.

Foto: Depositphotos

Elon Musk, šéf Tesly a SpaceX

Už způsob, jakým se zaměstnanci dozvěděli, že budou informováni o tom, jestli se s nimi nadále počítá, je přinejmenším hodně neobvyklý, a to i na americké poměry, kde je zákoník práce mnohem volnější než v Česku. Pokyn zněl, že si mají v pátek v devět ráno zkontrolovat e-mail: pokud ve firmě pokračují, budou vyrozuměni na pracovní e-mail, pokud nepokračují, přijde jim zpráva do soukromé schránky… „Ve snaze dostat Twitter na zdravou trajektorii, musíme podstoupit nepříjemné zeštíhlení,“ stálo v něm také.

Že bude Musk chtít vyhodit až polovinu z celkových 7 500 zaměstnanců společnosti, se tušilo předem, přesná čísla zatím nikdo neřekl. Nicméně odbory už začaly chystat hromadné žaloby. A to nejen v USA, ale třeba i ve Velké Británii. Míří na to, že informace přišla příliš pozdě a lidé nedostali žádný čas na rozmyšlenou. Tenhle řízený exodus a jeho dopady ale nakonec nemusí být pro Muska tak bolestivé jako nervozita inzerentů, která začíná mít zcela jasné kontury – výpovědi reklamní spolupráce.

Jde o to, že Elon Musk se nijak netají tím, že chce významně rozvolnit celkem přísnou moderaci obsahu na Twitteru. Na tu dohlíží stovky lidí, kteří spolu s algoritmy a technologickými pomůckami hlídají, aby se po síti nešířil závadný obsah, jako jsou fake news, konspirační teorie, výzvy k násilí či dezinformace. Podstatná část z těchto zaměstnanců bude zasažena personálními škrty. Musk opakuje, že mu na srdci leží svoboda slova, že nemá rád cenzuru a že lidi mohou snadno nahradit stroje a umělá inteligence. A že by se na Twitter měl vrátit král dezinformačního polosvěta Donald Trump, který má zablokovaný účet kvůli rozdmýchávání útoku na Kapitol…

$20 a month to keep my blue check? Fuck that, they should pay me. If that gets instituted, I’m gone like Enron.

— Stephen King (@StephenKing) October 31, 2022

Pro globální společnosti, jako je Volkswagen, Coca-Cola, Pfizer nebo General Motors, je tohle něco velmi nepříjemného. Nechtějí, aby se jejich reklamní sdělení objevovala hned za slovními výpady proti homosexuálům nebo zaručenými zprávami o tom, že Země je ve skutečnosti placatá, ne kulatá. A tak firmy znervóznělé ze zmatečných vyjádření Elona Muska a také z jeho nevyzpytatelného chování začaly jedna za druhou oznamovat, že pozastavují inzerování na Twitteru.

Když se snažíte firemní příjmy vyztužit, nechcete si číst, že jeden velký klient za druhým odcházejí. Také Elona Muska to zjevně dopálilo, na Twitteru si proto postěžoval: „Twitteru zásadně propadly příjmy. Různí aktivisté tlačí na inzerenty, i když se v moderaci obsahu zatím nic nezměnilo.“ Dost možná má pravdu, že mu před inzerenty někdo škodí (hodně se o to snaží třeba levicová kongresmanka Alexandria Ocasio Cortezová), je možné, že moderace pořád ještě nějak funguje, jenže on sám je pro mnohé už těžko zkousnutelným strašákem.

Jeden příklad za všechny: když před pár dny pomatený útočník vtrhl do domu demokratické předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiové a s kladivem v ruce vážně poranil jejího manžela, v republikánských kruzích se ihned vyrojila řada konspiračních bludů, jako třeba, že Davida Pelosiho napadl jeho utajovaný homosexuální milenec. Nesmysl? Zjevně, jenže Elon Musk přesně takový škvár sdílel, byť příspěvek později smazal. Jeho image a renomé se v posledních měsících dramaticky drolí a tohle jsou další střípky do potemnělé mozaiky, kterou se globálním koncernům nechce dál skládat. Navíc bez reklamy na Twitteru se obejdou, ztráta Facebooku by v jejich marketingovém mixu byla horší.

Aby toho nebylo málo, Musk si pohněval i ty, kteří jsou duší Twitteru, tedy jeho uživatele – a nejde o to, že jeho osazenstvo je celkově naladěno spíš liberálně. Jde o tu modrou fajku, která značí ověřené účty, jež mají lepší dosah a mají být zárukou větší důvěryhodnosti. Tak právě těm, jež většinou náleží třeba předním médiím, známým osobnostem nebo politikům, vzkázal, že by si za tu fajfku měli zaplatit. Nejprve nadhodil 20 dolarů měsíčně, pak šel s cenou dolů na osm dolarů.

Co způsobil, asi nejlépe vystihl slavný spisovatel Stephen King: „Dvacka za to, abych si udržel modrou fajfku? Nasrat. Jestli to zavedou, zmizím jako Enron.“ Právě v reakci na tuto popuzenou zprávu, která oblétla svět a zarezonovala i daleko mimo Twitter, odpověděl Musk, jestli by se autorovi hororů jako Carrie nebo To víc nelíbilo platit osm dolarů.

Twitter už není veřejně obchodovaná firma, Musk si s ním může dělat v podstatě cokoli. Jeho snaha udělat z něj ekonomicky zdravější a efektivnější firmu je na místě. Jen je otázka, jaký Twitter bude na konci jeho snažení – jestli lepší, nebo horší. Koneckonců zakladatel Seznamu Ivo Lukačovič, který je sám aktivním a čilým uživatelem Twitteru, k Muskovým přehmatům trefně napsal: „Elon Musk se nakonec naučí, jak funguje reklamní byznys. Ale bude ho to stát 44 miliard dolarů.“