Stačilo pět let a z českého páru jsou největší vývozci kampotského pepře na světě. Většinu prodají doma

Projekt Pepper Field začal s pár set kilogramy pepře vyvezenými z Kambodže. Dnes to jsou desítky tun a firma s ním chce prorazit ve světě.

pepper-field2

Foto: Pepper Field

Klára Dohnalová a David Pavel, zakladatelé projektu Pepper Field

0Zobrazit komentáře

Když Klára Dohnalová s Davidem Pavlem před lety navštívili Kambodžu, neměli ani tušení, že se promění v obchodníky s kořením, kteří ze země začnou vyvážet největší objemy tamního zeměpisně chráněného pepře. Dnes s ním bodují na mezinárodních gastronomických soutěžích i u českých zákazníků. Z Kambodže v minulém roce vyvezli přes 40 tun štiplavých kuliček a většinu z nich zkonzumovali zákazníci v Česku. Nyní chtějí úspěch opakovat i v dalších částech Evropy a Kanadě.

Když před lety zcela neplánovaně při objevování krás Vietnamu skončili v Kambodži, dostali se i do malých rodinných farem, které po téměř úplné decimaci Rudými Khmery začaly obnovovat dlouhou tradici pěstování kampotského pepře, jenž je označován za šampaňské mezi pepři.

Do mezinárodního byznysu s ním se Dohnalová s Pavlem zapojili v roce 2018. Své podnikání od začátku stavěli na myšlence férového obchodu a síť kontaktů mezi kambodžskými pěstiteli rychle houstla. Projekt Pepper Field začal s 12 farmáři a 250 kilogramy vyvezeného pepře, po pěti letech se vypracoval na největšího vývozce kampotského pepře na světě.

„V minulém roce bylo ze země vyvezeno celkem 110 tun kampotského pepře. My jsme vyvezli největší podíl, konkrétně 40 tun,“ udává konkrétní čísla Dohnalová s tím, že se zároveň zástupcům společnosti v zemi povedlo dostat se do vedení tamní Asociace kampotského pepře KPPA.

pepper-field1

Foto: Pepper Field

Komunita farmářů spolupracujících s Pepper Fieldem s každým rokem roste

„Ta globálně dohlíží nejen na kontrolu pravosti kampotského pepře, ale i na správné fungování procesů mezi farmářem, firmami v Kambodži a cílovými trhy. Díky letošní špatné úrodě začali někteří farmáři i firmy s pepřem podvádět, a i to je jedna ze zodpovědností v rámci KPPA – pustit od jednotlivých subjektů za hranice jen kampotský pepř, který je pravý a ve stoprocentně požadované kvalitě,“ vysvětluje Dohnalová.

Vzhledem k tomu, že většina jím vyvážené produkce kampotského pepře směřuje ke koncovým zákazníkům v České republice, udělal Pepper Field z Čechů největší konzumenty tohoto druhu pepře na světě. Ti si jej mohou dopřávat v klasické sušené podobě, podle Dohnalové však v poslední době roste zájem o pepře upravené například lyofilizací, tedy sušením mrazem, či fermentací.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

S takzvanými „čerstvými pepři“ společnost boduje i v soutěži Great Taste, která je v gastronomické komunitě považována za jakousi obdobu filmových Oscarů. V letošním ročníku v ní uspělo hned 14 produktů Pepper Fieldu, které si odnesly celkem 25 hvězd.

Zároveň byl jejich fermentovaný pepř nominovaný i na hlavní cenu Golden Fork. „Z celkového počtu více než 13,5 tisíce přihlášených produktů z celého světa se této nominace dočkalo jen 30 z nich, takže už samotná nominace je velký úspěch,“ říká Dohnalová. Vyhlášení tohoto klání, v němž Pepper Field bodoval už před třemi lety, proběhne v září.

S těmito druhy pepřů má podle Dohnalové firma navíc potenciál prorazit i na dalších evropských trzích. Společnost, jejíž obraty se v loňském roce vyšplhaly k téměř 50 milionům korun, proto chystá v letošním roce expanzi, a to především do Francie a Německa, kde se kampotský pepř již těší velké oblibě, dále také do Dánska coby mekky experimentální gastronomie, a také do Kanady.

Krása, která začíná u mrtvých. Z plastik se stal díky sociálním sítím trend, říká chirurg Kufa

Mít plastiku už dávno není tabu a věc pro horních 10 tisíc. Úpravy zevnějšku propagují infuenceři, a tak zájem o ně stoupá. I mezi muži.

dsc_0778-websize

Foto: Perfect Clinic

Roman Kufa, zakladatel Perfect Clinic

0Zobrazit komentáře

Jeho obor odstartovala zranění vojáků z první světové války, dnes ovšem za plastickým chirurgem Romanem Kufou a jeho týmem chodí naprosto zdraví lidé toužící především po kráse. Někdo chce lepší nos či ňadra, někdo dokonce hezčí genitálie. Lidi, kteří chtějí vypadat jako čert či ještěrka, však posílají domů. Všechno to přitom začíná u těch, kterým na kráse už vůbec nezáleží, tedy na pitevně. Plastická chirurgie je obor, který se za posledních dvacet let radikálně proměnil. Mění se technologie, charakter zákroků, ale i klientela. Plastiky už nejsou výsadou horních deseti tisíc, ale šetří si na ně i zcela obyčejní lidé, stejně jako na novou televizi.

Příčinu růstu popularity chirurgických úprav zevnějšku vidí Kufa, který stojí v čele pražské Perfect Clinic, především v sociálních sítích, díky kterým začal výrazně sílit kult dokonalosti, s nímž je „bezchybný“ vzhled úzce spjat. Nejenže se influenceři dnes nebojí své plastiky přiznat, ale svým způsobem jsou i jejich propagátory, což je zcela opačný přístup oproti tajnůstkaření celebrit, jehož jsme byli svědky ještě před několika lety.

Tento trend sílí nejen na Západě či v Asii, ale spořit si na novou televizi, automobil a plastiku už není nic zvláštního ani u nás. Spíše než herečky a modelky tak kliniku Romana Kufy navštěvuje zcela běžná klientela, často ve velmi mladém věku, a k ženám se přidává i stále více mužů.

Právě u nich ostatně plastická chirurgie jako samostatný medicínský obor vznikla. Začala se totiž formovat v době po první světové válce, kdy rekonstruovala zmrzačená těla vojáků vracejících se ze zákopů. „Řešily se amputace, poranění v obličeji, probíhaly rekonstrukční operace. Kosmetická chirurgie se začala vyvíjet až postupem času, vysvětluje Kufa.

dsc05785-1

Foto: Perfect Clinic

Roman Kufa se specializuje především na zákroky v oblasti obličeje

Ten zároveň připomíná, že ve formování celého oboru hrál zásadní roli český lékař František Burian. Díky němu bylo Československo dokonce první zemí na světě, kde byla plastická chirurgie v roce 1939 uznána jako samostatný medicínský obor. Nicméně doby, kdy se vojákům opravovaly chybějící části obličeje s pomocí kožních laloků z břicha a dalších částí těla, jsou dávno pryč.

„Když jsem začínal, tak jsem se věnoval replantacím (operační výkon, při kterém jsou rekonstruovány všechny funkčně důležité struktury a obnovena cirkulace v amputované části těla, pozn, red,) ruky na Klinice plastické chirurgie FN Vinohrady. Pacienti, kteří přišli například o prsty, byli vděční za to, že se o ně někdo postará. Navíc nám kryla záda nemocnice, a když přišla komplikace, tak to byla věc, se kterou se v případě úrazu vždy počítá. V privátu ale vždy přichází zdravý člověk, který si za zákrok navíc zaplatí, takže vždy očekává dokonalý výsledek. A přístup lékaře musí být v takovém případě jiný, vysvětluje Kufa.

Velmi rychlý operatér

Kufa se rozhodl založit vlastní kliniku v roce 2005. Už ho nebavilo sedět na dvou židlích zároveň, když v nemocnici operoval ruce a soukromě prováděl estetické úpravy. „Začínal jsem s banálními zákroky, jako jsou operace víček či liposukce. Pak jsem si pronajímal operační sál na hodinu na Malvazinkách. Ale operoval jsem pod hrozným tlakem, protože jsem věděl, že pokud přetáhnu danou hodinu, budu muset platit za další. A pronájem prostor i s personálem vycházel na několik desítek tisíc, vzpomíná s úsměvem.

Díky této zkušenosti se z něj stal velmi rychlý operatér. Dnes má Perfet Clinic zhruba pět tisíc klientů za rok. S jejich počty také rostl počet lékařů, kteří na pracovišti, jehož tržby v loňském roce činily 212 milionů, operují. Klinika jich dnes zaměstnává přibližně třicet, nejen z oblasti plastické chirurgie, ale i dalších chirurgických oblastí, dermatologie, anesteziologie či otolaryngologie.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Samotný obor se totiž podle Kufy stává velmi komplexním a není možné, aby se jeden chirurg věnoval všemu. Naopak si podle něj musí vybrat specializaci a v ní se neustále zdokonalovat. „Za posledních dvacet let se věci z hlediska techniky operací, přístupu i výsledků nezměnily o sto, ale o pět set procent, tvrdí Kufa.

Například lifting obličeje se před třiceti lety dělal tak, že se provedl řez před uchem, zvedla se kůže, vytáhla se dozadu, nadbytky se odstranily a vše se sešilo. Dnes ale chirurgové zasahují do stále hlubších vrstev tkání obličeje. Vytáhneme tak nejen kůži, ale i podkožní vrstvy i svaly v oblasti krku, jsme schopni vymodelovat tvar krku a zvýraznit kontury dolní čelisti, v některých případech odstraníme i podčelistní žlázu, abychom dosáhli co nejlepší kontury v oblasti krku,“ popisuje.

Zajímavostí je, že než jeho kolegové začnou nové postupy aplikovat na pacientech, musí si je osvojit tam, kde případná chyba neskončí doživotní nehybností v obličeji. K tomu nejlépe poslouží ti, kterým už je to jedno. „Dva dny jsem teď na kongresu v Portugalsku místo surfování ve vlnách trávil každý den na pitevně. Pitval jsem hlavu, zkoumal anatomii, struktury a co všechno se dá ještě zvednout, aby se obličej lépe vypnul, říká Kufa.

Ještěrky, kočičky a čertíci

Právě plastická chirurgie obličeje dnes Romana Kufu zajímá nejvíce. Jak sám říká, s její pomocí se dá v výrazně zpomalit stárnutí a většina prováděných zákroků má dopad především na sebevědomí, některé však mohou přímo ovlivnit i zdraví. Sám Roman Kufa má například odoperovaná víčka. „Je to velmi efektivní zákrok, protože mě spadlá víčka obtěžovala při práci. Byl jsem kvůli tomu také unavený, protože jsem pořád zvedal obočí, takže efekt je skutečně velký, říká.

perfec-clinic15074-1333×2000-1-min

Foto: Perfect Clinic

Roman Kufa se věnuje plastické chirurgii přes dvacet let

Jsou ale i případy, kdy z kliniky pošlou zájemce o zákrok domů. Jedním z důvodů může být hledání vad na kráse tam, kde vůbec nejsou, případně požadavek na příliš extrémní zákrok. Například průměrný objem prsního implantátu byl před patnácti lety 225 mililitrů. Dnes se průměr dostává na 270 až 300 mililitrů s tím, že některé dámy vyžadují i daleko větší implantáty. Takové služby ale klinika neposkytuje.

„Lidé dnes také chtějí vypadat třeba jako ještěrky nebo kočičky. Takže se objevují požadavky na rozříznutí jazyku či uříznutí špičky nosu. Jednou k nám na Mikuláše přišel pán, který měl v ruce silikonové růžky, které si chtěl nechat implantovat. Nejdřív jsem myslel, že je to žert, ale nebyl. I toho jsem poslal pryč. Po roce přišel s partnerkou, která chtěla nová prsa, a růžky už implantované měl, takže někde pochodil, vzpomíná Kufa.

Zcela nová identita

Původně tvořili klientelu Kufovy kliniky hlavně cizinci, nejčastěji z Německa, a to jednoduše proto, že pro ně zákroky v Česku byly levnější. Cenové rozdíly oproti Západu platí i dnes, podle zakladatele Perfect Clinic může jít klidně i o padesát procent, dnes ovšem zahraniční zájemci tvoří asi už jen třicet procent zákazníků.

A čeští klienti víceméně kopírují trendy ze zahraničí, chtějí tedy hlavně plastiky prsou a úpravy v obličeji. „Těmi jsou doslova posedlí v Asii. Tamní holky chtějí vypadat jako panenky, říká Kufa, podle nějž i v Česku začíná růst popularita zákroků vyloženě intimního charakteru, tedy na ženských i mužských genitáliích.

Sám Kufa říká, že s pomocí plastické chirurgie dnes lze změnit ledacos, třeba i celý obličej. „Jednou nám napsal klient z Německa, který si přál kompletní změnu vzhledu. Řešili jsme to s ním dlouhodobě, až pak přišla zpráva od policie, že se jedná o hledanou osobu, dává příklad s tím, že takový požadavek by ale stejně odmítl, i kdyby se o hledanou osobu nejednalo.

snimek-obrazovky-2024-08-06-v-11-08-09-1-min

Foto: Perfect Clinic

Operační sál Perfect Clinic

Právě muži začínají služby kliniky vyhledávat více než kdy dřív. Dnes tvoří necelou pětinu klientů, přičemž nejčastějším přáním je úprava víček, liposukce boků a břicha a transplantace vlasů. S tou na klinice začali před několika lety a jednalo se vyloženě o reakci na poptávku. V oblasti estetické medicíny se podle Kufy jedná o velmi specifický obor.

„Je to manuálně velmi náročný zákrok, kdy se přesouvají vlasy ze zadní části hlavy na přední. Vyžaduje velkou preciznost a zkušenosti, vysvětluje Kufa. Ve spojitosti s touto procedurou se v poslední době mluví hlavně o Turecku, kde lze podle českého plastického chirurga najít i velmi dobré kliniky.

„Sám jsem byl v Turecku na školení u jednoho špičkového specialisty na nosy, takže perfektní chirurgové tam jsou. Ovšem vzhledem k tomu, jak velký byznys celkově estetická medicína v Turecku představuje, tam lze narazit i na velmi špatná místa, říká. V Česku musí mít každý lékař, který provádí estetické operace, atestaci z plastické chirurgie, což v některých zemích nutností není.