Obor prediktivní analýzy a zabezpečení síťové infrastruktury běžnému člověku neřekne téměř nic, i když v podstatě jde o základní kámen digitální komunikace. Pokud všechno funguje, jak má, lidé si existenci těchto systémů neuvědomují, což se mění v případě problémů – zmínit můžeme například nedávný šestihodinový globální výpadek Facebooku a jeho dalších služeb Instagram a Whatsapp, přes které komunikují miliardy lidí a mnoho firem má na ně navázaný byznys.

Za podobnými chybami, které vedou k obřím výpadkům systémů, přitom často stojí „malá“ lidská nepozornost. Zajímavým případem ještě z roku 2009 byla firma z Uherského Brodu, jejíž zaměstnanec při nastavování serveru do jedné kolonky místo jednociferného čísla napsal tříciferné. To podle Hospodářských novin vedlo k výpadku zhruba 10 až 20 procent internetových sítí – globálně.

Ve fyzickém světě se problémy v síťové infrastruktuře dají přirovnat k tomu, jako by jeden dělník opravující dopravní značení na dálnici v Česku odstavil provoz na všech dálnicích v Evropě. Od roku 2009 ovšem došlo k výraznému technologickému posunu ve fungování a zabezpečení těchto sítí, pořád však ještě mají mezery.

„Komplexita sítí se navíc exponenciálně zvyšuje s větším využíváním cloudu, který supluje fyzickou síťovou infrastrukturu. Tyto sítě jsou rozsáhlé a chovají se jako živé organismy, existuje mezi nimi mnoho návazností, což může vést k obrovskému efektu motýlích křídel, jak jsme před pár týdny viděli v případě Facebooku,“ popisuje pro CzechCrunch Pavel Bykov, spoluzakladatel a šéf tuzemského startupu IP Fabric.

IP Fabric vyvíjí software právě pro prediktivní analýzu a zabezpečení síťové infrastruktury, aby popisované problémy nastávaly v co možná nejmenší míře. „Chceme dosáhnout stavu, aby i v síťové infrastruktuře existovalo něco jako jističe v rozvodné soustavě, díky kterým prasklá žárovka nevyhodí proud v bytě či celé čtvrti,“ přibližuje základní misi startupu Bykov.

Svým klientům, mezi nimiž se nachází největší globální korporace, tak poskytuje ucelený pohled na oblast a upozorňuje na různá existující rizika. Zjednodušeně řečeno díky virtualizaci sítí dokáže IP Fabric nabídnout prostředí, kde je možné nejdřív všechny dopady plánovaných změn otestovat, což do velké míry vzniku problémů zabraňuje.

„Naše největší technologická inovace je, že v jedné databázi dokážeme vytvořit ucelený model, v němž je možné všechno simulovat a ověřovat. Je to extrémně složité, my ale složitost tohoto problému chápeme a postupně si potřebu to řešit uvědomují i samotné firmy,“ říká Bykov.

Devětatřicetiletý zakladatel IP Fabric si potřebu řešit fungování síťové infrastruktury uvědomil sám ve svém původním zaměstnání. Při rozběhu byznysu v roce 2015 se k němu přidali další dva spoluzakladatelé Miroslav Hýbl a Roman Aprias, kteří společně začali nový software s použitím vlastních serverů vyvíjet v Bykovově garáži.

„Měl jsem značné rodinné úspory, do startupu jsem dal všechno, takže jsem v tom úplně namočený,“ směje se Bykov. „Za mě je tato problematika neskutečně důležitý problém, který na trhu bylo potřeba vyřešit, nevěnoval se mu ale nikdo,“ pokračuje s tím, že se svými společníky na řešení začali pracovat v srpnu 2015, v dubnu o rok později s ním šli na trh a koncem roku 2016 měli první testovací prostředí nasazené v reálných sítích.

Od té doby IP Fabric, který jsme zařadili do výběru startupů, které se v následujících letech vyplatí sledovat, rychle roste. Své řešení dodává pro světové giganty jako Airbus, DHL, Air France, KB, Tesco, BP, O2, Globus, Orange nebo i pražskému Dopravnímu podniku, Správě železnic a Řízení letového provozu ČR.

Celkem už od tuzemských investorů jako Credo Ventures, Presto Ventures, spoluzakladatele startupu Stories Filipa Douška či zakladatele Resistant AI Martina Reháka a dalších získal 4,8 milionu eur, tedy zhruba 130 milionů korun, z toho poslední kolo v září loňského roku do firmy přililo 95 milionů.

Byznys model má přitom IP Fabric ověřený a už několik let funguje v černých číslech. Investiční kola však otevírá kvůli navazujícím partnerstvím se zkušenými hráči, kteří startup dokážou posouvat dál. To se daří, v letošním roce už v tržbách dokázal vyrůst přibližně dvaapůlkrát a poslední léta udržuje svůj růst na trojnásobku ročně.

„To znamená, že jsme kumulativně za poslední tři roky narostli o 2 700 procent. Výzvou pro nás je škálovat byznys efektivně, abychom stíhali zpracovávat poptávky,“ říká Bykov, jenž aktuálně šéfuje firmě čítající 45 hlav a hlavní výzvu kromě zachování rychlého růstu vidí právě ve způsobu, jak správně škálovat samotný tým – konkrétně do příštího léta na dvojnásobek.

Nově se totiž IP Fabric rozšiřuje také za oceán. Zatím tam má dva své zaměstnance s plánem navýšit jejich počet alespoň na dvacet, a to hlavně v rámci obchodních pozic nebo v klientském servisu. Pro startup to ale představuje nové výzvy, jak například pracovat s časovým posunem.

„Nyní potřebujeme vymyslet model, který bude alespoň prozatím funkční, než dorosteme do takové velikosti, kdy už budou všechny týmy a jednotky víceméně samostatné a nebudou vyžadovat tolik pozornosti nebo kontroly,“ přibližuje Bykov, který věří, že právě i v řešení této výzvy startupu může pomoct nová investice, respektive partner.

„Každé kolo financování nás značně posunulo dopředu, je pro nás důležité získat správného partnera. Obchodně se nám daří, nemáme problém s hotovostí díky vysoké kapitálové efektivitě. Mnoho věcí se ale učíme za pochodu, partner nám může pomoct zkrátit tzv. learning curve,“ říká Bykov.

IP Fabric se tak pomalu připravuje na další investiční kolo, v němž hledá partnera se zkušenostmi ze škálování byznysu z Evropy do Spojených států. Zatím tvoří klienti ze starého kontinentu 80 procent ze všech, startup však chce navýšit poměr těch amerických alespoň na polovinu. Právě tam se totiž nachází hlavní cílová skupina, a to firmy s více než 1 500 síťovými prvky, což je obecně velikost od přibližně pěti tisíců zaměstnanců.

Do karet IP Fabricu hraje také fakt, že pandemie koronaviru všechny firmy donutila k většímu přesunu do digitálu, což zvyšuje požadavky i na správné fungování síťové infrastruktury. „V tuto chvíli náš rozvoj nestojí na tom, že by na trhu nebyl potenciál, ale na tom, jak správně kapitalizovat obrovskou příležitost,“ popisuje Bykov.

Dlouhodobě přitom podle spoluzakladatele startupu celý obor směřuje k sebeřídícím síťovým infrastrukturám, které budou fungovat podobně jako samořiditelná auta. Do tohoto cíle by se technologie měly dostat kolem let 2030 až 2040. „My přitom máme hmatatelný vliv na vývoj globálního trhu síťové automatizace. Nejsme ale jediní, teď musíme pracovat, abychom si udrželi náskok před všemi hráči v ekosystému,“ dodává Bykov.