Startupový ekosystém se spojuje. Lépe se prezentuje vůči zahraničí a usiluje o evropské standardy

CzechInvest představil nové aktivity na podporu zdejších startupů. Kromě prezentace před zahraničními investory rozbíhá iniciativu pro lepší podmínky.

Peter BrejčákPeter Brejčák

vitezove-demo-day-projektu-technologicka-inkubace

Foto: CzechInvest

Vítězové Demo Day projektu Technologická inkubace

0Zobrazit komentáře

Nová iniciativa Czech Startup Week, kterou představila agentura CzechInvest, si klade za cíl sjednotit klíčové startupové akce v Praze a vytvořit tak atraktivní platformu i pro mezinárodní startupy a investory. První ročník, který probíhá v aktuálním týdnu, zahrnuje více než dvacítku eventů a stovky návštěvníků i zpoza hranic. Současně CzechInvest rozběhl aktivity s cílem naplnit evropské startupové standardy.

Dle ředitele CzechInvestu Jana Michala je Czech Startup Week příležitostí, jak zviditelnit a nastartovat novou éru podnikatelského růstu u nás. „Startupy a rozvoj venture investic jsou důležitými pilíři naší budoucí prosperity. Spolu se zahraničními investory a domácími firmami vytvářejí ekosystém, který pohání inovace, generují nová pracovní místa a posilují konkurenceschopnost české ekonomiky na globální úrovni,“ komentuje Michal.

Startupový týden aktuálně sjednocuje významné události v Praze a maximalizuje tak příležitosti pro networking a spolupráci. S jasným zaměřením na mezinárodní publikum přitom všechny akce probíhají v angličtině. Během Czech Startup Week jde například o dvoudenní Engaged Investments Conference, jejímž mediálním partnerem je CzechCrunch a na kterou dorazili desítky investorů z Asie a Evropy, dále Tech Happy HoursStartup Europe, Demo Day projektu Technologická inkubace CzechInvestu či AI Startup Pitch Contest.

„Dosud jsme postrádali jednotnou platformu, kam bychom mohli směřovat zahraniční investory a inovativní firmy se zájmem o český trh. Czech Startup Week tuto mezeru vyplňuje a vytváří prostor pro efektivnější networking a spolupráci v rámci celého ekosystému,“ vysvětluje Ivo Denemark, ředitel Divize startupů a investic CzechInvestu.

petr-skrla_petr-sima_karel-obluk

Přečtěte si takéŠpatný investor? Když chce příliš velký podíl, varují Obluk a ŠímaŠpatný investor? Ten, který chce příliš velký podíl, varují Obluk a Šíma. Radí, jaké chyby neopakovat

Agentura představila Czech Startup Week s dlouhodobou perspektivou a termíny stanovila již i pro následující roky, což umožňuje účastníkům naplánovat návštěvu Česka s předstihem. Czech Startup Week je otevřen všem relevantním akcím, které splňují stanovená kritéria – akce musí probíhat v anglickém jazyce, musí probíhat ve stanoveném termínu v Praze a musí být zaměřená na relevantní téma.

„Česká startupová scéna by měla více spolupracovat, aby byla dostatečně atraktivní pro mezinárodní investory. Umístění na mapu relevantních technologických zemí může výrazně posílit celý ekosystém. Naše konference dlouhodobě podporuje přeshraniční investování, kde v Praze každý rok propojuje investory se startupy ze střední a východní Evropy. A chceme jít ještě dál, proto nám Czech Startup Week dává smysl,“ komentuje ředitelka konference Engaged Investments a partnerka v investiční skupině Depo Ventures Eliška Vámošová.

Naplnit evropské startupové standardy

Před týdnem CzechInvest společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Czech Founders rozběhl iniciativu a první setkání Koordinační rady pro investory a startupy (KRIS) s cílem zlepšit podmínky pro startupy a investory v Česku a také podpořit naplňování standardů Europe Startup Nations Alliance (ESNA).

„Naším cílem teď je vytvořit takové prostředí, které začínající podniky nakopne a nebude jim překážkou. Jsem pro to připraven udělat maximum,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Koordinační rada je součástí aktivit připravovaného Výboru pro digitální transformaci, který je institucionální reformou Národního plánu obnovy. Výbor se bude věnovat problematice ESNA a naplňování Startup Nations Standard v Česku, vznikne rovněž pracovní skupina pro startupy a spin-offy. Zřízení je plánováno do prvního čtvrtletí 2025.

Česko se k deklaraci Startup Nations Standard připojilo již v roce 2021, v současnosti ale splňuje teprve 35 procent standardů ESNA, což jej řadí do druhé poloviny mezi evropskými zeměmi. Dobře se umisťuje v přístupu k financování, veřejných zakázkách na inovace a lákání talentů, ale má co zlepšovat v oblasti zaměstnaneckých akcií (ESOP) a rychlého zakládání společností.

cupr-eu

Přečtěte si takéEvropští investoři a startupisté včetně Čupra žádají reformu EUBoj za opravdu rovná pravidla. Evropští investoři a startupisté včetně Čupra žádají reformu EU

„Těší mě pokrok, jakého jsme již v rozvoji startupového ekosystému dosáhli, ale v mezinárodním porovnání se musíme posunout ještě výše, abychom vytvořili lepší podmínky jak pro zakládání, tak pro setrvání inovativních firem v české ekonomice,“ komentoval dále Michal z CzechInvestu.

Mezi klíčová témata, kterými se bude koordinační rada zabývat, patří zlepšení přístupu k financování, implementace zaměstnaneckých akciových opcí (ESOP) a usnadnění vstupu zahraničních zakladatelů a pracovníků do českého startupového prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje spustit nové fondy z Národního plánu obnovy, které podpoří startupy v oblasti financování a růstu. Důležitou roli v propojení institucionálních investorů se startupovým prostředím bude hrát také Národní rozvojová banka.

Startup vědců v covidu vydělal skoro miliardu a teď řeší cestu dál. Misí je i boj s rakovinou, hlásí

Firma Diana Biotechnologies vznikla na ústavu organické chemie, který proslavily patenty Antonína Holého. I ona přišla v pandemii na to, jak vydělat.

Luboš KrečLuboš Kreč

dianaStory

Foto: Diana Biotechnologies

Václav Navrátil a Martin Dienstbier, zakladatelé Diana Biotechnologies

0Zobrazit komentáře

Vestec a Dolní Břežany, dvě městečka na jižním okraji Prahy, jsou s trochou nadsázky takovým středočeským Silicon Valley. Sídlí tam totiž několik elitních akademických ústavů a center jako laserové ELI nebo biotechnologický Biocev. A právě za ním si teď ve dvou nových budovách vybudovala své nové sídlo a výzkumné centrum firma Diana Biotechnologies.

„Je to pořád ještě work-in-progress. Podívejte,“ ukazuje rukou ke stropu, kde ještě chybí výplně a trčí z něj kabel, spoluzakladatel firmy a její provozní ředitel Martin Dienstbier. Z jaké je společnosti, se pozná už podle modré fleecové mikiny, kterou má na sobě – a kterou zdobí nápis Diana Biotechnologies a logo se symbolickou šroubovicí, která odkazuje k molekulárnímu výzkumu, z nějž vzešla.

Kořeny firmy sahají do roku 2017, kdy se vydělil jako jeden z prvních tuzemských vědeckých spin-offů z Ústavu organické chemie a biochemie, tedy z pracoviště proslaveného patenty profesora Antonína Holého. Název Diana přitom nemá nic společného se jménem někdejší britské princezny ani s řeckou bohyní lovu.

Jde o zkratku názvu technologie DNA-linked Inhibitor Antibody Assay, která dala firmě vzniknout a za níž stojí druhý ze spoluzakladatelů a CEO Václav Navrátil. Metoda umožňuje extrémně citlivou detekci různých onemocnění. Dokáže zacílit patogen a nechat výrazně narůst množství důkazů o jeho přítomnosti v organismu v laboratorním vzorku. Stopy chorob jsou běžně obsažené třeba v krvi nebo slinách, ale hlavně na začátku nemocí je jich tak málo, že jsou neviditelné jak pro lidi, tak pro přístroje. Navrátilova metoda je ale zároveň dobře využitelná ve výzkumu, a to např. při vývoji nových léčiv.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

A právě to, že dokáží kvalitně pracovat se vzorky a umí z nich zjistit to, co skrývají, se jim hodilo v pandemii. Rychle vyvinuli vlastní PCR testy, které díky komplexní automatizaci zvládli efektivně vyhodnocovat a opakovaně se včas připravit na podzimní skoková zesílení koronaviru v letech 2020 a 2021. V Česku se díky tomu stali klíčovým hráčem v testování na nemoc, která paralyzovala ekonomiku velké části světa.

Co to znamená v řeči čísel? Jestliže v roce 2019 byla Diana Biotechnologies klasickým biotech startupem, který ještě nemá výrazné tržby a primárně investuje do vývoje technologií (tržby z prodeje služeb byly jen 875 tisíc korun a firma skončila v osmimilionovém mínusu), o rok později už utržila 213 milionů a v čistém vydělala 104 milionů. To ale ještě nebylo nic v porovnání s roky 2021 a 2022 – tam se obrat vyšplhal na 950, resp. 464 milionů a čistý profit dosáhl 573, resp. 106 milionů.

Suma sumárum v koronavirových letech podnik vydělal téměř 800 milionů korun. Kdyby se to převedlo do startupové hantýrky, byla by Diana Biotechnologies jedním z nejlépe zainvestovaných českých startupů. „Někdo má investory, my měli covid,“ krčí trochu omluvně rameny Václav Navrátil.

db

Foto: Diana Biotechnologies

Nové sídlo společnosti Diana Biotechnologies

Ne že by se o Diana Biotechnologies mezi investory nevědělo, ostatně v roce 2017 do firmy vstoupili skrze svůj venture kapitálový fond BPD Ventures miliardáři Vasil Bobela, Petr Pudil a Jan Dobrovský, tedy bývalý vlastníci Mostecké uhelné, jíž v roce 2010 prodali Pavlu Tykačovi. Někdejší uhlobaroni později svůj podíl navýšili poté, co vykoupili startupový inkubátor i&i Prague, který vznikl právě při biochemickém ústavu, z nějž Navrátil s Dienstbierem přišli.

Nyní, když je největší covidové riziko zažehnáno, se i v Diana Biotechnologies vrací k tomu, s čím původně vznikli. A prostředky, které v pandemii nashromáždili, mají jako pověstnou runway. „Umožnilo nám to zejména investovat do rozvoje nových produktů a unikátních technologií, které uvedeme na trh v budoucnu. Mohli jsme si také dovolit uzavřít dlouholeté pronájmy a vybavit nové budovy a sestěhovat se všichni na jedno místo. Dosud jsme byli roztahaní po více lokacích,“ říká Martin Dientsbier.

Je nás tu kolem stovky a lákáme další, vybudovali jsme tady vynikající laboratorní zázemí a chceme přitáhnout opravdu špičkové odborníky i ze světa,“ dodává s tím, že v roce 2023, kdy už hlavní proticovidová opatření z velké části odezněla, se společnost vrátila do fáze, kdy investice do vývoje převyšují aktuální tržby firmy. Obrat činil zhruba 50 milionů korun a hospodaření skončilo v mírné ztrátě.

Byznysově se firma od svých počátků i od covidového období výrazně rozrostla: nyní tým Diana Biotechnologies rozvíjí hned čtyři různé segmenty. I nadále vyvíjí a vyrábí PCR testy, a to nejen na covid, ale i na jiná virová onemocnění. Součástí jejich dlouhodobější strategie je stát se průkopníky v technologiích zaměřených právě na klinické testování. „Například pracujeme na testu pro zjišťování sepse, lidově nazývané otrava krve. U toho, co se nyní používá, trvá vyhodnocení až 24 hodin, my bychom se chtěli dostat na jednu až dvě hodiny,“ říká Václav Navrátil a dodává, že velmi perspektivní jsou i inovativní způsoby testování sexuálních chorob nebo trombofilie.

Mohli jsme si také dovolit uzavřít dlouholeté pronájmy a vybavit nové budovy a sestěhovat se všichni na jedno místo.

S diagnostikou souvisí i to, co třiačtyřicetiletý Dienstbier nazývá jednou z misí celé firmy – včasné odhalování rakoviny. „Je to samozřejmě hodně rané, ale tohle je něco, co extrémně zajímá celý medicínský svět. Koukáme se na genetickou informaci, která se dostává z nádoru do krve. Děláme tzv. tekutou biopsii, při které jsme díky naší nové technologii schopni odhalit v krvi menší množství nádorové DNA než jiné metody, a upozornit tak na rozvoj rakoviny v raném stádiu, kdy může být ještě dobře léčitelná,“ naznačuje provozní šéf Diana Biotechnologies.

Další oblastí, na níž se Navrátil a spol. zaměřují, je urychlování vývoje léčiv pro jiné farmaceutické společnosti. Třeba prostřednictvím nástroje na měření kináz, což jsou speciální enzymy, které se v těle zapojují do různých signálních drah a to včetně těch způsobujících buněčné dělení. Když nefungují správně, buňky se začínají nekontrolovatelně dělit a vzniká nádorové bujení.

I další segmenty, na kterých chtějí ve firmě stavět, jsou blízko farmacie a diagnostiky. Společnost vyvíjí a vyrábí enzymy a sady pro různé laboratorní aplikace, zejména založené na metodě PCR, které jsou využívané napříč biologickým a medicínským výzkumem v akademických i průmyslových laboratořích.

dbb

Práce v laboratoři Diana Biotechnologies

Vedle toho firma nově vyvíjí i tzv. monoklonální protilátky. Tyto molekuly se hojně využívají v diagnostice a jsou základem velké části nejmodernějších léčebných postupů. „Rádi bychom v tomto směru měli vše pod jednou střechou, abychom zákazníkům mohli dodat přesně to, co potřebují,“ upozorňuje Navrátil.

Jako všechno v medicínském byznysu i to, na čem pracují v Diana Biotechnologies, podléhá poměrně striktní regulaci a čas nutný na dotažení věcí do konce se nepočítá v měsících, ale v letech. Takže říct, kdy se na trh dostane třeba funkční rychlý test na sepsi nebo kdy bude hotová technologie pro včasnou diagnostiku rakoviny, nelze ještě přesně určit. Navrátil s Dienstbierem, kteří ve své firmě drží dohromady zhruba 47 procentní podíl, každopádně doufají, že již v horizontu dvou nebo tří let se počet jejich produktů uvedených na trh výrazně rozšíří.

„Právě proto, že v našem oboru vývoje léčiv i diagnostik všechno tak dlouho trvá, stojí tolik peněz a je to spojeno s určitým rizikem, není biotech sektor tak populární mezi investory. A to i přesto, že v případě úspěchu je možné dosáhnout velkých zhodnocení i obecné prospěšnosti. Minimálně v Česku to tak je. My jsme měli štěstí, že prvních komerčních úspěchů jsme dosáhli velice záhy a o finance teď máme na nějakou dobu postaráno,“ říká devětatřicetiletý Navrátil.

vedci

Přečtěte si takéMilionový trh. Čeští vědci vyvíjí látky na obezitu i AlzheimeraJako když si Indiáni dají koku. Čeští vědci jsou blízko léku na obezitu, lidé by po něm neměli hlad

Jedním dechem ale doplňuje, že pro dotažení nejambicióznějších projektů budou nejspíš v horizontu několika let potřebovat další funding nebo příchod strategického investora, neboť například vývoj diagnostiky rakoviny může ve finále spořádat i miliardy korun

spotify-darkweb

Přečtěte si takéSpotify řeší problém s dealery drog. Využívají platformu k propagaciStalo se Spotify novým dark webem? Platforma musí mazat stovky podcastů nelegálně nabízejících léky

Když se oba vědci-podnikatelé mají ohlédnout za tím, čím si s firmou prošli v posledních pěti letech a co z toho pro ně plyne do budoucna, moc dlouho nepřemýšlí. Diana Biotechnologies prý museli už třikrát budovat v podstatě odznova a pokaždé se jim podařilo ji dále rozvinout a zvětšit: poprvé na úplném začátku po roce 2017, podruhé při rozjezdu covidu, kdy ucítili šanci s PCR testy a stali se vedle výzkumného podniku i výrobním, a potřetí po odeznění pandemie, kdy se stali široce rozkročenou biotechnologickou firmou s globálními ambicemi.

„V každém kroku jsme si museli definovat, co bude dál, jak se posuneme a jak naložíme s tím, co jsme získali,“ vysvětluje Dienstbier. A Navrátil dodává: „Víme přesně, kam jdeme. Jen to nepokazit.“