Šťastné a veselé od robotů. ČVUT připravilo vánoční video, ve kterém hrají robotičtí psi i pavouci

Iva BrejlováIva Brejlová

new-project

Foto: ČVUT

Vánoční koleda v podání robota Pepper

0Zobrazit komentáře

Vypadá to jako vánoční pohoda, zdejší protagonisté mají ale každý svůj pohyb dobře naplánovaný. Stojí za nimi totiž hodiny práce programátorů a operátorů. Video, které připravila Fakulta elektrotechnická ČVUT, vám připomene velkolepé zahraniční produkce a navodí dojem autonomního chování robotů. V prostorách Zengerovy posluchárny na Karlově náměstí se ale pro letošní oslavy slezli, slétli a sjeli roboti, se kterými zdejší odborníci poměrně pravidelně získávají světová ocenění.

Mezi účinkujícími najdete robopsy Spoty i kráčející pavouky se jmény Scarab a Daisy. Pásového robota Charlieho, kolového Huskyho a balancujícího robota s označením SK80. Humanoidní stroje, které si drží svoje výrobní označení iCub, Pepper a Nao, doplňuje Ludvík složený z kostiček LEGO. Další robot ze známé stavebnice hraje na klávesy, na oslavy se pohodlně dostal i dron X500.

Video vzniklo v produkci společnosti baohaus producenta Olivera McGillicka a režírovali ho Oliver Beaujard a Nina Zardalishvili, kameramanem byl Daniel Hotový. „Režírovat roboty byla zajímavá zkušenost a musíme říci, že když se člověk trochu naladí na mantinely možností herecké akce, režírují se dobře,“ komentují Beaujard a Zardalishvili alias režijní duo bao-bab.

Ne všichni zdejší účinkující obvykle spolupracují, roboti jsou totiž hned z několika různých vědeckých pracovišť: Vidění pro roboty a autonomní systémy a Multirobotické systémy (obojí na katedře kybernetiky), Centra pro umělou inteligenci (AIC) na katedře počítačů a katedry řídicí techniky včetně Robosoutěže.

Někteří se dokonce počítají za hvězdy. Tým ČVUT už je známý v robotické soutěži DARPA Subterranean Challenge, kterou pořádá agentura amerického ministerstva obrany. Naposledy tu čeští experti na robotiku vybojovali druhé místo mezi všemi světovými týmy a půl milionu dolarů. Už dřív ale v kategorii nesponzorovaných týmů, tedy těch, které se musí obejít bez peněz organizátorů na lepší vybavení, ale tým zaujal, a dokonce rovnou vyhrál.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Peníze z úspěchů posílají odborníci na rozšiřování robotických skupin a zdejší specifické vybavení se tak úspěšně rozrůstá. Jen letos třeba právě o zmíněné robopsy Spoty. A díky nákupům i odborníkům je tak čas roboty skutečně učit – stejně jako děti – člověku přirozenému poznání světa. Třeba díky umělé kůži, přes kterou můžou cítit dotek. Nebo trénovat na práci, kterou lidé vykonávají jen velmi obtížně. Mezi úspěchy ČVUT tak patří například trénink a testování dronů ve Spojených arabských emirátech, ale i v Brandýse nad Labem.

Videem Fakulta elektrotechnická slaví sedmdesát let od svého založení a sto let od chvíle, kdy slovo robot poprvé zaznělo ve hře Karla Čapka R.U.R. Veřejnost může roboty, kteří hrají ve videu, vidět například na dnu otevřených dveří v pátek 3. prosince.

Čeští vědci vyvinuli drátek, který se sám v těle rozpustí. Využití může najít při operacích srdce

Eliška NováEliška Nová

operace-1-1

Foto: A. Tumasjan/Unsplash

Vědci vyvinuli drátek, který se sám v těle rozpustí. Pomůže při operacích srdce

0Zobrazit komentáře

Při operacích se nyní využívá implantát, který některým pacientům způsobuje záněty i chronické bolesti. Vědci nyní vyvinuli speciální drátek, který se v těle po čase sám rozpustí, díky čemuž tak nebudou vznikat pooperační komplikace. A teď si vědci chtějí nechat drátek patentovat.

Kdo byl na operačním sále jednou, už se tam nechce vracet. Vědci z Akademie věd a ČVUT v Praze napomohli tomu, že pacientů, kteří by museli znovu na sál, bude méně. Může za to speciálně upravený implantát, který se v těle sám rozpustí. Nezbyde tak nic, co by v organismu způsobovalo neplechu.

Trik je v potažení hořčíkového drátku speciálním polymerním materiálem. Samotný hořčík by se v těle rozpustil dříve, než by stačila srůst kost. Takhle ale vydrží pár týdnů, až se vstřebá. Je totiž plně biodegradabilní, respektive kompletně biologicky rozložitelný.

„Při jeho použití pro fixaci hrudní kosti by tedy nebyla nutná další operace, aby se dal v případě komplikací odstranit drátek z těch materiálů, které se dosud používají,“ vysvětluje Karel Balík z Oddělení kompozitních a uhlíkových materiálů. Speciální efekt to má podle Balíka například u operovaných dětí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Drátek by mohli lékaři v budoucnu využívat především při některých operacích srdce. Někdy je totiž nutné rozříznout hrudní koš, aby se lékaři k srdci dostali. Po operaci se koš dává dohromady právě pomocí drátu. V jistých případech ale mohou nastat pooperační komplikace, protože tělo implantát nesnese. Výsledkem jsou záněty nebo chronická bolest – a pacient musí znovu na sál. 

Ústav struktury a mechaniky Akademie věd si chce nyní potažený hořčíkový drátek nechat patentovat. Pokud odborníci patent získají, dalším krokem je nalezení firmy, která by drátky vyráběla masověji. Kromě ústavu se na projektu podílelo již zmíněné ČVUT, ale také Fyzikální ústav Akademie věd, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. 

Vědce ocenila i soutěž Transfera Technology Day, když biodegradabilní drátek vybrala mezi třináctku letošních finalistů. Ta vybírá nejlepší z výzkumných projektů českých vysokých škol a dalších výzkumných organizací, které mají komerční potenciál. Cílem je tolik vzývané propojení byznysu a vědy. V porotě tak sedí lidé z byznysu i investoři.