Stavební spoření potřebuje změny. Můžeme pomáhat s podporou na fotovoltaiky, říká šéf Modré pyramidy
Michael Pupala zná stavební spořitelny jako málokdo a míní, že potřebují zásadně změnit. Jeho Modrá pyramida se zároveň propojí s Komerčkou.
Michael Pupala, šéf Modré pyramidy
Ze stavebního spoření se u nás stal tak profláklý instrument, že s ním má zkušenosti prakticky každý druhý Čech. Matadorem je v této oblasti Michael Pupala, současný šéf Modré pyramidy, jedné z největších stavebních spořitelen na trhu, který je přesvědčený, že je třeba celý produkt zásadně inovovat, aby byl dál relevantní. A to jak pro novou generaci zákazníků, tak obecně pro potřeby na trhu. Spolu s bydlením je totiž stále větší poptávka také třeba po přechodu na efektivnější zdroje vytápění a právě tam vidí Pupala možnou budoucnost stavebních spořitelen.
„Diskuze o budoucnosti sektoru stavebního spoření jsou bohužel často velmi zjednodušující a povrchní,“ naráží Michael Pupala v rozhovoru pro CzechCrunch na aktuální debaty kolem možného snížení či zrušení státního příspěvku na stavební spoření. Celý sektor podle něj potřebuje mnohem širší debatu o tom, jak by se měl proměnit, aby zůstal dál atraktivní a mohl plnit i řadu dalších rolí. Podle šéfa Modré pyramidy se z něj klidně může stát prodloužená ruka státu, která bude k občanům efektivně distribuovat celou řadu podpor, jež ani nemusí souviset s bydlením.
Ve světě stavebních spořitelen se aktuálně diskutuje o změnách ve státním příspěvku. Jak tyto debaty jako matador scény pozorujete?
Diskuze ohledně výše státní podpory a vůbec existence systému stavebního spoření je trochu evergreen, který se pravidelně v cyklech vrací. Chápu, že je potřeba diskutovat o tom, jak může stát snížit schodek státního rozpočtu, ale debaty o budoucnosti sektoru stavebního spoření jsou bohužel často velmi zjednodušující a povrchní. Na druhou stranu vnímám pozitivně, že se začíná postupně objevovat řada odborných názorů, jak by se náš sektor mohl využívat i jinak k podpoře českých domácností.
Kde se dnes stavební spořitelny na finančním trhu pohybují a jakou roli plní?
Stavební spořitelny jsou na trhu od roku 1993 a byly dva hlavní záměry proč vznikly. Jednak stát hledal zdroje pro obnovu a renovaci bytového fondu a chtěl občanům efektivně zpřístupnit úvěry na bydlení, zároveň byl záměr, aby se začaly zvětšovat úspory domácností a lidé začali pravidelně spořit. Dnes po téměř třiceti letech existence má i díky tomu se systémem stavebního spoření zkušenosti prakticky každý druhý občan v Česku. Stavební spoření je silně zakořeněno v mysli Čechů jak pro svou spořicí, tak i úvěrovou roli.
Aktuálně obhospodařujeme 346 miliard korun vkladů od 3,2 milionu klientů. Drtivou většinu těchto vkladů jsme dali k dispozici našim klientům prostřednictvím výhradně účelových úvěrů nejen na pořízení nového bydlení, ale například i na renovace vedoucí k aktuálně tolik potřebnému snížení energetické náročnosti jejich domovů.
Je takový produkt pořád dostatečně atraktivní třeba pro mladé lidi?
Neustále říkám a říkat budu, že je tento produkt vhodný pro každého a má své nezastupitelné místo ve finančním plánu každé české domácnosti. Jedná se o konzervativní a pojištěný šestiletý spořicí produkt s výnosem mezi pěti až šesti procenty ročně. Umožňuje také například získání nezajištěného úvěru se splatností dvacet až pětadvacet let, což standardní komerční banky nemohou nabízet. Zároveň ale uznávám, že jsme se po třiceti letech dostali do fáze, kdy bychom se měli zamyslet, jak naše produkty a služby dál inovovat. Myslím, že evoluce už nestačí, měli bychom udělat ve stavebním spoření zásadnější změny.
Stát se snaží tu lépe tu hůře dostávat podporu ke koncovým zákazníkům. My to umíme udělat efektivně.
Co by měla ta významná inovace být? Je potřeba udělat, protože stavební spoření už není tak zajímavé jako dřív?
Systém stavebního spoření se u nás postupně odklonil od tradičního pojetí. Klasický systém stavebního spoření funguje způsobem, kdy klient musí čekat, než mu bude umožněno získat takzvaný řádný úvěr ze stavebního spoření. Poptávka Čechů po našich úvěrech byla ale tak enormní, že jsme jako stavební spořitelny zareagovali a vytvořili produkt zvaný překlenovací úvěr, čímž jsme umožnili klientům získat prostředky na financování bydlení v podstatě okamžitě.
V tuto chvíli stojíme na rozcestí, kdy je potřeba se rozhodnout, kterým směrem se vydáme. Někteří akademici navrhují, aby se systém vrátil ke svým kořenům, ale to podle mého názoru vůbec nedává smysl a ve své podstatě to už ani nejde. Naopak dává mi smysl sektor dál rozvíjet a přizpůsobit ho aktuálním potřebám českých domácností.
O jaké potřeby jde a co může stavební spoření řešit?
Naše velká přidaná hodnota je v tom, že máme natažené trubky mezi státem a koncovým zákazníkem. Stát je těmito kanály schopen naprosto cíleně distribuovat různé formy podpory, dotací a další pobídky. My navíc umíme státní podporu zakomponovat do úvěrových i spořicích produktů. Tímto způsobem by se dala do budoucna posílat cíleně celá řada dalších podpor k vybraným cílovým skupinám.
Může jít o podpory na různé záměry v oblasti bydlení, energetické tranzice, ale můžeme se rozkročit i dalším směrem a mohou to být podpory v závislosti na tom, jaké má stát priority. Celý sektor se nakonec může i nemusí jmenovat stavební spoření, jde hlavně o to, že tu máme unikátní způsob, jak transferovat vybrané podpory a tyto podpory komponovat do spořicích či úvěrových produktů.
Takže byste mohli být taková prodloužená ruka státu, který neumí podporu vždy tak dobře a efektivně zacílit a distribuovat?
Stát se snaží tu lépe tu hůře dostávat podporu ke koncovým zákazníkům. My to umíme udělat efektivně, protože distribuční trubky už máme položené. Okolo aparátu jednotlivých podpor ze strany státu navíc existuje ne úplně efektivní způsob poradenství. Pro koncové zákazníky je to často nepřehledná situace. Celá řada podpor není čerpána jen kvůli tomu, že stát nedokázal vybudovat efektivní strukturu, jak je dostat k zákazníkům či jak je jednoduše vysvětlit.
My máme nástroj, který funguje – máme prokopané kanály, máme poradenská místa. Pro stát by to mohlo být bez dodatečných nákladů a pro zákazníky efektivní, protože máme pokrytou našimi poradci celou zemi. Nemusíme se bavit jen o dostupném bydlení či energetické transformaci, ale o dalších oblastech, napadá mě třeba vzdělávání, spoření na penzi a tak dále. Potřebujeme, aby tyto systémy efektivně Čechům pomáhaly, a jsme připraveni státu pomoci.
Kde vidíte největší příležitost?
Mohli bychom koncovým zákazníkům pomáhat s přechodem na levnější, efektivnější a výhodnější zdroje vytápění, případně s energetickými úsporami. To vnímám jako první logický krok, který je nasnadě – propojit se s dotačními tituly v této oblasti. To jsme schopni udělat velmi rychle. Když dokážeme tento systém propojit s dotacemi, dokážeme významně větší skupině klientů nabídnout přechod na efektivnější zdroje vytápění, mimo jiné díky tomu, že máme produkt, který nikdo jiný nenabízí.
Například splácení tepelného čerpadla umíme nabídnout úvěrem spotřebitelského typu až na dvacet či pětadvacet let, zatímco univerzální banky to standardně nabízejí na šest až sedm let. Když si je klient schopný investici 400 tisíc korun rozložit do dvaceti let, významně se zvýší počet domácností, které si to budou moci dovolit.
Kdyby tyto debaty nevyšly a mělo by dojít ke zrušení státního příspěvku, jak by vás to ovlivnilo?
Upřímně si takovou diskuzi ani nepřipouštíme. Nedává smysl zúžit budoucnost celého sektoru na debatu o výši státního příspěvku. Jsme připraveni celý systém transformovat a teď nemluvím jen za Modrou pyramidu, ale i za další stavební spořitelny na trhu. V jejich vedení se sešli lidé, kteří mají ambici systém proměnit a dál rozvíjet, což dříve nebylo vždy zvykem.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.