Svět milionových investic, nekonečného růstu a úspěšného podnikání, ve kterém je vše krásné a šlape jako na drátkách. Z výrazů byznysových osobností z titulních stran magazínů a dalších médií takový pocit občas skutečně můžete nabýt, ale ďábel se skrývá v detailu. Žijeme sice v blahobytu, jenže aby mohli podnikatelé mluvit o milionech a globálních produktech, vykupují to často tím nejcennějším, co mají – svým zdravím.

Své o tom vědí i v Mitonu, který v Česku pomáhal na svět nejúspěšnějším technologickým firmám posledních let, jako je Slevomat, Heureka, Twisto nebo Rohlík. Ne vždy je však cesta za úspěchem jednoduchá a zdaleka ne všechny nápady se promění takzvaně ve zlato, akorát se o tom příliš nemluví. Změnit to chce Václav Štrupl, který spoluzakládal agenturu H1, budoval e-shop s designovým nábytkem Bonami a od roku 2015 je partnerem v Mitonu.

„Za léta, která jsem v byznysu, jsem potkal dost lidí s nalomeným duševním zdravím a na hranici vážných problémů na to, abych si řekl, že by se s tím mělo začít něco dělat,“ přiznává pro CzechCrunch Štrupl, který si moc dobře uvědomuje, že byznys může mít i své stinné stránky.

V Mitonu se tak rozhodl začít budovat novou divizi, která se zaměří právě na duševní zdraví. To je pro původem jabloneckou skupinu zcela nová výzva, která se liší v přístupu i zaměření, ale Václav Štrupl věří, že to má smysl – a především velký potenciál do budoucna.

Speciální účinky

Kolik do prvních projektů posílá peněz, nechce Miton prozradit, ale podle Štrupla jde o kombinaci filantropie a podpory vědy a klasického byznysové přístupu, v němž vedle investice nechybí ani vidina návratnosti a manažerská pomoc při rozvoji. S tímto záměrem nyní investuje do první české psychedelické kliniky Psyon na pražské Bílé Hoře.

Takzvaná psychedeliky asistovaná psychoterapie, na níž se v Psyonu chtějí zaměřit, představuje nový přístup v péči o duševní zdraví a mnozí odborníci v ní do budoucna vidí možnou alternativu k současné léčbě. Například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) označil psychoterapii za průlomovou v oblasti péče o duševní zdraví, výzkum probíhá i v Evropě a v Psyonu a Mitonu jsou přesvědčení, že s tím mohou pomoci.

V první řadě je tedy dobré si říct, co to vlastně psychedelika jsou. „V současné době jsou legislativně řazeny mezi drogy, takže to nejsou látky, se kterými lze volně nakládat,“ vysvětluje psychiatr a neurovědec v Národním ústavu duševního zdraví Filip Tylš, který je s pěti dalšími vědci a terapeuty spoluzakladatelem zmíněné psychedelické kliniky.

Foto: Miton

Václav Štrupl, partner Mitonu

„Psychedelika jsou účinná v nízkých dávkách a mají velmi speciální účinek na lidskou psychiku, což je využitelné právě pro terapeutický efekt,“ doplňuje Tylš s tím, že psychedelika vlastně nejsou ve světě nic nového. Naopak lidstvo se s nimi v podobě různých rostlin či psychoaktivních hub setkává již tisíciletí.

V západním světě se výrazně objevily v 50. a 60. letech minulého století, kdy se jimi začínala zabývat i věda a byť podle Tylše vypadal výzkum velmi nadějně, nakonec byl i kvůli generaci hippies, díky níž se látky dostaly do ulic, ukončen.

V posledních deseti letech se však jejich výzkum opět rozjíždí a významně se na něm podílí i právě čeští vědci a odborníci, kteří provádějí klinické studie a zjišťují, jak by se dala psychedelika využít co nejefektivněji. „Máme ukazatele, že jsou úspěšné v léčbě nemocí, které nejsou léčitelné jiným způsobem,“ říká Tylš s tím, že nejvíce ho s kolegy zajímá kombinace psychedelik s psychoterapií, což se ukazuje jako nejvíce účinné.

Například u léčby rezistentní deprese se ukazuje účinný psilocybin, což je látka, která se vyskytuje v lysohlávkách. S posttramautickou stresovou poruchou dokáže pomoci MDMA, známá jako „extáze“ na taneční scéně, a v léčbě deprese je velmi účinný ketamin, ač jeho účinek je krátký.

Právě ketamin je dosud jediné legální psychedelikum, s nímž plánují pracovat i v českém Psyonu, jakmile získají statut zdravotnického zařízení. Zatím z dosavadních klinických hodnocení MDMA a psilocybinu vyplývá, že pouhých několik sezení vede k trvalému vymizení příznaků, další medikace není třeba užívat.

„Dlouhodobý cíl je umožnit podávání psychedelických látek lidem, kterým mohou pomoci, ale rozhodně to není pro všechny. Bude důležité odlišit, pro koho jsou vhodná, a zároveň provést další výzkumy a studie, než se s nimi začne naplno pracovat a zlegalizují se,“ doplňuje Tylš a Štrupl mu přitakává.

Technologie může být látka i aplikace

Sám Štrupl si vzal oblast duševního zdraví v Mitonu pod patronát, protože se psychologii a souvisejícím tématům dlouhodobě věnuje a v posledních letech sbíral zkušenosti na odborných konferencích po celém světě. Jelikož jsou v Mitonu zvyklí pracovat s technologiemi, ani při léčbě duševních problémů se nebojí Štrupl tento termín využívat.

„Vlastně i látky můžeme označit za technologii, která může prospět člověku. Pomáhat ale mohou i třeba aplikace, která vás naučí meditovat, nebo virtuální realita, v níž se dokážete naučit pracovat s fobiemi či traumatem,“ zmiňuje Štrupl, kam se celý obor posouvá.

Proto se Miton rozhodl investovat také do londýnského projektu Wavepaths, za kterým stojí zkušený neurovědec a psychedelický výzkumník Mendel Kaelen a k léčbě přistupuje právě prostřednictvím technologií. Pomocí počítačem generované hudby na míru pro každý případ dokáže dostat pacienta do psychedelického zážitku či potřebného stavu, v němž ho dokáže například uklidnit a dál s ním pracovat, aniž by mu musel nutně samotnou látku podat.

Také londýnský projekt je s výzkumem na začátku, ale Václav Štrupl věří, že je dobré, být u toho. „Z naší strany jde o snahu maximalizovat úspěch těchto projektů, protože věříme, že je to důležité, stejně jako věříme, že jsou do budoucna dlouhodobě udržitelné, protože vzniká přidaná hodnota,“ dodává Štrupl.