Švédsko objevilo vzácné zeminy stěžejní pro výrobu elektroaut i mobilů. Sníží tím závislost na Číně

Zásoby oxidů kovů, kterým se říká vzácné zeminy, má především Čína. Pro Evropu je nově nalezené ložisko příležitost.

Eliška NováEliška Nová

Volkswagen

Foto: volkswagen-newsroom.com

Vzácné zeminy se používají i při výrobě elektromobilů

0Zobrazit komentáře

Využívá je už skoro každý, málokdo o nich ale slyšel. Vzácné zeminy se uplatňují v různých odvětvích moderních technologií. Bez těchto prvků by neměl displej televize takový obraz a telefon by nevibroval. I proto je velmi dobrá zpráva, že Švédsko našlo jejich významné naleziště. Evropa by se díky tomu mohla osvobodit od závislosti na jiných zemích.

Mezi vzácné zeminy patří sedmnáct prvků z periodické tabulky jako yttrium, lanthan, cer, europium, terbium nebo erbium. Je po nich čím dál větší poptávka právě proto, že se používají v hi-tech odvětvích. Jde o optiku, elektroniku či automobilový průmysl, především pak v souvislosti s přechodem k elektromobilům. Své místo mají ale také v energetice, například při výrobě větrných turbín, i ve vojenském průmyslu.

Ložisko nyní objevila švédská státní těžařská společnost LKAB u města Kiruna na severu země. Dohromady se tady nalézá víc než jeden milion tun oxidů kovů vzácných zemin. A to je poměrně dost. „V přírodě se většinou vyskytují v malých koncentracích, které jsou nevýhodné pro těžbu, jež je navíc vzhledem k používané technologii loužení spojena se značnou zátěží pro životní prostředí,“ uvedla pro CzechCrunch Světlana Kováčiková z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Vzácné zeminy se těží hlavně v Číně, v části nazývané Vnitřní Mongolsko. Významná naleziště mají v USA, v Jihoafrické republice, Brazílii a Indii. V Evropě se podle Kováčikové těžily jen v Rusku. Švédské naleziště má být největším evropským ložiskem. „S avizovanými zásobami, které jsou samozřejmě ve formě oxidů na nalezišti Per Geijer, by to pro Evropu byla výjimečná příležitost získat surovinovou nezávislost na těchto zemích,“ líčí vědkyně.

Nové ložisko vzácných zemin

Foto: LKAB

Nové ložisko vzácných zemin ve Švédsku

Milion tun je tedy sice dost, ve srovnání s ostatními jde ale pořád o ložisko menší. Pro představu – podle Geologické služby USA platí, že Čína má zásoby okolo 44 milionů tun, Vietnam 22, Brazílie 21, Indie bezmála sedm, Rusko 12, Austrálie okolo čtyř a USA a Grónsko jeden a půl milionu tun vzácných zemin. Další země pak pod milion.

Přesto nemusí být všem dnům konec a LKAB už zkoumá, kde by mohla být další naleziště. „Společnost se zmiňuje také o slibných výsledcích v okolí Gallivare, což je jižně od Kiruny, a proto má značný význam i další průzkum ostatních perspektivních lokalit na Baltském štítě,“ uvádí Kováčiková.

Podle ní by v Evropě mohla být ekonomicky zajímavá naleziště ve Finsku, Norsku, případně také v Grónsku, což jsou oblasti, které mají stejnou geologickou stavbu. Sloučeniny vzácných zemin jsou ale také ve Velké Británii, Irsku, Španělsku nebo Portugalsku, nejde ovšem o takové množství, aby měla jejich těžba finanční přínos.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Je to dobrá zpráva nejen pro firmu LKAB, region a lidi ve Švédsku, ale i pro Evropu a pro ovzduší,“ komentoval nález generální ředitel firmy Jan Moström. Co se vztahu k životnímu prostředí týče, jde především o to, pro které výrobky jsou kovy potřeba. S některými se totiž počítá při přechodu na obnovitelné zdroje.

Samotný proces těžby vzácných zemin podle odbornice Akademie věd ale zas tak šetrný není. „Produkuje se při něm toxický odpad, vždy je tak třeba vážit pro a proti. LKAB se zabývá primárně těžbou železné rudy a avizuje těžbu vzácných zemin jako vedlejší produkt. Plánují také stavbu nového průmyslového parku a slibují výzkum nových a šetrnějších technologií,“ uvádí Kováčiková.

Vzácné zeminy coby součásti permanentních magnetů z neodymu, železa a boru najdete v reproduktorech i motorech elektroaut. Pomocí oxidů ceru jsou leštěna čelní skla, zrcátka i čočky, využití mají i u hybridních vozů, kde jsou součástí baterie. Svou roli mají i při výrobě laserů. I proto se očekává, že po těchto kovech v příštích letech stoupne poptávka několikanásobně. Do roku 2030 by mohla být podle odhadů dokonce pětinásobná. Podle Kováčikové má perspektivu intenzivnější využití stávajících nalezišť, zapojení nových technologií a také recyklace.

Dobrá zpráva na začátek roku. Po zákazu vybraných chemických látek se ozonová vrstva zaceluje

Za deset let od roku 2000 se množství ozonu o jedno až tři procenta zvýšilo. V roce 2030 by se tak mohl někde vrátit na hodnoty z roku 1980.

Eliška NováEliška Nová

planeta

Foto: Kevin Gill/Flickr

Na planetě Zemi žije už přes osm miliard lidí

0Zobrazit komentáře

Třicet až čtyřicet kilometrů nad zemí je neviditelná vrstva, bez které by život na naší planetě neexistoval. Jde o ozonovou vrstvu. Během let se ale začala tenčit a do slovníků přibyl pojem ozonová díra. Vědci nyní zjistili, že se trend otočil a že jsme na nejlepší cestě k tomu, aby se díra zacelila.

Zvrat, jak nyní ukázala studie, již podpořila OSN, nastal díky tomu, že se přestaly používat některé látky, které ozonovou vrstvu narušovaly. Zakázal je takzvaný Montrealský protokol z roku 1987. „V protokolu je uvedeno téměř sto látek, které ozonovou vrstvu poškozují, kromě toho mají také vliv na oteplování klimatu,“ uvedl pro CzechCrunch Roman Prokeš z Oddělení atmosférických toků a dálkového transportu látek Ústavu globální změny klimatu Akademie věd neboli CzechGlobe.

K těmto látkám patří takzvané freony, které se dřív používaly v chladicích zařízeních, halony, které byly součástí například požárních systémů, methlybromid, což je pesticid či tetrachlormethan, který měl využití jako rozpouštědlo. Od roku 2019 byly zapovězeny i další, mezi nimi jsou zcela i částečně fluorované uhlovodíky, fluorid sírový a další fluorované skleníkové plyny.

Od nového poznatku si vědci slibují další pozitiva, a to například i ve vztahu k oteplování planety. „Ukazuje nám to, co všechno lze a co je také třeba udělat v případě globální změny klimatu. Ať už jde o omezení fosilních paliv, nebo snížení skleníkových plynů a tím pádem i o růst teploty,“ citovala generálního tajemníka Světové meteorologické organizace Petteriho Taalase CNN.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Studie poukazuje na to, že pokud tyto látky budou zakázané i nadále, pak se ozonová vrstva v roce 2040 dostane na úroveň z roku 1980. Podle CNN také platí, že kdyby tyto látky zakázané nebyly, pak čelíme ještě vyššímu oteplení, a to až o jeden stupeň. V osmdesátých letech začala ozonová vrstva zeslabovat i nad územím Česka.

„Srovnání průměrné tloušťky vrstvy před a po roce 1980 ukazuje, že celoroční průměrný úbytek celkového ozonu během osmdesátých let dosáhl pěti až šesti procent. Nejvýraznější úbytek ozonu je v zimních a jarních měsících, přičemž největší úbytek, a to až sedmnáct procent, byl zaznamenán v roce 1993,“ popisuje Prokeš.

Od přelomu tisíciletí už ale nejde o propad. Naopak. Množství ozonu v horní stratosféře se za deset let o jedno až tři procenta zvýšilo. Podle Prokeše se tak podle posledních měření očekává, že celkové množství ozonu se ve středních výškách severní polokoule v roce 2030 vrátí právě na hodnoty z roku 1980, ve středních šířkách jižní polokoule pak asi v polovině století. Neplatí to však pro Arktidu nebo Antarktidu. Tam by k obnově ozonové vrstvy mělo dojít později. V případě Arktidy se mluví o roce 2045, u Antarktidy pak dokonce až o roce 2066. Důvod je, že tady došlo k největšímu poklesu koncentrace ozonu.

Zpráva, že by se ozonová vrstva mohla zacelit, je jednou z nejlepších, která letos mohla přijít.

Zacelit ozonovou vrstvu je důležité pro samotný život na Zemi. Ozon je totiž významný pro člověka i další formy života, a to zejména proto, že pohlcuje ultrafialové záření ze Slunce. Zdravotní rizika ze snížené koncentrace ozonu jsou například nádorová onemocnění kůže, narušení imunitního systému nebo poškození zraku. „Může také docházet ke spálení kůže při delším pobytu na slunci, zrychlenému stárnutí pokožky a vlivem ultrafialového záření k poškození struktury molekul DNA. U rostlin může být ovlivněná fotosyntéza a snížení odolnosti, což může narušit rovnováhu celých ekosystémů,“ vyjmenovává Prokeš.

Za určitých podmínek se navíc ozon může chovat jako skleníkový plyn. Pokud je velké množství ozonu přítomno v troposféře, což je nejnižší vrstva atmosféry, ve které například létají letadla, pak se chová jako skleníkový plyn a otepluje povrch. Přispívá tedy ke globálnímu oteplení. Zpráva o tom, že by se ozonová vrstva mohla zacelit, je tak jednou z nejlepších, která letos mohla přijít.

klima_teplota

Přečtěte si takéRok 2022 byl pátý nejteplejší. Známe už jen teplé roky, tvrdí expertiRok 2022 byl pátý nejteplejší. Dřív jsme znali chlad, teď jsou roky teplé a teplejší, říkají experti

Kromě jiného ale studie poprvé řešila také to, zda je možné globální teplotu snížit pomocí rozprašování aerosolů do stratosféry, které by odrážely sluneční světlo ze zemské atmosféry. Vědci usoudili, že něco takového by fungovalo, není ale jasné, jaké další důsledky by to mělo.

stanice-metra-d-libus2

Přečtěte si takéStanice metra D Libuš ozdobí ornamentální kresby a sochyStanici metra D Libuš ozdobí ornamentální kresby a sochy, které projdou z nástupiště až na náměstí

Podle Prokeše přispívá sledování chemických a fyzikálních vlastností atmosférických aerosolů, stanovení jejich koncentrací, mapování oblačnosti nebo studium vlivu meteorologických parametrů nejen k rozvoji vědeckého poznání v oblasti výzkumu ozonové vrstvy, ale dokonce i globální změny klimatu.

„Při aplikaci nových poznatků je dobré vycházet z experimentálního ověření dané technologie v malém měřítku, než dojde ke globálnějšímu rozvoji. Bohužel v současné době zatím neexistuje žádná zázračná látka nebo technika, která by umožnila historický návrat do stavu před průmyslovou revolucí. Obecně tady však snad ještě víc než kde jinde platí české přísloví – dvakrát měř a jednou řež,“ říká odborník.