Využívá je už skoro každý, málokdo o nich ale slyšel. Vzácné zeminy se uplatňují v různých odvětvích moderních technologií. Bez těchto prvků by neměl displej televize takový obraz a telefon by nevibroval. I proto je velmi dobrá zpráva, že Švédsko našlo jejich významné naleziště. Evropa by se díky tomu mohla osvobodit od závislosti na jiných zemích.

Mezi vzácné zeminy patří sedmnáct prvků z periodické tabulky jako yttrium, lanthan, cer, europium, terbium nebo erbium. Je po nich čím dál větší poptávka právě proto, že se používají v hi-tech odvětvích. Jde o optiku, elektroniku či automobilový průmysl, především pak v souvislosti s přechodem k elektromobilům. Své místo mají ale také v energetice, například při výrobě větrných turbín, i ve vojenském průmyslu.

Ložisko nyní objevila švédská státní těžařská společnost LKAB u města Kiruna na severu země. Dohromady se tady nalézá víc než jeden milion tun oxidů kovů vzácných zemin. A to je poměrně dost. „V přírodě se většinou vyskytují v malých koncentracích, které jsou nevýhodné pro těžbu, jež je navíc vzhledem k používané technologii loužení spojena se značnou zátěží pro životní prostředí,“ uvedla pro CzechCrunch Světlana Kováčiková z Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Vzácné zeminy se těží hlavně v Číně, v části nazývané Vnitřní Mongolsko. Významná naleziště mají v USA, v Jihoafrické republice, Brazílii a Indii. V Evropě se podle Kováčikové těžily jen v Rusku. Švédské naleziště má být největším evropským ložiskem. „S avizovanými zásobami, které jsou samozřejmě ve formě oxidů na nalezišti Per Geijer, by to pro Evropu byla výjimečná příležitost získat surovinovou nezávislost na těchto zemích,“ líčí vědkyně.

Milion tun je tedy sice dost, ve srovnání s ostatními jde ale pořád o ložisko menší. Pro představu – podle Geologické služby USA platí, že Čína má zásoby okolo 44 milionů tun, Vietnam 22, Brazílie 21, Indie bezmála sedm, Rusko 12, Austrálie okolo čtyř a USA a Grónsko jeden a půl milionu tun vzácných zemin. Další země pak pod milion.

Přesto nemusí být všem dnům konec a LKAB už zkoumá, kde by mohla být další naleziště. „Společnost se zmiňuje také o slibných výsledcích v okolí Gallivare, což je jižně od Kiruny, a proto má značný význam i další průzkum ostatních perspektivních lokalit na Baltském štítě,“ uvádí Kováčiková.

Podle ní by v Evropě mohla být ekonomicky zajímavá naleziště ve Finsku, Norsku, případně také v Grónsku, což jsou oblasti, které mají stejnou geologickou stavbu. Sloučeniny vzácných zemin jsou ale také ve Velké Británii, Irsku, Španělsku nebo Portugalsku, nejde ovšem o takové množství, aby měla jejich těžba finanční přínos.

„Je to dobrá zpráva nejen pro firmu LKAB, region a lidi ve Švédsku, ale i pro Evropu a pro ovzduší,“ komentoval nález generální ředitel firmy Jan Moström. Co se vztahu k životnímu prostředí týče, jde především o to, pro které výrobky jsou kovy potřeba. S některými se totiž počítá při přechodu na obnovitelné zdroje.

Samotný proces těžby vzácných zemin podle odbornice Akademie věd ale zas tak šetrný není. „Produkuje se při něm toxický odpad, vždy je tak třeba vážit pro a proti. LKAB se zabývá primárně těžbou železné rudy a avizuje těžbu vzácných zemin jako vedlejší produkt. Plánují také stavbu nového průmyslového parku a slibují výzkum nových a šetrnějších technologií,“ uvádí Kováčiková.

Vzácné zeminy coby součásti permanentních magnetů z neodymu, železa a boru najdete v reproduktorech i motorech elektroaut. Pomocí oxidů ceru jsou leštěna čelní skla, zrcátka i čočky, využití mají i u hybridních vozů, kde jsou součástí baterie. Svou roli mají i při výrobě laserů. I proto se očekává, že po těchto kovech v příštích letech stoupne poptávka několikanásobně. Do roku 2030 by mohla být podle odhadů dokonce pětinásobná. Podle Kováčikové má perspektivu intenzivnější využití stávajících nalezišť, zapojení nových technologií a také recyklace.