Na tom, že je potřeba modernizovat výuku dětí tak, aby lépe reagovala na potřeby dnešního světa a reflektovala rychle se rozvíjející společnost, se shodnou de facto všichni, kteří se do odborné debaty zapojují. Jenže opravdu změnit komplexní a zkostnatělý vzdělávací systém v Česku už není tak snadné. Je ale stále více lidí, kteří v tom chtějí státu pomoci. Proto odstartovala iniciativa Měníme osnovy, která spojuje stát, byznys i neziskovou sféru, a jejím cílem je pomoci přinést i veřejně komunikovat proměnu vzdělávacích programů tak, aby školy měly zadání, podporu a prostředky pro učení obsahu a dovedností pro 21. století.

Mezi ambasadory projektu patří osobnosti z byznysu, jako je šéf České spořitelny Tomáš Salomon, zakladatel Eurowagu Martin Vohánka a investor Ondřej Fryc, známý učitel Daniel Pražák nebo umělci včetně Simony Babčákové, Jiřího Mádla a Vojtěcha Dyka. Všichni chtějí široké veřejnosti přiblížit změny, které je nutné ve vzdělávacím systému a osnovách provést, aby děti ve školách získávaly schopnosti, dovednosti a znalosti, které je vybaví pro rychle se měnící svět.

Čelíme novým výzvám jako digitální transformace, změna klimatu nebo proměňující se trh práce, teď mimo jiné díky rychlému nástupu umělé inteligence, a způsob, jakým se učilo před dvaceti lety, v dnešní době neobstojí. A už vůbec ne za dalších dvacet let, kdy budou ze školy vycházet ti dnes nejmenší.

Foto: Měníme osnovy

Iniciativu Měníme osnovy podporuje i zakladatel Eurowagu Martin Vohánka

„Součástí změny toho, jak se ve školách učí, jsme my všichni. Odpovědnost za vzdělání a vzdělávání tak leží stejnou měrou na nás všech – na rodičích, zaměstnancích, zaměstnavatelích, politicích i voličích. Měli bychom nutnost změn chápat a volat po tom, aby se škola přizpůsobovala rychlému vývoji a potřebám společnosti,“ říká Dana Brandenburg, předsedkyně správní rady Nadace České spořitelny, jednoho z klíčových partnerů projektu Měníme osnovy.

Iniciativa se zaměřuje na osm klíčových kompetencí, které mají být nezbytné pro úspěch v dnešním světě. Klíčové je přitom již zmíněné zapojení všech zúčastněných stran, protože vzdělání má přímý dopad na kvalitu života a prosperitu společnosti. Podrobně se můžete s jednotlivými kompetencemi seznámit v seznamu níže.

Osm kompetencí pro úspěch v dnešním světě

Kompetence komunikační
Děti se učí vyjadřovat své názory a myšlenky, ale také vyslechnout druhé. Učí se využívat a současně také ověřovat různé zdroje informací. Ukazujeme, že i odlišné názory si zaslouží respekt a mohou nás obohatit. Své komunikační dovednosti využijí k navazování vztahů a funkční spolupráci v naší zemi i ve světě.

Kompetence k řešení problému
Děti se učí identifikovat a řešit problémy. Zkoumají různé varianty řešení a hledají tu nejlepší. Zjišťují, jak kriticky vyhodnocovat informace, uvážlivě se rozhodovat a vyhodnotit, zda zvolené řešení skutečně funguje. Uplatňují nejen svou kreativitu, ale i vytrvalost a odhodlání překonávat překážky.

Kompetence k učení
Děti rozvíjejí vlastní motivaci k učení. Mají chuť přicházet věcem na kloub. Vědí, že školou učení nekončí. Učení pro ně není nutné zlo, ale celoživotní cesta za objevováním světa a svého místa v něm.

Kompetence personální a sociální
Dětí se učí o svém psychickém a fyzickém zdraví. Zjišťují, že je důležité se pravidelně hýbat, odpočívat a také si říkat o pomoc. Učí se rozumět tomu, co cítí, a poznávat, jak to ovlivňuje jejich myšlení a chování. Poznávají, jak zdravě zvládat stres a budovat si potřebnou odolnost vůči zátěži.

Kompetence občanská a udržitelnosti
Děti se dozvídají, jak co nejlépe prospívat svému okolí. Vedeme je k uvědomění, že je potřeba se podílet na budoucnosti své, ale i naší planety. Otevíráme témata jako udržitelnost a základní hodnoty demokratické společnosti. Učíme děti nezavírat oči před bezprávím. Každý z nás může měnit k lepšímu ten kousek světa, ve kterém žije.

Kompetence k podnikavosti a pracovní
Děti se učí být tvůrci své vlastní cesty. Podporujeme je v jejich talentu, aby mohly být tím, čím chtějí být, a věděly jak na to. Seznamují se s možnostmi, které jim dnešní společnost nabízí, a vyhledávají vhodné příležitosti, kde se mohou realizovat.

Kompetence digitální
Děti se učí ověřovat informace na internetu a v médiích. Také se vzdělávají v bezpečném a uvědomělém používání sociálních sítí a různých digitálních nástrojů. Protože online svět je a bude součástí jejich životů, je nutné umět v něm bezpečně a zodpovědně žít.

Kompetence kulturní
S dětmi rozvíjíme jejich kreativní myšlení a tvořivost. Učí se vyjadřovat své myšlenky, zážitky a emoce prostřednictvím různých médií – hudbou, tancem literaturou nebo vizuálním uměním. Rozvíjejí svou tvořivost, kterou budou ve svém budoucím profesním životě potřebovat.

***

Klíčové je v celé debatě spojení rámcový vzdělávací program, který zastřešuje to, čemu se dříve říkalo školní osnovy. Podle iniciativy Měníme osnovy, na které vedle Nadace České spořitelny spolupracují také například Národní pedagogický institut, Nadace Blížksobě nebo Unie rodičů, potřebuje právě rámcový vzdělávací program projít co nejrychleji revizí. Alarmující je, že už teď jsme na tom hůře než třeba Polsko, Estonsko nebo Slovinsko v počtu žáků s nízkou gramotností.

Šetření PISA, což je největší světový vzdělávací výzkum pod hlavičkou OECD, ukázalo, že téměř třicet procent žáků základních škol u nás dosahuje velmi nízké úrovně čtenářské a matematické gramotnosti. Aby se situace zlepšila, má pomoci i změna osnov, aby studenti více rozvíjeli praktické dovednosti a kompetence. Klíčové to bude zejména proto, aby si v budoucnu našli a udrželi zaměstnání, která teprve teď vznikají.

„Struktura trhu se bude dynamicky měnit – do roku 2030 přijde zhruba 330 tisíc současných zaměstnanců o práci z důvodu zániku jejich pracovních pozic, zároveň vznikne přes půl milionu nových pracovních míst a tento trend bude pokračovat i v dalších letech,“ upozorňuje Matěj Bulant zodpovědný za změny rámcového vzdělávacího programu v Národním pedagogickém institutu. Tento fakt si uvědomují také zástupci takzvané Druhé ekonomické transformace.

„Již dlouho náš národ vyniká vysokou mírou vzdělanosti. Pokud se snoubila s otevřeností světu, dařilo se nám nejlépe. Proto považuji za nezbytné modernizovat vzdělávací systém. Dnešní svět a jeho výzvy jsou úplně jiné, než které jsme zažívali my. Klíčovými v tomto ohledu jsou schopnost komunikace, podnikavost, empatie, sebedůvěra a hodnotové usazení,“ říká Martin Vohánka, podnikatel, filantrop a iniciátor výzvy ke druhé transformaci ekonomiky. V rámci ní desítky předních českých byznysmenů vyzvalo k transformaci Česka na respektované hospodářství, jehož nedílnou součástí je právě i moderní vzdělávací systém.