Svůj byznys v Rusku ze dne na den vypnul. Teď chce Dalibor Dědek přimět svět k vojenskému zásahu na Ukrajině

Iva BrejlováIva Brejlová

dedek

Foto: Archiv Dalibora Dědka

Majitel Jablotronu Dalibor Dědek

0Zobrazit komentáře

Podnikatel a spolumajitel firmy Jablotron Dalibor Dědek odstartoval iniciativu, která má ambice posunout svět k výraznějšímu zásahu proti Rusku. Dosáhnout toho chce sběrem podpisů lidí napříč zeměmi. Pokud jich nashromáždí dost, měl by to být pro politiky dostatečný signál k důraznější akci. Věří, že dosáhne minimálně vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Do iniciativy je ochotný sám vložit až desítky milionů korun.

Na zájem zmíněných stovek milionů lidí je po technické stránce připravený web We Must Act, který představuje hlavní prostor výzvy. Když ho Dědek uvádí, počítadlo ukazuje kromě známých osobností osm lidí, kteří se tu virtuálně podepisují. Po dvou hodinách je jich přes stovku. Dědek a jeho tým stále zveřejňují další jména známých podporovatelů a očekávají, že budou rychle narůstat i podpisy.

„Samozřejmě jsem si vědom, že naším hendikepem je, že startujeme z Česka. Ale my moc dobře víme, co to znamená,“ říká. „Když mi bylo jedenáct, přepadly nás ruské tanky. Nikdy nezapomenu na ten pocit. Teď mám ale pocit ještě horší,“ dodává severočeský podnikatel s tím, že se mu nelíbí, že státy EU a NATO dostatečně proti napadení nevystupují.

Za výzvou stojí mimo jiné předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, inovátor Pavel Hübner, senátor a ekonom Lukáš Wagenknecht nebo architekt Jakub Cigler. Přihlásili se k ní i podnikatelé z Estonska, Spojených států nebo Nizozemska. A několik dalších osobností, které administrátoři stále přidávají, protože své souhlasy nebo fotky teprve posílají.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Organizátoři jsou si vědomi toho, že byť jen letecký humanitární most by znamenal vojenský zásah. Ale Dědek zdůrazňuje, že je to podle něj jediný způsob, jak Putinův režim zarazit – podle nich se totiž s Ukrajinou nezastaví, čemuž odpovídají i dřívější vyjádření ruského vůdce.

„Potřebujeme jednat rychle. Jakmile se ta vojska přesunou dále na západ, začne se nás to týkat více. To je velký problém,“ říká senátor Marek Hilšer, který s Dědkem iniciativu představoval. „Mně je jedno, jestli do této akce dám jednotky milionů nebo desítky milionů, Jablotron není tak velká firma, abychom mohli dát miliardy,“ doplňuje Dědek.

Žádná fotka z Ruska, jen sjednocený postoj

Dalibor Dědek při vyprávění o Ukrajině působí emotivně. A je si toho vědom. Sám prostřednictvím Jablotronu své postoje výrazně ukázal, a to nejen ubytováním uprchlíků z Ukrajiny. Ale především skutečností, že své vlastní zákazníky v Rusku a Bělorusku odpojil od systémů své firmy – okamžitě jim vypnul jejich zabezpečovací systém domů a bytů s tím, že jim ho zapne, pokud vojska Ruska odejdou z Ukrajiny, nebo pokud se nechají vyfotit na náměstí svého města s protestním sloganem.

Šlo asi o osm tisíc zákazníků. Teď dodává, že žádná fotka nepřišla. „Rusové nám napsali, že tam Putin zachraňuje maminky a děti. Pro ně jsme společný nepřítel. Evropa jim škodí. A současná situace je sjednocuje,“ komentuje. Podle Dědka jde ve výzvě především o to, aby ukázal politikům, že můžou konat. Protože lidé se s takovým názorem ztotožňují. Chce zároveň podpořit Ukrajince. A vyslat signál i do Ruska.

Letecký most má ukázat, že jsme schopni a ochotni pomoct běžným civilistům na humanitární úrovni.

Následujícími kroky je tedy především burcování, jak říká. „Potřebujeme nasbírat miliony lidí, kteří to budou šířit dál. A jestli to bude nutné, budeme ty lidi povolávat, aby o ně politici před svými sídly zakopávali,“ doplňuje.

„Máme ambice rozšířit naši výzvu nejen celoevropsky, ale i mimo Evropskou unii. Věříme, že se bude šířit především virálně,“ představuje si David Beneš, podnikatel a šéf Jablotronu, který má výzvu na starosti po technologické stránce.

Podle organizátorů jsou na různé varianty bezletových zón už zpracované studie. Hilšer zmiňuje, že nejde o to, vstoupit do války. „Letecký most má ukázat, že jsme schopni a ochotni pomoct běžným civilistům na humanitární úrovni,“ doplňuje.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Spojení Avastu s americkým konkurentem se komplikuje. Britové se obávají, že naruší hospodářskou soutěž

Filip HouskaFilip Houska

avast-1-1

Foto: Avast

Pražská recepce české antivirového obra Avast

0Zobrazit komentáře

Okolo očekávané fúze české antivirového obra Avast a americké společnosti NortonLifeLock je v posledních týdnech poměrně živo. A teď se do obchodu, který patří mezi historicky největší na tuzemském byznysovém trhu, více zapojí také britský regulační úřad. Ten se totiž domnívá, že spojení obou firem naruší hospodářskou soutěž, a proto zvažuje, že případ postoupí k hloubkovému šetření.

O velkém sloučení dvou silných globálních hráčů na poli antivirových softwarů se mluví již od loňského srpna, kdy byla tato novinka zveřejněna. Americká firma NortonLifeLock byla ochotna za společnost vedenou Ondřejem Vlčkem zaplatit až 8,6 miliardy dolarů, tedy v přepočtu podle tehdejšího kurzu zhruba 186 miliard korun. Pak už se čekalo, než obchod odsouhlasí akcionáři a orazítkují antimonopolní úřady.

V průběhu měsíců schvalování postupně probíhalo, nicméně narazilo na průtahy za strany španělských a britských regulačních úřadů, díky čemuž se propojení muselo odsunout z 24. února na 4. dubna. Teď se ovšem objevil další zádrhel, který vychází od britského regulačního úřadu Competition and Markets Authority (CMA). Ten se obává, že by fúze mohla vést k omezení hospodářské soutěže na trhu ve Spojeném království.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Obě firmy totiž prodávají software pro kybernetickou bezpečnost od různých značek (od antivirového softwaru až po programy pro ochranu osobních údajů) a jsou blízkými konkurenty v prostředí, kde je jen několik dalších významných konkurentů. Avast i NortonLifeLock mají nyní pět pracovních dní na předložení návrhů k řešení obav britského úřadu.

Ten pak má dalších pět pracovních dní na zvážení, zda návrh přijme, anebo přistoupí k hloubkovému vyšetřování. „Většinu našich životů žijeme online a je naprosto důležité, aby lidé měli přístup ke konkurenčnímu softwaru pro kybernetickou bezpečnost, když chtějí chránit sebe a své rodiny,“ řekl výkonný ředitel britského CMA David Stewart.