Snaha o co největší úspory a maximální důraz na utilitu jsou důvodem, proč je u současných rodinných domů často velmi těžké hledat přidanou architektonickou hodnotu. Nové projekty mnohdy postrádají duši a jen stereotypně opakují prvky, které se v satelitech objevují na desítkách dalších. Jedna novostavba na Slovensku však ukazuje, že stačí velmi málo – a i ona může okamžitě svou jedinečnost získat.

Dům uprostřed polí, který slouží k rodinnému i pracovnímu životu, si pro sebe navrhli manželé a zároveň architekti Monika a Marek Ivankovi. Podobu domu přizpůsobili místu, kde byl postaven. Aby co nejlépe zapadl do rázu malé obce Skalka nad Váhom na severu Slovenska, využili tradičních materiálů i tvarů typických pro zdejší oblast.

Architekti, kteří stojí za studiem Monmar atelier, se dům zároveň snažili koncipovat i tak, aby na něm mohli svým klientům demonstrovat vlastní vnímání stavby určené k životu jedné rodiny.

Kdo k Ivankům zavítá, může si tak na vlastní kůži osahat možnou podobu svého vlastního domu, který si od nich nechá navrhnout. Manželům jde totiž nejen o vstřebání celkového architektonického a designového pojetí, ale také o přímou zkušenost s materiály, které byly při stavbě použity, stejně jako o možnost reálně si vyzkoušet funkčnost prostorové koncepce domu.

Foto: Matej Hakár

Dům je posledním v obci, stojí v polích

Ta vychází z jednoduchého obdélníkového půdorysu, který je doplněný řadou netradičních prvků. Sedlová střecha domu je tou poslední v celé obci. Za ní se již rozkládají jen zelená pole a louky.

Aby dům do nejlépe zapadnul do svého prostředí, dostal bílé omítnutí, které doprovází modřínový obklad. Dřevo nebylo nijak ošetřeno, takže se bude jeho barva časem proměňovat a materiál stárnout. K obytné části patří také ještě malý sklad, který tvoří i základnu pro střechu krytého parkování.

Interiér je rozdělený do pracovní, rodinné a soukromé zóny, které se vzájemně prolínají. Celková dispozice je vzdušná a budí dojem velkého množství prostoru k životu. Celá spodní část, ve které se nachází koupelna, dětský pokoj i ložnice, byla laděna do světlých tónů s přírodními materiály.

Tím nejdůležitějším prostorem v přízemí je ovšem kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem, ze kterého vede – skrze velkoformátové prosklení fasády – vstup dále do zahrady. Do ní se chodí přes terasu, jejíž krytí bylo vytvořeno protažením štítu domu.

Světlo bylo vyneseno také do podkroví, do kterého se lze dostat schodištěm z dětského pokoje. Schodiště ústí v herní zóně se sítí namísto podlahy. Dále se na patře našel prostor pro galerii, ložnici pro děti a zcela samostatný pokoj, pokud by bylo v domě potřeba ubytovat někoho dalšího.

Foto: Matej Hakár

Pracovna