Taneční klub Alta obnovuje zchátralý pivovar v Libni. Vyřizuje povolení a shání investory

Rekonstrukce Libeňského pivovaru je rozdělená do tří částí. První z nich by mohla být hotová do konce roku 2025. Další budou záležet i na penězích.

Eliška NováEliška Nová

libensky-pivovar-9

Foto: 22:22 architekti

Libeňský pivovar na vizualizaci jak by mohl vypadat

0Zobrazit komentáře

Ztratil svoji funkci, zkázu dokonalo ale až několik vln povodní. Libeňský pivovar zůstával dlouhá léta na seznamu prázdných pražských domů, letos se do něj ale nastěhovalo taneční studio Alta. To se řídí heslem „Neustále v pohybu“ a  do pohybu nyní dalo i chátrající stavbu.

Pivovar patří do koloritu Libně dlouhá léta. První zmínka o něm pochází už ze šestnáctého století a kdysi byl součástí libeňského podzámčí, pivo se tu vařilo až do konce století devatenáctého. Co bylo, bylo. Pivo je dávno pryč. Teď našlo studio Alta stavbu v mizerném stavu. „Chybí veškerá stálá infrastruktura, vše tak táhneme dočasně. Čekají nás nové rozvody elektřiny, topení, vody i kanalizace a také celkové technické zajištění budov,“ vyjmenovává první úkoly výkonná ředitelka studia Ludmila Vacková.

Spodní budova pivovaru je nyní ve stavu, kdy potřebuje zásadní rekonstrukci včetně interiérů. To je ale zatím příliš velké sousto, nyní se tak studio organizuje ve druhé horní budově a dočasný provoz se soustředí hlavně na zahradu. Stavba je ale zajištěná, vyklizená a momentálně čeká na zahájení rekonstrukce, která ji má proměnit na kulturní a umělecké centrum. To je první fáze projektu, ke kterému si Alta přizvala ateliér 22:22 architekti.

libensky-pivovar-7

Foto: 22:22 architekti

Pivovar se chystá upravit taneční studio Alta

Ten navrhl rozdělení prací celkem do tří fází. „Dnes na místě stojí srostlice několika vícepodlažních budov, které vznikaly postupně během celé historie pivovaru. Nelze snadno rozpoznat, že se jedná o bývalý pivovar, prvky a části pro tuto typologii typické, byly v minulosti zbourány. Od počátku jsme se se studiem Alta shodli, že chceme jít cestou minimálních zásahů do stávajících budov a spíš hledat způsoby, jak poměrně složitý kulturní provoz dostat do neméně složitého průmyslového objektu bez zásadních stavebních úprav,“ popisuje pro CzechCrunch architekt Martin Votřel.

Podle něj i jeho kolegů je v budovách zásahů už tolik, že by další stavební úpravy projektu jedině ublížily. Jak Votřel říká, proto bylo potřeba hodně přemýšlet a navrhovat tak, aby se toho stavělo co nejméně. Výhodou je nejen to, že na konci zůstane historicky autentický areál, ale také výsledná cena rekonstrukce.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Studio Alta počítá s tím, že celkově by rekonstrukce měla vyjít asi na třicet milionů korun. První fázi odhaduje na osm. Nyní připravuje všechny podklady a projektové dokumentace, pak půjde žádat o stavební povolení. A doufá, že žádost o něj by mohlo podat do konce letošního roku. Ostatně letošní sezóna, která už v pivovaru běží, skončí až v listopadu. Pokud Alta všechna povolení vyřídí, pak by se měla do trvalého provozu uvést vrchní budova a zahrada. Hotovo by mělo být do poloviny roku 2025.

„Milníkem je kolaudace této části budovy. V ideálním případě bychom chtěli dosáhnout rekonstrukce a znovuoživení celého areálu, tedy i budovy spodní. U té počítáme s časovým horizontem mezi lety 2026 až 2028,“ líčí Vacková. Spodní budova zůstává uzavřená, byť čas od času je do ní možné nahlédnout v rámci organizovaných prohlídek sklepů.

To vše ovšem bude záležet mimo jiné na financích. Studio má vlastní zdroje, příspěvek nyní získalo také z Národního plánu obnovy a má za sebou ukončenou kampaň na serveru Donio. Tam se sice z cílového milionu vybrala jen polovina, i tak je to ale podle Vackové úspěch. Peníze nyní půjdou na vybudování nových toalet, přípojek nebo zateplení střechy, což jsou podle toho, co říká studio, všechno částky v řádu desetitisíců a statisíců.

libensky-pivovar-8

Foto: 22:22 architekti

Historie pivovaru sahá až do šestnáctého století

Alta se zároveň snaží oslovovat i investory z řad firem. Pokud by se našli, pak by mohla dříve odstartovat také renovace budovy spodní. „Neustále se s projektem snažíme zaujmout i další potenciální podporovatele. Vlastně jsme ale připraveni i na režim, kdy si zkusíme půjčit větší částku a následně ji už za provozu splácet,“ uvádí Vacková s tím, že stěžejní je nyní nastartovat vlastní provoz v rámci hotové horní budovy. To všechno přesto, že Alta má Libeňský pivovar pouze v pronájmu. V nejbližších dnech by mělo dojít k podpisu smlouvy s Prahou 8, která umožní investovat do rekonstrukce a bude garantovat dlouhodobý pronájem na deset let a více.

Celý koncept počítá s tím, že interiér pivovaru nechá povrchy surové, tedy v zásadě tak, jak jsou. 22:22 architekti tomu říkají nemaskovat jizvy. „Chceme maximálně zužitkovat jedinečné, charismatické a typově rozmanité prostory. Od nejstarších renesančních sklepů přes mohutné podzemní lednice až po halový prostor bývalého tanečního sálu, který se v pivovaru také nacházel, či zajímavá podkroví,“ říká Votřel.

Jak už bylo řečeno, bourat se bude minimálně. Potřebné nové prostory by měly zajistit boxy a prvky z nerezové oceli, které budou do prostoru vloženy a které mají zrcadlit okolní historickou oprýskanost a stát se tak do jisté míry nenápadnými. V plánu je také pár zásahů do historicky méně významných fasád pro otevření budov do okolí. Proměnou by měly projít také plochy parteru, které posílí zapojení areálu bývalého pivovaru do organismu města.

libensky-pivovar-10

Foto: 22:22 architekti

Rekonstrukce je rozdělená do tří etap

Česko-irský pár si otevřel veganskou čokoládovnu v Německu. S její podobou mu pomohly pražské designérky

Zakladatelé značky Kilian & Close to s řemeslností myslí vážně. Kakao si tak sami zpracovávají od syrového bobu až po tabulku čokolády nebo pralinku.

kilian-close-nahled

Foto: Kilian & Close

V Německém Warenu se nachází čokoládovna s českou stopou

0Zobrazit komentáře

V roce 2014 založili Iveta Kilianová s Ciaránem Seánem Closem vlastní čokoládovou značku Kilian & Close. A jelikož společně sdíleli přesvědčení, že se chtějí stravovat ryze rostlině, bylo zřejmé, že stejně tak i čokolády, které vzniknou pod jejich rukama, budou veganské. Otevřeli si vlastní manufakturu v německém lázeňském městě Waren, kde probíhá celý výrobní proces: od zpracování kakaových bobů až po hotové tabulky čokolády a pralinky. Nedávno k výrobně přibyla i kavárna, o jejíž podobu se postaraly české designérky.

Iveta Kiliánová a Ciarán Seán Close si zamilovali čokoládu, ale na takovou, jakou známe z konvenčních obchodů, tedy plnou cukru a kravského mléka, ale čokoládu v její nejpůvodnější podobě. Když se tak rozhodli, že budou dělat kakaové tabulky vlastní výroby, bylo jim zřejmé, že nebudou objednávat hotovou kakaovou hmotu, ale že se zaměří na takzvaný bean to bar přístup – což znamená, že objednají neupražená kakaová zrna, která následně sami zpracují.

„Nakupujeme pouze suroviny, tedy kakaové boby, cukr, kakaové máslo, a z nich pak sami vyrábíme čokoládu. Přístup nového trendu bean to bar spočívá v navrácení k původnímu, tedy takzvanému Heirloom kakau, které potřebuje odborné pěstování a zpracování v zemi původu a následně u nás. Surovina samotná je zásadní pro chuť výsledného produktu – čokolády,“ vysvětluje Iveta Kilianová.

kilian-close-portret

Foto: Kilian & Close

Ciarán Seán Close a Iveta Kilianová

V Kilian & Close tak celý sortiment vyrábí z vlastní čokolády. Navíc nepoužívají živočišné suroviny, což vyplývá z jejich mnohaletého osobního přesvědčení. Iveta zdůrazňuje, že tím neuspokojují žádné trendy, ale jde jen o přirozené pokračování jejich životního stylu. A většina zákazníků prý ani netuší, že je jejich čokoláda veganská. Ostatně – u tmavých čokolád to ani nehraje roli, jelikož každá kvalitní tmavá čokoláda je zcela rostlinná automaticky.

„U světlých čokolád to ale byla výzva, jelikož jsme museli najít náhradní surovinu místo práškového mléka. Vzali jsme v potaz vlastnosti, jako je pocit v puse, bod tání a podobně, a po dlouhém experimentování nakonec vsadili na kokosové mléko. Zjistili jsme totiž, že je při přiměřeném použití mnohem harmoničtější s kakaem než kravské mléko,“ dodává Iveta.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Obdobně náročný byl vývoj pralinek, které v Kilian & Close také tvoří. V jejich případě museli najít alternativy především ke smetaně a máslu, navíc nechtěli používat glukózu, invertní cukr či konzervanty, což je výzva také vzhledem ke konzistenci a trvanlivosti.

Nakonec se ale podařilo a dnes mají v nabídce celou řadu pralinek. Například s lokálním ginem, pro který se jalovec sbírá ve velmi omezeném množství v národním parku, s kardamomem z udržitelného projektu nebo s nejlepší odrůdou manga na světě, Alphonso.

„Přístup při vymýšlení chuťových kombinací je různý, ale necháváme se inspirovat surovinou, která nám zkříží cestu, přijde nám chuťově zajímavá a má pěkný příběh. Důležitá je pro nás ale vždy kvalita, což se odráží i v respektu ke všemu a ke každému. Všechny suroviny, s nimiž pracujeme, jsou tak ekologické a při hledání dodavatelů upřednostňujeme osobní kontakt,“ přibližuje přístup Iveta.

kilian-close-1

Foto: Kilian & Close

Iveta a Ciarán tvoří také veganské pralinky

Dvojice čokoládových expertů se rozhodla dát prostorům, v nichž tabulky a pralinky vyrábí, nový háv ve spolupráci s designérkami Klárou Janypkovou a Terezou Veselou, zároveň s tím ji rozšířili o kavárnu, aby měli hosté možnost posedět a kromě čokolády si dopřát i nějaký dezert.

Designérky se v interiéru nechaly inspirovat zlatou barvou z obalů čokolád, použily v něm tak patinovanou mosaz, která prostupuje celým prostorem, včetně krytí barového pultu. Kov doplňuje dřevo, které je s betonem kombinováno také na podlaze.

„Prostor za barem je od výrobny oddělen oknem, které umožňuje nahlédnout do výrobního zázemí, světlé závěsy však zachovávají určitou míru soukromí a zklidňují interiér. Dominantním prvkem interiéru jsou svítidla z mosazi a lehaného barveného skla navržená na míru,“ dodávají designérky. Za svítidly stojí sklářský umělec Tomáš Kučera a jejich design evokuje tající kousky čokolády.

A jaký produkt je v novém zázemí nejoblíbenější? Iveta Kilianová říká, že rozhodně čokoláda s názvem Warener Salz. Spojuje totiž oblíbenou kombinaci čokolády a soli a má lokální přesah, takže představuje také pěkný suvenýr. Pro její výrobu totiž používají lokální sůl, která se získává jen v malém množství jako vedlejší produkt při čerpání solné vody pro zdejší lázně.