Byl to rok, který po letech ekonomického růstu ukázal, že nic netrvá věčně. Vidět to bylo jak na energiích, realitním trhu či běžných nákupech v supermarketu, tak na finančních trzích. Do propadu se hnaly i technologické firmy, které jinak byly relativní jistotou. Ve spoustě oborů splaskly valuační bubliny a investoři teď hledají, kam dát peníze, když ani tradiční konzervativní nástroje nepřináší hodnotu.

Přestože mnohé akciové tituly končí letošní rok v propadech o desítky procent, jsou i takové, které stoupaly. Aneb také v krizi se dá najít příležitost. Situaci pozorně sleduje i Tomáš Vranka, analytik společnosti XTB, který se zaměřuje mimo jiné na velkou technologickou pětku, tedy Apple, Amazon, Alphabet, Microsoft a Metu. A ta teď strádá. „Je to snad poprvé, kdy jsou velké technologické firmy dostatečně velké na to, aby se potýkaly s problémy v ekonomice,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch.

Jistým řešením na aktuální nejistou situaci mohou být konzervativnější nástroje, ovšem jen pro některé investory. Ti, co nepotřebují zisky hned, by radši měli zatnout zuby a vyčkat u akcií i přes aktuální vyšší riziko. Podobně jako to třeba dělá extra třída světového investování Warren Buffett.

Letošní rok byl pro akcie velmi negativní, pravděpodobně ho zakončíme v dost hlubokém minusu. Jaké byly hlavní příčiny tak hlubokého poklesu?
Akciové trhy od začátku roku klesají. Je však třeba zdůraznit, že se to děje od covidového zotavení a tehdejších minim, například index S&P 500 přidal více než 100 procent. Už jen z tohoto pohledu je jasné, že korekce trhu byla na místě. Navíc začala růst inflace, covid stále nezmizel, začala válka na Ukrajině a centrální banky se rozhodly zvyšovat sazby právě kvůli inflaci. Všechny tyto události jsou však pro akciové trhy negativní, a proto akcie od svého vrcholu stále klesají o zhruba 20 procent. Stále jsme však asi o 10 procent výše než v době před covidem.

Je něco, co se za ten turbulentní rok ukázalo jako takový bezpečný přístav? Nějaký index či určitá oblast, která klesala méně?
V tomto roce se také přepsalo poměrně dost ekonomických pouček. Za normálních okolností sloužily americké dluhopisy jako ochrana před tak drastickým poklesem, ale letos klesly zhruba stejně jako akcie. Zlato se však drží relativně dobře a je plus minus tam, kde bylo na začátku roku. Některé komodity zdražily, ale mnohé z nich již část svých zisků také vrátily. Proto se dobře držely i některé takzvané hodnotové akcie. Sem můžeme zařadit například společnosti jako Coca-Cola, McDonald’s a akcie zbrojních firem – některé z nich jsou od začátku roku také na nule nebo dokonce v mírném zisku. Ty mají relativně stabilní příjmy a zákazníci se od nich neodvracejí ani v horších ekonomických časech.

Je teď třeba čas, kdy se vyplatí se více zaměřit na komodity či další konzervativnější nástroje?
To záleží na investičním horizontu a na tom, jak kdo vnímá riziko. Začnu komoditami, u kterých si myslím, že celkově nejsou pro většinu lidí vhodné k dlouhodobému držení. Spíše mohou být zajímavé z krátkodobého a střednědobého spekulativnějšího hlediska. Ostatní klasické nástroje, jako je zlato a dluhopisy, mají tendenci pomáhat při poklesu, ale v delším horizontu – například sedmi a více let – mají tendenci výkonnosti spíše uškodit než pomoci. Jakmile bych tedy investoval na více než pět nebo sedm let, pravděpodobně bych se ani neohlížel po jiných nástrojích než akciích. Kdybych měl větší averzi k riziku nebo kdybych nutně potřeboval někam na pár let uložit peníze, zvolil bych kromě akcií i konzervativnější nástroje.

Velké technologické firmy mají za sebou také špatný rok. Jak je možné, že dosud relativně jako celek odolávaly každé korekci trhu, ale nyní padají s trhem?
Je to snad poprvé, kdy jsou velké technologické společnosti dostatečně velké na to, aby se potýkaly s problémy v ekonomice. Doposud tyto firmy rostly tak rychle, že i když se ve světě objevily nějaké ekonomické problémy, jejich růst se zpomalil, ale stále byl dostatečně velký. Posledním velkým problémem byl nástup covidu, který jim ale paradoxně díky posunu života lidí na internetu pomohl. Po celá léta předtím byly trhy relativně klidné. Ale nic neroste věčně – a tyto společnosti jsou rok od roku stabilnější a větší, což je také spojeno s tím, že prostě reagují na stav ekonomiky. I když stále vydělávají desítky miliard ročně, nevyhnou se hospodářskému poklesu.

Foto: Apple

Tim Cook, výkonný ředitel společnosti Apple

Je nějaká firma z velké technologické pětky, která odolává?
První polovina roku byla pro Apple poměrně dobrá. Ve druhé polovině roku všechny tyto akcie klesly. Jen pro představu, od začátku roku klesl Apple o 25 procent, Microsoft o 29 procent, Alphabet o 40 procent, Amazon o 50 procent a Meta dokonce o 66 procent. Naopak ty hodnotové akcie, které jsem zmínil, si vedou dobře. Výrobce spotřebního zboží Procter and Gamble klesl asi o pět procent, McDonald’s zhruba o procento, Coca-Cola vzrostla přibližně o 10 procent a výrobce zbraní Lockheed Martin dokonce asi o 37 procent (v jeho případě je to kvůli vypuknutí války na Ukrajině).

Sledujeme tedy v přímém přenosu konec nadvlády technologických firem?
To si určitě nemyslím. Dominance těchto společností jako celku bude jen růst. Tyto společnosti poskytují každým rokem více služeb nebo zařízení a také stále více pronikají do nových odvětví a průmyslových oborů, potažmo transformují ty staré. Bude stále obtížnější je dohnat, jen se vzhledem ke své velikosti dostaly do fáze, kdy při zpomalení ekonomiky zpomalí i tyto firmy. Nemělo by se přitom zapomínat, že většina z nich v posledních čtvrtletích vykazuje stabilně pěkné meziroční nárůsty tržeb.

Některé růstové společnosti si ale nevedly dobře. Příkladem Netflix, Tesla, Zoom, které po nástupu covidu měly skvělý rozjezd, ale teď propadají. Proč?
Tyto společnosti měly mnoho společného. Na trhu se objevilo mnoho nových investorů a peněz, které směřovaly především do nich. Na první pohled přinášely něco nového a tvářily se, že změní své segmenty, ale čas ukázal, že vize je jedna věc a skutečné výsledky věc druhá. Mnoho z nich buď nevydělávalo vůbec, nebo vydělávalo vzhledem ke své velikosti velmi málo, takže byly drahé. Někdo by se asi nebál tuto situaci nazvat bublinou.

A jsou to právě drahé společnosti, z nichž se peníze stahují jako z prvních a nezkušení investoři z nich vyskakují. Některé z nich také ztratily víru v síťové efekty a úspory z rozsahu, zaplatily nízké bariéry vstupu do svého podnikání a také se začaly spoléhat na platformu jiné společnosti, která si díky své dominanci může účtovat vysoké částky za provoz dané aplikace a omezovat, co aplikace mohou a nemohou dělat. To způsobilo, že některé z nich oslabily o 90 procent nebo více.

Není současné dění čas, kdy je možná vhodné se obrátit od USA a jejích trhů? Jak si vlastně vedly evropské a čínské trhy oproti Americe?
Je samozřejmě otázkou, zda výkonnost amerických akcií bude pokračovat i v příštích letech. Osobně si myslím, že budou nadále dominovat, vznikají tam nejlepší firmy, je tam rozvinutý kapitálový trh, je tam dostatek rizikového kapitálu, dobře fungující legislativní prostředí, méně regulace než v EU a podobně. Evropa je dlouhodobě stagnující akciový trh. Chybí zde technologické firmy, většina firem je z tradičních odvětví a jsou desítky i stovky let staré. Je zde také mnoho firem z energeticky náročných odvětví jako automobilky, ocelářské společnosti či chemické podniky, což pro ně může být vzhledem k rostoucím cenám energií také problém.

To, že se jedná spíše o stabilnější společnosti, samozřejmě není na škodu, pokud člověk hledá společnosti vyplácející dividendy. Ale jsem přesvědčen, že americký trh bude i nadále překonávat ten evropský. Samostatnou kapitolou je Čína, kde ocenění firem vypadá velmi atraktivně. Ale obrovským problémem je čínská vláda, která je může ze dne na den poslat do kolen pokutami či regulacemi. Čína je pro mě velmi zajímavý trh, ale bál bych se tam mít jakoukoli významnou část svého portfolia.

Foto: Fortune Live Media/Flickr

Investor a jeden z nejbohatších lidí světa Warren Buffett

Jak vidíte akciové trhy v příštím roce? Jaká hlavní témata se podle vás budou na trzích řešit? Bude to stále inflace a zvyšování sazeb? Nebo něco jiného?
To je otázka za milion. Akcie letos klesaly především kvůli drahým energiím, rostoucí inflaci a zvyšování úrokových sazeb. Čistě teoreticky by měla inflace klesat už jen proto, že se bude srovnávat s nejvyššími hodnotami předchozího roku. Ve Spojených státech pravděpodobně skončí s tak drastickým zvýšením sazeb až příští rok – a pokud se situace ohledně dražších energií uklidní, dovedu si představit, že příští rok už bude pro akcie plusový. Koneckonců akciové trhy mají tendenci reagovat dříve než reálná ekonomika. Samozřejmě se zde může ještě hodně změnit, možná přijde opravdu tvrdá recese, v Číně je stále spousta problémů, ale kdybych měl odhadnout, zda akcie skončí příští rok v černých číslech nebo v minusu, tipoval bych plus.

Jeden z investorů, kdo letos ukázal, že má dobrý čich, je Warren Buffett. Kde se od něj mohou investoři inspirovat pro příští rok?
Myslím, že pro většinu investorů by měl být Buffett vzorem, pokud jde o trpělivost a také o to, aby se nenechali strhnout nějakou krátkodobou spekulativní mánií. Jeho investiční princip je poměrně jednoduchý – vybírat kvalitní ziskové firmy a sledovat jejich dlouhodobý obchodní model. Buffettova dlouhá historie ukazuje, že má nakonec vždycky pravdu, ale náš problém je, že chceme rychle zbohatnout a nemáme dost trpělivosti. Jednou jsem někde četl, že se Buffetta Jeff Bezos zeptal, proč lidé prostě nekopírují jeho investiční strategii, když je tak jednoduchá. Buffett mu odpověděl, že většina lidí nechce bohatnout pomalu.

Je tedy podle vás vhodná doba začít investovat, nebo by se mělo v současné situaci vyčkat?
Nejlepší čas je vždycky. Akciové trhy dlouhodobě rostou tempem kolem osmi až devíti procent ročně, každou předchozí korekci třeba americké akcie smazaly. Pokud chce člověk někam uložit peníze na desítky let, myslím, že akcie nebo nějaký indexový ETF je ideální volbou s tak dlouhým horizontem. Odhadnout, kdy se trhy otočí a začnou růst, naprostá většina lidí neumí, a proto je ideální metodou dlouhodobý pravidelný nákup.