TED je známou platformou, která je postavena kolem hesla „myšlenky hodné šíření“ (ideas worth spreading). Nejznámější iniciativou TEDu jsou tzv. TED Talks, tedy vystoupení hostů z různorodých oblastí vědy, techniky, umění, designu, politiky, vzdělání, kultury, byznysu i třeba občanských aktivistů a dalších lidí, jejichž životní příběh může ostatní inspirovat. TED již ale není jen o inspirativních přednáškách. Je také organizátorem iniciativy The Audacious Project.

Projekt má za cíl pomáhat neziskovému sektoru naplňovat jeho nejambicióznější cíle. Tento týden bylo představeno 8 vítězných projektů, které se dostaly do nejužšího výběru a získají tedy prostředky na realizaci svých iniciativ. Celkem si osm projektů rozdělí přes 283 milionů dolarů (více než 6,4 miliardy korun).

Chris Anderson, který TED v roce 2001 převzal od jeho zakladatele Richarda Wurmana, projekt popisuje jako lék na největší problém neziskového sektoru. Neziskovky mají často problém získat finance pro realizaci svých cílů, nemají kontakty a nemají dostatečně silnou vyjednávací pozici. Často se tak svých snů o lepším světě musejí vzdát.

The Audacious Project, který byl poprvé spuštěn loni, proto umožňuje zástupcům neziskového sektoru, aby své sny přednesly na pódiu v rámci akce TED a nalákaly tak investory. Ti přitom nemají vyhlídku podílu z výnosů, ale šanci podepsat se pod pozitivní změnu. Na všech osm nově vybraných projektů se celkem vybralo lehce přes 283 milionů dolarů, přičemž dohromady všechny projekty potřebují 567 milionů dolarů. Aktuálně jsou tedy alespoň z poloviny zafinancované a mohou začít fungovat.

Andreson staví projekt do kontrastu s klasickou filantropií, která podle něj čelí kritické otázce, proč by jen bohatí lidé měli rozhodovat o tom, co se bude se světem dít? Tento argument je ale tak trochu na vodě. Faktem sice je, že se do projektu může zapojit prakticky kdokoli a oněch osm finálových projektů bylo údajně vybráno z 1 500 přihlášek. Na druhou stranu, ve výsledku jde stejně primárně o to, jakých osm projektů dostane od oněch bohatých finance na realizaci.

Pozitivní nicméně je, že vítězové jsou vybíráni dle toho, jak dobře představí svůj projekt, do jaké míry daná věc působí realizovatelně, jak schopně působí samotní vedoucí projektu a podobně. Pozitivní navíc je, že se mezi vítězné projekty dostala komplexní směsice iniciativ ze všech možných oblastí a oborů. Pojďme si je krátce představit:

Rovnost policejního přístupu

První z projektů si dává za cíl zkoumat a měřit chování policistů k bělochům a černochům a bojovat proti rasismu napříč policejními složkami ve Spojených státech. Zatímco vnitřní postoje jsou velice těžko měřitelné, reálné chování policistů ve vztahu ke konkrétní skupině podezřelých se dá empiricky zkoumat poměrně snadno. Iniciativa s názvem Center for Police Equity chce proto bojovat proti rasismu na základě reálných dat a zamezovat nerovnému přístupu policistům k americké populaci.

Vzdělání dívek

Vzdělání je klíčem k rovnosti, emancipaci, lepšímu životu a blahobytu, a to nejen daného jedince, ale často i celé rodiny či komunity. Iniciativa Educate Girls si proto klade za cíl dostat 1,6 milionu indických dívek do škol. Členové iniciativy toho chtějí docílit osvětou, přičemž v plánu mají obejít domácnosti v 35 000 indických vesnicích.

Speciální protein pro zdravotnictví

Lidé zatím nejsou schopni vytvářet nové bílkoviny. Pracoviště s názvem Institute for Protein Design si proto klade za cíl tento fakt změnit a započít revoluci v navrhování vlastních proteinů. Nově vyvinuté druhy bílkovin by dle autorů projektu mohly změnit způsob, kterým lidstvo vyrábí léky, vakcíny i různé medicínské materiály.

Rostlinami proti oxidu uhličitému

Rostliny mají přirozenou schopnost odebírat z atmosféry oxid uhličitý a přeměňovat jej v kyslík a biomasu. Odborníci ze Salk Institute for Biological Studies věří, že dokáží rostliny „naučit“, aby byly schopny zadržovat oxidu uhličitého ještě více a na delší dobu, což by mohlo vést k zastavení zvyšování atmosferické teploty.

Konec parazitických červů

Více než 1,5 miliardy lidí, z nichž 600 milionů žije v Africe, je aktuálně ohroženo působením parazitických červů. Ti způsobují bolest, berou člověku živiny, ohrožují vývoj dětí a brzdí potenciál celého napadeného společenství lidí. Léčba je přitom poměrně jednoduchá – stačí jednou či dvakrát ročně podat poměrně levnou tabletu na odčervení. Iniciativa The END chce proto navázat na již existující projekty a léčbu účinně rozšiřovat.

Pomoc ostrovním státům s ochranou oceánu

Snižování biodiverzity v oceánech v důsledku rybaření je velkým environmentálním problémem. Dle posledních výzkumů jeho vinou mimo jiné uhynula pětina všech světových korálů. Řešením je ochrana rybářských lovišť ze strany jednotlivých zemí, ale především ostrovní státy na takovou ochranu nemají dostatek prostředků. Projekt s názvem The Nature Conservancy má proto za cíl finančně pomoci ostrovům, které svůj oceán chránit chtějí, ale nemohou, a to například restrukturalizací jejich státních dluhů. Díky projektu mohou být v následujících pěti letech ochráněny 4 miliony čtvereční kilometrů oceánu.

Boj proti zneužívání dětí v kyberprostoru

Velkým společenským problémem je také zneužívání mladistvých, přičemž tento problém eskaluje i s rozvojem internetu a komunikačních technologií. Projekt s názvem Thorn chce proto děti v online prostředí chránit, a to za pomoci technologie, která dovede v online prostoru rychle a efektivně odhalovat závadný obsah a odstraňovat jej z otevřeného internetu.

Koučink pro rodiče předškolních dětí

Děti, které v rodině postrádají přístup k předškolnímu vzdělávání, často přichází již do školky s velkým deficitem oproti svým vrstevníkům a mnohdy nemají šanci jej nikdy dohnat. Projekt UPSTART si proto klade za cíl poskytnout nízkopříjmovým rodinám, rodinám imigrantů či třeba rodičům v rurálních oblastech poradenství a koučink, který zajistí, aby pokud možno každé pětileté dítě vstoupilo do vzdělávacího systému připraveno.

Foto: Ryan Lash / TED; Flickr / TED Conference