Téměř polovina Čechů mění práci, k rekvalifikaci je tlačí ambice i AI. Laba hlásí rekordní počet studentů

Změnit obor a odstartovat novou kariéru chce letos skoro polovina lidí. Roli v tom hraje věk i školství, říká Dominika Janíková ze společnosti Laba.

laba

Foto: Laba Czech

Dominika Janíková, CEO společnosti Laba Czech

Z účetní vývojářkou, z manažera designérem nebo etickým hackerem. Online kurzy boří mýty o kariéře v jednom oboru, která byla dřív úplně běžná. Zatímco v minulosti to znamenalo roky studia, dnes k tomu může dopomoci i pár měsíců s online kurzem – a čísla ukazují, že Češi tuto příležitost začínají naplno využívat. Podle výzkumu společnosti Randstad z listopadu 2024 plánuje až čtyřiačtyřicet procent Čechů změnit v letošním roce zaměstnání. Dalších třináct procent nad změnou přemýšlí.

K úvahám o změně práce vedou Čechy nejčastěji finanční důvody. Významnou roli hraje také snaha o work-life balance, stejně jako chybějící příležitosti kariérního růstu. Podle studie společnosti BCG týkající se budoucnosti českého pracovního trhu zanikne do roku 2030 zhruba tři sta třicet tisíc pracovních pozic a vznikne víc jak půl milionu nových. Téměř devadesát procent z nich ale bude vyžadovat alespoň základní digitální znalosti. I proto se čím dál tím více lidí kloní k samostudiu a dalšímu vzdělávání.

Online kurzy jako start nové kariéry

„Dle našich dat je zájem nejvýraznější u lidí ve věku 31 až 39 let. Tím se potvrzuje i další ze současných trendů, totiž že řada lidí ve středním věku mění své pracovní zaměření a kurzy jsou pro ně jedním z prostředků, jak i bez praxe odstartovat novou kariéru,“ nastiňuje situaci Dominika Janíková, CEO společnosti Laba Czech, která se zaměřuje na online vzdělávací kurzy.

„Kurzy probíhají živě, studenti s lektorem mohou debatovat v reálném čase, vypracovávat úkoly a zároveň mají vždy možnost pustit si lekce zpětně. Po celou dobu kurzu je jim pak k dispozici i dedikovaný člověk, se kterým mohou řešit cokoliv týkající se učiva, úkolů či lektora,“ představuje systém výuky kurzů Laba Dominika Janíková.

Až 70 procent Čechů nepovažuje současný vzdělávací systém za dostatečný pro realitu pracovního trhu.

Pod společnost Laba Czech spadají vzdělávací platformy Laba, Skvot a robot_dreams. Od svého vstupu na český trh v květnu 2022 firma zaznamenala vysoký zájem. Ten se promítá i do finančních výsledků – jen v loňském roce překročil obrat společnosti hranici sto milionů korun. Doposud Laba na svých platformách prodala v Česku více než jedenáct tisíc kurzů.

„To jasně demonstruje, že v Česku hlad po sebevzdělávání je, řada lidí však stále neví, kde vhodné kurzy hledat a na co si dát při výběru pozor. Cílem Laby je, aby si lidé tyto otázky vůbec pokládat nemuseli. U nás totiž najdou na jednom místě kurzy IT, financí, marketingu či umění, a to pod vedením lektora, který je expertem ve svém oboru a se kterým před samotným spuštěním kurzu několik měsíců ladíme jeho ideální podobu i zacílení,“ doplňuje CEO společnosti Laba.

laba_czech

Foto: Laba Czech

Pod společnost Laba Czech spadají vzdělávací platformy Laba, Skvot a robot_dreams

Skladba nejoblíbenějších kurzů napříč platformami Laba Czech dobře ilustruje současné směřování na pracovním trhu i různorodé zájmy těch, kteří hledají novou kariérní cestu. Firma vidí potenciál i v oblastech, které jsou dnes trendy a žádané, ale kvalitní vzdělávání se pro ně zatím těžko hledá. „Nabízíme tak například kurzy social media managera, lekce Canvy, moderování nebo programování robotů,“ vyjmenovává Dominika Janíková.

A právě kurz Canvy, konkrétně Grafika pro sociální sítě, se řadí spolu s Projektovým managementem ve stavebnictví a s kurzem Rozvoj manažerských dovedností k těm, které bývají vyprodané jako první. Podobné je to na platformě Skvot, kde boduje kombinace kreativních a technických dovedností a v oblíbenosti vedou kurzy Game design pro začátečníky, SketchUp pro začátečníky či Současné umění. U platformy robot_dreams pak dominuje kurz Praktické využití umělé inteligence, následovaný kurzy AI Developer a Python developer. V nabídce můžete najít i kurz Staň se etickým hackerem, který se zaměřuje na zabezpečení IT systémů.

Data společnosti Laba Czech navíc odhalují zajímavý vzorec v chování studentů – volnější letní měsíce lidé překvapivě využívají k investici do svého vzdělání. V prázdninových měsících loňského roku si kurz koupilo více než tisíc tři sta lidí a za celý rok kurzy prošlo přes pět tisíc zájemců.

CC Native

Partnerem článku je Laba Czech

Německo neroste. Je Kaput? K pochopení, v jakém stavu je jeho ekonomika a proč, čtěte tuto knihu

Novinář Wolfgang Münchau napsal knihu o tom, za jakých okolností se zadrhl německý ekonomický zázrak – a proč to šlo předpovídat.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

kaput

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Kaput: The End of the German Miracle

0Zobrazit komentáře

Největší evropská ekonomika se už druhým rokem po sobě zmenšila a ani výhled pro letošní rok neslibuje žádný závratný růst. Vlastně zatím není jisté, jestli se Německu podaří z recese vymotat. Spolková republika zažívá jednu z nejdelších ekonomických krizí za poslední dekády, na kterou bylo ovšem u našich západních sousedů zaděláno de facto již před dlouhými lety, jen se až doteď – často shodou náhod – dařilo ji oddalovat. Ve své nové a příznačně nazvané knize Kaput: The End of the German Miracle o tom píše Wolfgang Münchau. A jde o čtení, které by mělo zajímat i Čechy.

Jak informoval deník Financial Times, Spolkový statistický úřad ve středu oznámil, že německá ekonomika se v loňském roce propadla o 0,2 procenta. Rok předtím poklesla o 0,3 procenta. Německá centrální banka navíc minulý měsíc uvedla, že stagnace bude pokračovat i v letošním roce. Prozatím předpovídá růst o pouhých 0,1 procenta, ale varuje, že například obchodní válka se Spojenými státy by mohla způsobit další rok ekonomického poklesu. To nejsou dobré zprávy ani pro Německo, ani pro Česko, které je na část jeho ekonomiky úzce navázané. A ani pro celou Evropskou unii.

Jako na zavolanou v tomto ohledu vyšla koncem loňského roku zmíněná kniha Kaput od Wolfganga Münchaua, který se dlouhodobě věnuje evropské ekonomice a působí jako ředitel zpravodajské služby Eurointelligence. Ten vysvětluje, že krize německé ekonomiky nevznikla přes noc a ani v době pandemie covidu, od jejíhož příchodu se nedokáže odrazit ode dna. Naopak na více než 250 stránkách velmi pregnantně popisuje, že problémy bobtnaly už dávno a u čelných německých představitelů de facto nebyla snaha s tím něco udělat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Německo bylo průmyslovou velmocí Evropy a v jednu chvíli největším světovým vývozcem. Jeho specializace však vytvořila zranitelnosti a závislosti. Stalo se závislým na ruském plynu a na vývozu do Číny,“ shrnuje v knize její autor.

„Pak přišel rozchod s Ruskem. Vztahy s Čínou, před několika lety ještě největším obchodním partnerem, už také nejsou takové, jaké bývaly. Možná největší ze všech šoků přišel z oblasti technologií. Německo bylo světovým šampionem analogové éry. Digitální technologie však postupně pronikaly do našich životů. Němci vynalezli spalovací motor, elektronový mikroskop a Bunsenův hořák. Ale nevynalezli počítač, chytrý telefon ani elektromobil. To se během let stalo problémem,“ dodává.

Kniha Kaput: The End of the German Miracle, která je dostupná v angličtině například na Amazonu, se začala rychle šířit v odborných kruzích. „Wolfgang Münchau je jednou z nejbystřejších myslí v britské a evropské žurnalistice. V knize Kaput vypráví poutavý příběh německého ekonomického zázraku, který se pokazil – alespoň prozatím. Pro ty z nás, kteří nikdy nepodceňují německou vynalézavost a konkurenceschopnost, je to oči otevírající, přístupný popis problémů i potenciálu největší evropské ekonomiky,“ napsal ve svém hodnocení skotský novinář Gavin Esler.

Není se čemu divit. Jelikož je největší ekonomikou na kontinentu, je Německo naprosto zásadní pro celou Evropskou unii. Jeho průmysl představuje přibližně čtvrtinu celkového HDP Evropské unie a je klíčovým obchodním partnerem pro většinu členských států, Česko nevyjímaje. Právě o zadrhnutí tamního průmyslu Münchau ve své knize zevrubně píše.

„Svět se změnil, ale Německo ne a toto je příběh o tom, jak Německo špatně řídilo průmyslový kapitalismus a špatně odhadlo technologie a geopolitiku,“ uvádí autor. Věnuje se také energetické závislosti na Rusku, nevyváženému vztahu s Čínou, zanedbané infrasturktuře, zastaralým technologiím a lpění na tradičním průmyslu, kterému ujel vlak.