Teprve před pár dny se leden překlopil do své druhé poloviny, HBO už má ale na kontě seriál, který se dost možná zařadí mezi ty nejlepší celého roku. Po nadšených novinářských reakcích a kolektivním vzdechnutí ze strany fanoušků si teď The Last of Us připsalo další úspěch, jeho premiéra se totiž stala jednou z nejsledovanějších v historii HBO. A tvůrci už plánují, jak pojmou pokračování.

The Last of Us sbírá chválu už od roku 2013, kdy vyšla videohra pro PlayStation, která si časem získala status jedné z nejlepších vůbec. Podařilo se jí to díky kombinaci propracovaného světa po zombie apokalypse, vysoké hratelnosti a hlavně silnému příběhu o postupně se rodícím otcovském vztahu mezi čtrnáctiletou dívkou a stárnoucím mužem.

Teď jejich putování ruinami civilizace za nápravou vlastních traumat i záchranou lidstva dorazilo do televize. A seriálu, který vytvořili scenárista minisérie Černobyl Craig Mazin a tvůrce hry Neil Druckmann, se zatím daří skoro stejně dobře jako jeho předloze. Podle oficiálních čísel HBO si nedělní premiéru první epizody ve Spojených státech nenechalo ujít 4,7 milionu diváků v televizi a na streamovací službě HBO Max.

Postapokalyptickému thrilleru to zajistilo druhý nejlepší start od roku 2010, kdy si publikum čítající 4,8 milionu párů očí získalo Impérium – Mafie v Atlantic City. Od té doby na HBO vyšly globální hity jako Westworld, Temný případ, Boj o moc, Euforie, Černobyl nebo Hra o trůny – první epizodu tohoto temného fantasy si za první den pustilo 4,2 milionu diváků. Nejúspěšnější premiéra v historii HBO pak patří loni vydanému Rodu draka s téměř desetimilionovým publikem.

Zatímco většina jiných herních adaptací selhává kvůli nedostatečnému příběhu, prázdným postavám či převedení interaktivních prvků do pasivního média, The Last of Us bylo filmovému či televiznímu zpracování nakloněné od začátku. Postavy, budování vztahů mezi nimi a prohlubování jejich charakteru patří mezi stěžejní prvky videohry. Seriál si z ní ale přebírá i méně typické vyprávěcí techniky jako velké časové prodlevy mezi jednotlivými epizodami.

Co naopak televizní zpracování vynechává, jsou mnohé sekvence soubojů a přestřelek, v nichž se hráči museli utkat s celými skupinami infikovaných nebo lidskými žoldáky a kanibaly. Mazin pokusy převést bezprostřední hráčskou zkušenost do hrané formy považuje za chybu, kvůli níž jiné adaptace pohořely.

„V interaktivním prostředí můžete v hráči probudit různé emoce skrze způsob, jak pohybují kamerou nebo jak přistupují k překážkám. Když tyto sekvence hrajete, tento způsob imerze je to, čím se napojíte na vaši postavu. Vše vidíte jen její perspektivou. Kdybychom to stejně natočili my, byly by z toho pěkně nudné akční scény,“ vysvětlil Mazin v rozhovoru pro server Variety. Seriál proto obsahuje méně násilí, ale o to větší má mít dopad na diváky.

„Naším cílem bylo prostě milovaný příběh adaptovat co nejlépe a pro co největší možné publikum,“ řekli Mazin a Druckmann. V jejich případě to znamenalo výpravné zpracování či prohloubení charakterů hrdinů. „Jsme nadšení z toho, kolik starých i nových fanoušků přivítalo The Last of Us do svých domovů a srdcí,“ poznamenali tvůrci seriálu.

Velký úspěch samozřejmě znamená, že by mohlo vzniknout více než aktuálně natočených devět epizod. Není tajemstvím, že první řada seriálu má pokrýt primárně události z první videohry, příběh případného pokračování tak má příležitost vydat se tam, co The Last of Us Part II z roku 2020. Ačkoliv se novějšímu titulu dostalo silné kritiky ze strany části fanoušků, obecně byl znovu přijat s nadšením. Odehrává se několik let po první hře a přináší staré, ale také mnoho nových postav.

Tvůrci seriálu teď přemýšlejí, jak se k pokračování postavit. „Druhá hra je mnohem rozsáhlejší. Zrovna jsme se začali bavit o tom, jak bychom ji rozdělili do série – nebo sérií,“ řekl Mazin. Na bližší detaily je pochopitelně příliš brzy, oba autoři už ale dříve zmínili, že jsou rádi za výhodu, kterou mají oproti třeba Hře o trůny. The Last of Us má totiž jasně definovaný závěr a už na začátku procesu adaptace se přesně ví, kam celý příběh směřuje.