Podle legend už od pradávna stahovali v severním Atlantiku lodě ke dnu obří hlavonožci. Možná to byly krakatice, možná chobotnice, možná úplně jiné příšery. Říkalo se jim kraken. V moderních dobách je nikdo u břehů Norska ani Islandu nepozoroval, jedna se ale objevila v San Francisku – a dnes z ní je čtvrtá největší kryptoburza světa. A protože má jméno bájného predátora a narušitele, tak i ona, respektive její šéf a zakladatel Jesse Powell provokuje a zlobí. Především americké úřady a vyznavače progresivní levice.

V polovině června z toho byl za oceánem docela poprask. V deníku New York Times vyšel článek o tom, jak populární kryptoburzu zachvátily kulturní války poté, co Powell na firemním Slacku vyzval k debatě o tom, jak zohledňovat pohlaví při oslovování lidí či jak a kdy lze používat slovo nigger. Šlo o výsledek pár měsíců trvající vnitrofiremní debaty, společnost dokonce sepsala zaměstnanecké hodnotové manifesto s názvem Vysvětlení krakení kultury.

Mimo jiné se v něm píše, že v Krakenu, který po celém světě zaměstnává na tři tisíce lidí, a to především na dálku, není žádoucí jiné kolegy a jejich názory či příspěvky označovat jako toxické, nenávistné či rasistické, že k základním hodnotám firmy patří právo lidí nosit u sebe zbraň, že je správné cítit se občas dotčeně, protože to ukazuje na otevřenou debatu, nebo že není na místě sponzorovat projekty, které nesouvisí s jádrem byznysu Krakenu.

Současně s tím Powell představil program Jet Ski (česky vodní lyže), jehož podstata byla asi taková, že komu se ideové ukotvení Krakenu nelíbí, dostane zaplaceno a může firmu opustit.

To, co způsobilo největší poprask, byla ale jiná zmínka, na kterou upozornili novináři z New York Times. V dubnu totiž jeden ze zaměstnanců Krakenu interně sdílel video, na němž dvě ženy říkají, že by si radši vzali stodolarovku než jeden bitcoin, který měl v té době hodnotu 40 tisíc dolarů. „Takhle holt funguje ženský mozek,“ připsal k tomu autor příspěvku, pod nímž se strhla na firemním Slacku velká debata. Zúčastnil se jí i Powell a podle New York Times mimo jiné napsal: „Většině amerických dam vymyli v poslední době mozek.“

Podle všeho ale novináři slavného deníku, který je v USA aktuálně hlavní tribunou demokratické levice, Powellova slova vytrhli z kontextu. Jak uvedl v rozhovoru pro technologický server Protocol, celý jeho citát v obsáhlém vlákně prý zněl následovně: „Myslím si, že piráti vypadají opravdu sexy. Pirátská estetika je fakt cool. Americkým ženám naneštěstí vymyli v poslední době mozky, takže pirátská estetika pro ně není cool. Což je pro mě pech, protože mám piráty fakt rád.“

Powell kromě toho prohlásil, že si samozřejmě nemyslí, že by ženy byly méně inteligentní než muži, jak mu mnozí dávali do úst. A že je zvyklý mluvit otevřeně a s nadsázkou: „Nejsem politik, abych si pořád dával pozor na jazyk. Mohl jsem některé věci říct uhlazeně, ale to bych už nebyl já.“ K tématu se dost vyjadřoval i na svém twitterovém účtu, kde jej sleduje přes 120 tisíc lidí a kde často a rád provokuje svými názory.

Tím nenarážel ani tak na slova o vymývání mozků, ale na to, jak komunikuje se svými kolegy a nezdráhá se provokovat právě tu část z nich, která se hlásí k takzvanému woke hnutí. To je silné především ve velkých městech, hlásí se k němu spíš mladší generace a zdůrazňuje témata, jako jsou nebinární pohled na pohlaví, rasová rovnoprávnost, udržitelnost a obecněji egalitářství. Podle Powella jsou ovšem tito mladí a radikálnější lidé málo tolerantní, odmítají akceptovat jiné názory a vedou společnost „zpět k diktatuře”.

Podobně jako další kryptoprůkopníci typu Sama Bankman-Frieda z FTX nebo zakladatelů Bitmexu je i Powell oddaným libertariánem, tedy zastáncem minimálních zásahů státu do práv člověka. A to, jakou kulturu a pravidla ve své firmě prosazuje (základní ideou je, že firma je na prvním místě a je vždy nadřazená jednotlivci), se dost podobá Brianu Armstrongovi z Coinbase. Ten ale ve své společnosti radši zakázal politické debaty úplně, protože od toho prý lidé do práce nechodí a zbytečně je rozrušuje, když se dostanou s některým z kolegů do sporu třeba o to, zda mají být povolené potraty nebo jestli má být povinné očkování proti covidu. „Doufám, že tak daleko nebudeme muset dojít,“ prohlásil Powell s tím, že podobně jako Armstrong vnímá vyhrocené ideové spory jako něco, co firmě může uškodit.

S podnikáním začal Jesse Powell, absolvent kalifornské univerzity, v roce 2001. Coby vášnivý fanoušek karetní hry Magic: The Gathering spustil e-shop, ve kterém se právě na tuto hru zaměřoval. Opakovaně ale narážel na problémy s placením a s kartami, což jej utvrzovalo, že tradiční finanční systém je zralý na restart. Když se kolem roku 2010 seznámil s bitcoinem, byla to prý láska na první pohled. Takže e-shop prodal a vrhl se kryptosvěta. Začal pracovat pro burzu Mt. Gox a u toho postupně budoval Kraken, který oficiálně začal fungovat v roce 2011. A zatímco Mt. Gox neslavně padla, Kraken je dnes podle portálu CoinMarketCap čtvrtá největší kryptoburza na světě za Binance, FTX a Coinbase.

Aktuální hodnota společnosti, která zatím není i přes starší plány na burze, je přes deset miliard dolarů. Powell a jeho spoluzakladatel Thanh Luu, který sedí v dozorčí radě, do ní postupně jako investory přitáhli fondy Hummingbird Ventures, SBI Group nebo Tribe Capital.

Podobně jako na jeho konkurenty i na Kraken se čím dál víc soustředí i pohled úřadů, především těch amerických, protože společnost oficiálně sídlí v San Francisku. Loni musel Powell a spol. zaplatit více než milion dolarů pokutu komisi, která dohlíží nad obchodováním s finančními deriváty, protože podle ní nedostatečně chránili své zákazníky před praním špinavých peněz. Ministerstvo financí je pak aktuálně vyšetřuje, protože údajně umožňují klientům ze zemí, na něž USA uvalily sankce, na platformě obchodovat.

Na tomto místě je dobré zmínit, že jedněmi z hlavních bodů hodnotového manifesta, které jde v duchu Powellova libertariánství, jsou: „Stavíme produkty, které slouží lidem celého světa. A v šíři našeho záběru tkví jedna z našich hlavních konkurenčních výhod.“ A pak: „Vždy se budeme bránit snaze vlády mít moc velký vliv a uděláme cokoli, abychom uchránili finanční soukromí našich zákazníků.“ Velmi podobné proklamace zaznívají i z jiných koutů kryptosvěta, takže když na začátku války na Ukrajině volala řada lidí, aby se služby jako Kraken nebo Binance uzavřely pro ruské zákazníky, obě firmy to celkem rázně odmítly.

Při pohledu na Powellův Twitter, kde je velmi aktivní, zaujme to, co na něm chybí. Vyjadřuje se tam k nálezu amerického nejvyššího soudu, který umožnil zákazy potratů, vybízí k tomu, ať jsou lidé obezřetní s očkováním proti covidu, provokuje mladé progesivisty… ale k tomu, že už několik měsíců padají kryptoměny, říká jen málo. I v tom je podobný jiným kryptopionýrům.

Ostatně jak to řekl v interview pro Protocol: „Už jsme přežili několik kryptopropadů. Tohle je čtvrtý nebo pátý. Naše společnost je stará jedenáct let, prošli jsme si tím několikrát. Nic to neznamená, nežijeme z měsíce na měsíc či z kvartálu na kvartál. Koukáme několik let dopředu.“