Hory mají tu skvělou vlastnost, že čím výše po nich šplháte, tím menší moc zde člověk má. Na vlastní kůži se o tom můžete přesvědčit i v osadě Jizerka v Jizerských horách. Budete tu mít pocit, jako byste se vrátili zpátky v čase, do dob, kdy tempo lidského života určovalo roční období, a nikoliv tikot hodinek na zápěstí.
Malebná horská osada Jizerka se nachází v údolí stejnojmenné říčky v severovýchodní části Jizerských hor. Soubor domků a luk se rozprostírá na náhorní plošině Malá jizerská louka, která je zároveň státní přírodní rezervací a rašeliništěm. To zde střeží čedičový vrch Bukovec, který vytváří nezaměnitelné panorama obce.
Jizerka se může pochlubit statusem nejvýše položené obce v Jizerských horách, jelikož leží v nadmořské výšce 860 m. n. m. Proč se lidé usadili tak vysoko? Historie Jizerky sahá hluboko. První zmínka o tomto místě pochází z roku 1539 a popisuje ji jako sídliště čihařů, tedy lovců zpěvných ptáků. Lze předpokládat, že ti sem přicházeli především v letních měsících a na zimu se stahovali níže.
Možná by obec zanikla, pokud by se později nepřišlo na to, že její okolí je bohaté na nerosty. Nacházeli se zde drahé kameny, minerály a také černý ilmenit, kterému se tady říká izerín. Díky tomu bylo místo osidlováno i v dobách, kdy libý zpěv ptáků v klecích vyšel z módy. „Na počátku 19. století byla v osadě sklářem Riedlem založená první sklářská huť, kterou o pár desítek let později rozšířil ještě o druhou. V době největšího rozmachu žilo v Jizerce okolo 400 obyvatel,“ dodává cestovatelská aplikace Placehunter.
Foto: Placehunter
Historie obce sahá minimálně do 16. století
V současné době je obec chráněna jako vesnická památková rezervace, jejíž součástí je i několik původních stavení. Jedním z nich je i takzvaný Hnojový dům cestovatele Gustava Ginzela. Své jméno dostal díky tomu, že zde dříve byly ustájeny krávy a skladován hnůj. V druhé polovině 20. století jej však koupil dobrodruh Ginzel, který po vzoru slavného Hérakla do objektu svedl potok a hnůj vyplavil. Následně dům proměnil na muzeum roztodivných exemplářů, jako byli vycpaní králíci s jeleními parůžky či vysušená hlava pralesního divocha. Dnes ovšem objekt slouží jen pro rekreaci Ginzelových potomků.
Mezi další zajímavosti tohoto místa patří kamenná pyramida uprostřed obce připomínající založení první sklárny. U ní se také nachází brusírna skla Pyramida, ve které je dnes k nalezení restaurace. Dochovala se také budova bývalé školy, v níž je Muzeum Jizerských hor.
Tím nejkrásnějším je ovšem místní příroda. Potok zde v zákrutech vytváří jedinečná zákoutí, ptáci zpívají a všude panuje klid. Na místo se můžete vydat jak v létě, kdy je počasí ideální pro pěší i cykloturistiku, tak i v zimě, kdy zde najdete celou řadu běžkařských tratí. Nezapomínejte však, že přímo do osady se nedá vjet autem.
Život v horách
Pokud byste si chtěli vyzkoušet, jak asi mohl vypadat život v některé z místních horských chalup, můžete zavítat do roubenky Polubný. Nejedná se sice o původní stavení, nicméně majitelé při stavbě ctili tradice a vytvořili místo, které vzpomíná na staré časy.
„Chalupu zasadili do svahu Jizerských hor a vybavili ji dobovým nábytkem s tradičními kachlovými kamny. Dům se hostům pronajímá pouze celý, tak posbírejte kamarády a vyrazte na hory. V přízemí se můžete scházet v sednici propojené s plně vybavenou kuchyní, kde je pro vás připraven mimo jiné i kávovar,“ přidává popis platforma Amazing Places nabízející tipy na nejzajímavější ubytování v Česku i zahraničí.
Foto: Amazing Places
Na první pohled není znát, že se jedná o novostavbu
Kdo preferuje modernější pojetí rekreace, pro něj by mohl být zajímavý Tiny House Done. Jedná se o typického zástupce moderních malých domků, který razí heslo, že málo je někdy více.
„Spousta z nás si stěžuje na málo prostoru v domácnosti. Kam s postelí a skříní, jak velkou pořídit kuchyň? Parta nadšenců se nenechala odradit nedostatkem místa a zamysleli se nad tím, kolik je minimálně potřeba prostoru, aby do jednoho domku dostali vše potřebné, co člověk k žití potřebuje,“ popisuje Amazing Places.
„Co kdybychom jely do Ekvádoru?“ „A co tam budeme dělat?“ „Nevím, lézt po horách.“ Přibližně tak začalo poslední dobrodružství přírodovědkyně a v poslední době především cestovatelky Pavlíny Adam. Tahle energická žena bere život s neuvěřitelnou lehkostí a neustále se směje. Nejspíš i díky svému pozitivnímu myšlenkovému nastavení v loňském roce prošla jako první Češka 1 700 kilometrů dlouhý nepálský Great Himalaya Trail. Letos se zatím vydala zdolat šest šestitisícovek během šesti dnů, překonala bolívijské pohoří Cordillera Real a peruánské Cordillera Blanca a aktuálně se chystá na výpravu, během které by mohla vylézt na svou první osmitisícovku, pákistánský Broad Peak.
S Pavlínou Adam se setkáváme krátce po jejím návratu z Peru, kde zakončila svůj téměř čtyřměsíční pobyt v Jižní Americe. „Strašně se těším na dobrou kávu!“ píše, když se domlouváme na místě, kde mi bude vyprávět své bezprostřední zážitky. Přes Atlantský oceán se vydala coby průvodkyně s cestovkou Expedition Club – v Peru a v Chile měla totiž naplánované dvě výpravy s malou skupinou lidí. Jenže když už se na takovou výpravu chystala, řekla si, že by bylo záhodno ji rovnou s něčím spojit.
„V době plánování výpravy mi psala moje americká kamarádka Sarah, se kterou jsem se seznámila na Pacifické hřebenovce, že se chystá do Ekvádoru, a jestli prý nechci přiletět za ní. Podnikly jsme spolu totiž už spoustu cest včetně Great Himalaya Trail, ale vždy to byly spíše dálkové trasy, takže jsme se chtěly vydat i do vyšších hor. Nejdřív jsem jí teda říkala, že bych chtěla být chvíli doma, ale o pár hodin později jsem už kupovala letenky do Ekvádoru,“ směje se Pavlína.
Foto: Pavlína Adam
Většinu svých cest Pavlína Adam podniká s Američankou Sarah
V zemi v severozápadní části Jižní Ameriky měla dvojice žen v plánu vylézt na několik sopek. Jenže jedna z nich, Cotopaxi, bez ustání soptila, další výstupy zkomplikovaly Pavlínino ochoření v kombinaci se špatnou aklimatizací. Nic tak nešlo podle plánu, Sarah se proto rozhodla, že bude se svou cestovatelskou souputnicí pokračovat do Chile, kde měla Pavlína naplánovanou první organizovanou výpravu. S tou nejprve vystoupaly na nejvyšší, skoro sedmitisícový vulkán na světě Ojos de Salado.
Šestidenní výzva pro otrlé
„Po výstupu jsme si říkaly, co podnikneme dále. A z Expedition Clubu nám dali výzvu, že můžeme zdolat šest šestitisícovek během šesti dnů. V Chile to jde totiž výborně. Byl to ale šílený projekt, jelikož jsme nesměly putovat po hřebenech, ale vylézt je skutečně jako separátní hory – to znamená od spodu až na vrchol. Naštěstí jsme ale byly dobře aklimatizované, takže šlo jen o to se každé ráno překonat a vyrazit na cestu směrem vzhůru,“ vypráví Pavlína, skoro jako by šlo o něco nesmírně snadného.
Oblast pouště Atacama, kde se hory nacházejí, je jedno z nejsušších a nejnehostinnějších míst na zemi. Není zde prakticky žádná vlhkost, na vrcholcích hor tudíž nejsou žádné ledovce a výstup na ně není, alespoň podle Pavlíniných slov, tak náročný – když tedy člověk pomine nadmořskou výšku. Největší výzvou však podle zkušené cestovatelky bylo přemísťování se z bodu A do bodu B autem. V poušti totiž nejsou žádné cesty a takřka na každém kilometru hrozí zapadnutí do sopečného písku. Pomoci by se zde člověk dovolal jen stěží.
Kromě nepříjemných přesunů autem nastala zapeklitá situace i v další zemi, kterou Pavlína a Sarah objevovaly ve větší nadmořské výšce, a to v Bolívii, kde se vydaly do pohoří Cordillera Real. Věděly, že jde o poměrně špatně dostupné místo, kam takřka nikdo nechodí, tudíž je marné vyhlížet vyšlapané cesty. Člověk tak míjí jen majestátní hory, nádherně zbarvená jezera, spoustu lam, ale jinak ani živáčka. Nelze se tak ale spoléhat na to, že nějaká dobrá duše člověku v případě nesnází vytrhne trn z paty.
„V Cordillera Real jsme se dostaly do vážně špatné situace. Řekly jsme si totiž, že se trochu rozmazlíme, a na začátek cesty, která měla trvat sedm dnů, jsme si nakoupily i nějaké pečivo a sýry. Byly jsme ale hodně vyčerpané, takže když jsme s nákupem dojely na místo, rozhodly jsme se, že se ještě vydáme k jezeru Titicaca na pláž Copacabana. Tahle zastávka nám nakonec kvůli cestě zabrala tři dny. A když jsme pak vyrazily do hor a chystaly se, že si dáme první svačinu, zjistily jsme, že je všechno plesnivé,“ kroutí hlavou Pavlína.
Velehorami s pytlíkem bonbónů
Přežilo tak jen zabalené jídlo a pytlíky bonbónů, které měly cestovatelky v posledních dnech na přísné příděly. Dvě pětitisícová sedla denně se tak očividně dají překonat i tehdy, kdy člověk čerpá energii jen z cukru a z instantních polévek. Ženy se tak v celku dostaly až do poslední části jihoamerické výpravy, kterou bylo pohoří Cordillera Blanca v Peru. A ačkoliv je Pavlína zvyklá i ve velehorách pobíhat jen v teniskách, tady už bylo nutné nasadit pořádnou výbavu na ledovce včetně maček, cepínů a ledovcových šroubů.
Foto: Pavlína Adam
Postupně se dvojice žen přesunula přes Chile a Bolívii
Šlo o dobrou průpravu na další cestu, která propukne už 20. června. Sotva se totiž Pavlína Adam vrátila z Jižní Ameriky, vydává se s českou expedicí opět do hor – tentokrát však do těch nejvyšších, pákistánských. S partou mužských v čele s horolezci Martinem Ksandrem a Pavlem Burdou se vydá na osmitisícový Broad Peak. Část výpravy se ale chystá také na druhou nejvyšší horu světa K2.
„Kluci mi volali a říkali, že by bylo fajn, kdyby s nimi šla i nějaká holka a že je nikdo jiný momentálně nenapadá. A prý s sebou můžu vzít i svoji parťačku. Horolezci přitom mezi sebou holky berou zřídkakdy, takže to byla nabídka, která se neodmítá. Zatím mi přijde, že jsou to úplně stejní blázni jako my dvě. Zároveň berou všechno s nadhledem, ale respektem. Sama jsem na to vážně zvědavá, protože to bude úplně jiný typ cesty, než na který jsem zvyklá. Obyčejně totiž postupujeme dost rychle, tady půjdeme 40 dní jeden kopec,“ přibližuje Pavlína.
Na otázku, jestli má na horu nějakou speciální přípravu, odpovídá, že by jí mělo stačit více než tříměsíční trekování s batohem na zádech. „Za poslední rok jsem z pětitisícových a větších výšek skoro neslezla a mám za sebou výstup na více než 60 vrcholů, které tuhle nadmořskou výšku přesahují. Moje tělo je na zátěž zvyklé, ale samozřejmě se tam nahoře stále něco učím a situaci vždy vyhodnocuji podle toho, jak se cítím na místě. Mám sice ambice jít nahoru, ale když to nepůjde, tak to nepůjde,“ říká Pavlína.
První Češka na nejnáročnější dálkové trase světa
Zdolat vrchol Broad Peak bude ohromná výzva, Pavlínu však na něm prvenství jako na Great Himalaya Trail tentokrát nečeká. To ale vůbec nevadí, protože na nepálské trase měla ve skutečnosti prvenství hned dvě. Neprošla ji totiž jen jako první Češka, ale vůbec poprvé ji šel ryze ženský tým – tedy ona a Sarah.
Se smíchem ale dodává, že se o svém „úspěchu“ se Sarah dozvěděly až po tom, co nepálskou trasu prošly. Zcela nevinně si totiž vyhlédly pěknou cestu v horách a na to, že je něco jinak, je neupozornil ani její tvůrce Robin Boustead, se kterým ji konzultovaly. Naopak je celou dobu spíše upozorňoval na to, že vůbec nechápe, jak se do takového dobrodružství mohou pouštět.
Foto: Pavlína Adam
Nyní se cestovatelka chystá vyrazit na svou první osmitisícovku
„Zpětně nám říkal, že se chytal za hlavu, jaké dvě zmatené holky se na trail chystají. Vyrážely jsme v období monzunů, takže jsme se ho ptaly, s jak moc velkými dešti máme počítat a jestli nemůžeme dostat GPS souřadnice místo rady typu ‚jděte tři dny podél řeky a pak zahněte do údolí vpravo‘. Divily jsme se, proč nám nedá lepší informace, a až na místě jsme pochopily, že Nepál se skutečně neustále mění, během monzunů o to víc kvůli sesuvům půdy, takže GPS souřadnice jsou tam člověku vážně k ničemu,“ popisuje Pavlína.
Po dokončení trasy se Pavlína a Sarah s Robinem Bousteadem potkaly a teprve tehdy se od něj dozvěděly, že trasu už sice některé ženy absolvovaly, vždy to bylo ale za doprovodu mužů. Nepál je totiž silně patriarchální společnost, ženy zde tudíž nemají vůbec dobré postavení. Dvojici cestovatelek z toho ale neplynuly žádné negativní zkušenosti. Spíše naopak. V každé vesnici je ženy nadšeně vítaly a zvaly je na čaj do svých příbytků, což by se mužům cestovatelům vůbec nestalo.
Robin Boustead naopak vzpomíná na to, že ho z vesnic jejich obyvatelé vyháněli za doprovodu o sebe třískajících pokliček. „Takže říkáme, že jsme první holky, které to prošly samy bez mužů. A zároveň první, kdo si troufnul trail projít v monzunech. Říkaly jsme si, že to přece nemůže být tak hrozné. No, byl to skutečně blbý nápad, ale dalo se to,“ uzavírá Pavlína Adam.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.