Titul MBA do nové doby. University of New York in Prague přinese do výuky i osobní kouče, říká Sotiris Karagiannis

Sotiris Karagiannis, lektor na UNYP

Foto: UNYP

Myšlenka byznysového titulu vznikla v USA před více než šedesáti lety. Od té doby se podnikání zásadně změnilo a ruku v ruce s tím jde i přidružené vzdělávání. Zřejmě nejznámějším titulem spojeným právě s byznysovým vzděláváním je MBA neboli Master of Business Administration. Ten se nyní nachází ve fázi modernizace, protože některé firmy začaly pochybovat o jeho hodnotě. Před univerzitami tak stojí úkol rozptýlit tyto pochyby. Pokulhávající slávu titulu se snaží obnovit i University of New York in Prague (UNYP).

Programy MBA na UNYP vede Sotiris Karagiannis, učitel a podnikatel s více než pětadvacetiletou praxí, který mimo jiné vytvořil několik takových programů od nuly na různých školách, a tak má s s MBA vzděláváním řadu zkušeností.

V rozhovoru pro CzechCrunch mluví o tom, co si lidé o titulu MBA obecně pletou, hovoří o jeho výhodách v nové digitální éře a nastiňuje, jak se změní styl výuky těchto programů na UNYP, soukromé univerzitě sídlící na pražských Vinohradech, která nabízí americké i evropské vysokoškolské tituly.

Sotirisi, nejste jen kouč, ale také vedoucí MBA programů na UNYP. Existují nějaké specifické výukové techniky, které používáte?
Věřím spíše v trénování lidí než ve výuku, to považuji za cíl studia MBA. Od nás se neočekává, že studentům jen předáme znalosti. Očekává se, že je informace necháme kriticky reflektovat. A získávané znalosti navíc nepocházejí pouze z knih, ale z našich vlastních zkušeností z oboru.

Pokud vyučujete na základě svých zkušeností z oboru, zakládáte také MBA na nějakém teoretickém základu? Existuje vůbec nějaký?
Ano, samozřejmě. Všechny kurzy MBA, které vyučujeme, vycházejí z teoretických modelů a poznatků. Například když děláme marketingovou strategii, víme, že musíme učit studenty nějaké základní modely v marketingu. Jde však o to, že nebudeme studenty učit takzvaný marketingový mix. Chceme jej studentům představit a pak je necháme posoudit, jak ho mohou aplikovat v kontextu své práce.

Takový přístup asi může být v mnohých magisterských programech. Jak se ale vyvíjela výuka programu MBA od doby, kdy jste ho na UNYP založili?
Původně, zhruba před 20 nebo 25 lety, bylo cílem MBA předávat znalosti. Ale když jsme začali MBA chápat více jako profesní program, začali jsme klást důraz hlavně na dovednosti a jejich rozvoj. Ty si totiž studenti mohou odnést s sebou a uplatnit je ve svém profesním prostředí. Jinými slovy, odpověď na otázku, proč by měl MBA program vůbec existovat, se v čase měnila.

Jak se tato odpověď změnila v poslední době? Přistoupili jste k nějakým velkým změnám?
Právě jsme se s děkanem bavili o tom, že příští rok zavedeme vedle studia i systém osobního koučinku. To znamená, že studenti nastoupí do programu a hned první den jim bude přidělen kouč. Ten jim nejprve pomůže si ujasnit, jaké dovednosti by chtěli získat, jakým způsobem a v jakých předmětech je budou rozvíjet. Také jim pomůže určit, jak budou na konci programu měřit, že si potřebné dovednosti osvojili. To je něco zcela nového a přišlo to jako výsledek naší snahy stále zlepšovat nabídku.

Nabízí něco takového nějaký jiný MBA program? Kdo jsou ti koučové?
Troufám si říci, že UNYP je v tomto jedinečná. Samozřejmě jsme se jednoho dne neprobudili a neřekli si, že zavedeme kouče. Iniciativa vychází z rozsáhlého výzkumu, na kterém jsme v posledních letech pracovali. Koučové jsou akreditovaní profesionálové, kteří velmi dobře vědí, co koučování obnáší, pocházejí z praxe a budou pracovat společně s akademickými představiteli UNYP.

Pokud je smyslem tohoto systému především zvládnutí některých dovedností, dá se to stihnout za zhruba 14 měsíců, což je délka programu bez doby na závěrečnou práci?
Proto jsme chtěli program MBA více personalizovat. Každý student si musí osvojit specifické dovednosti, které vyžaduje odvětví, v němž pracuje. Některé z nich mohou být stejné, například schopnost se přizpůsobit změnám, strategicky myslet nebo jednat jako špičkový manažer. Možná si řeknete, že 14 měsíců je málo, ale my během studia také zvyšujeme chuť studentů stát se samouky.

unyp-graduation-007-min

Promoce na UNYP probíhají v pompézním stylu

Foto: UNYP

Představme si mladého profesionála, který má chuť se rozvíjet, daří se mu v kariéře a má už několik let zkušeností. Proč by takový člověk měl zvážit MBA studium, jaké jsou jeho výhody?
Především bych chtěl říct, že titul MBA není určen pouze lidem, kteří pocházejí z podnikatelského prostředí. Máme inženýry, máme lidi z uměleckých oborů a z mnoha dalších oblastí. I tito lidé často ve své práci potřebují základní znalosti MBA a ještě je nemají. Celkově je však jednou z hlavních výhod studia MBA interakce s mnoha dalšími odborníky ve třídě. Obvykle se jedná o opravdu různorodé skupiny a jejich kulturní výměna je to, o čem MBA skutečně je.

Jak přesně pomáhá tato multikulturní souhra ve výuce?
Pro představu, učím předmět s názvem Řízení lidí a organizací. Jedním z úkolů, které studentům zadávám, je zrecenzovat klasický populární film, například od Disney nebo Marvelu. I tyto filmy odrážejí realitu a ukazují, jak je mezi lidmi rozdělena moc, jak je společnost roztříštěná, jak jsou ovlivněna rozhodnutí, která lidé dělají v práci, a podobně.

Vezměme si příklad klasických filmů od Disney ze třicátých let. Všechny princezny čekaly na příchod prince. Nedá se tedy říct, že by hlavní poselství filmu bylo čímkoliv ve prospěch emancipace žen. Teď vidíte princezny, které jsou šéfky a v některých organizačních rolích i lepší než muži. Když studenti takový klasický film zhlédnou, požádám je, aby se zamysleli nad tím, jak se stejná proměna odehrává v jejich vlastních organizacích. A když pracují v týmech s různými kulturami, mají různé a jedinečné zkušenosti. Tohle nezískáte ani z nejlepšího online kurzu.

„Budoucnost je v hybridních způsobech výuky.“

Když mluvíme o online kurzech, co si myslíte o MBA programech, které jsou výhradně online?
V minulém roce jsme také museli přejít plně na online, ale kdybyste se mě zeptali, jestli jsem pro provozování takového programu dlouhodobě, řekl bych, že ne. Chci mít možnost fyzicky komunikovat s lidmi, chci být v učebně, chci mít možnost využít veškerou řeč těla, vypravěčské schopnosti a přimět ostatní, aby dělali totéž.

Výhradně online programy existují, protože uspokojují potřeby lidí, kteří se nemohou účastnit těch fyzických. Rozrostly se kvůli současné pandemické situaci, ale také třeba proto, že mladší generace si s technologiemi poměrně dobře rozumí, takže jim online forma vyhovuje. Přesto existuje množství lidí, kteří chtějí fyzickou interakci. Takže si myslím, že budoucnost je v koexistenci obou forem a v hybridních způsobech výuky.

V dnešní době nicméně existuje široká škála platforem pro online kurzy. Existuje MasterClass, Coursera nebo Skillshare. Netvoří určitou konkurenci pro MBA?
To si nemyslím. A letos máme něco podobného i pro náš program MBA. Nabízíme zaměření na globální podnikové služby, v rámci něhož mají studenti kromě předmětů, které v rámci MBA programu běžně nabízíme, také některé online předměty, které nezprostředkováváme my. Takže toto zaměření bude kombinovat jakýsi hybridní model. Jinými slovy je to jádro našeho programu MBA a další znalosti předávané online formou.

Spíše jsem poukazoval na to, že tyto platformy stojí pár dolarů měsíčně. Takže bych předpokládal, že méně lidí vůbec uvažuje o tom, že by místo na online platformu zamířili na MBA nebo vůbec pro jakýkoliv oficiální titul.
To ukáže až čas. Nedokážu předpovědět, jestli online kurzy nahradí MBA nebo magisterské studium jako takové, ale jak jsem říkal, vidím je spíš jako doplněk. Pokud se chcete věnovat čistě online kurzům, řekl bych, že jako student musíte mít velmi dobrou sebekázeň. Také si nejsem jistý, zda zodpovězení několika otázek v online kvízu je dostatečným ukazatelem, který vám na konci řekne, jak dobří vlastně jste.

Přesto může být cena důležitým faktorem při rozhodování, zda MBA studovat. V čem je hodnota programu, který stojí 360 tisíc korun za dva roky?
Je pravda, že když porovnáte UNYP s ostatními MBA programy v Česku, jsme cenově výše. Ale pokud chcete studovat MBA například v Rakousku nebo ve Velké Británii, narazíte na programy, které stojí dvakrát nebo třikrát tolik. Částka závisí na mnoha faktorech, včetně prestiže programu a platu lidí, na které se zaměřujeme. Rád bych zdůraznil, že pro studenta je důležitá návratnost jeho investice z hlediska nákladů, času a přidané hodnoty. A právě v těchto faktorech náš MBA program boduje. Někdy dokonce platí školné za své zaměstnance i firmy.

To je také zajímavé téma. Jednou z hlavních dříve proklamovaných výhod MBA bývalo, že si ho zaměstnavatelé opravdu cení. Myslíte si, že to stále platí?
Myslím, že se nacházíme ve fázi jakéhosi mentálního přechodu. Proto jsem uvedl příklad změn, které letos zavádíme. Řada firem má obavy, zda má titul MBA smysl. My opravdu věříme v hodnotu našeho programu, ale musíme ho přiblížit tomu, co trh skutečně chce.

„Znalosti ze studia MBA jsou velmi užitečné pro lidi, kteří sní o založení vlastního byznysu.“

A co tedy trh skutečně chce?
Aby se každý student podílel na tvorbě studia ve spolupráci se svou firmou. Předpokládejme, že jste právě nastoupili do programu, chcete studovat MBA a pracujete v určitém odvětví. Pak si řeknete: ‚Jaké věci tu chci rozvíjet? V čem se změní můj život, jakmile dokončím studium?‘ Na tyto otázky byste měli být schopni odpovědět. My vám pomůžeme vypracovat váš vlastní studijní plán. Každý student programu MBA bude mít svůj vlastní, s konkrétními výsledky, které se očekávají v jeho současné pozici.

Když to vezmu trochu zeširoka, jak se dají rozeznat dobré programy MBA od průměrných?
Já bych se díval na zmíněný ukazatel, který se nazývá ROI neboli return on investment (návratnost investic). Pokud se tedy například rozhodnete zaplatit 360 tisíc korun za dvouletý program MBA, jaká je pak návratnost? Víme například, že program MBA na UNYP ji má velmi vysokou, protože značné procento našich absolventů rychle v práci povyšuje. Někteří z našich studentů MBA po ukončení studia zakládají vlastní firmy a stávají se z nich velmi úspěšní podnikatelé. A takový benefit se nedá vyčíslit penězi.

pavelbykov_unyp-min

Program MBA na UNYP vystudoval i zakladatel startupu IP Fabric Pavel Bykov (uprostřed)

Foto: UNYP

Je ten druhý ukazatel přesný? Myslíte si, že lidé potřebují titul MBA, aby mohli podnikat?
Dovolte mi tuto otázku obrátit. Kolik začínajících podnikatelů je skutečně úspěšných? Kolika z nich se podaří prosadit? Řekl bych, že asi pětině ze všech. Zbylých 80 procent může potřebovat pomoc odborníků, kterou mohou získat při studiu MBA. Potřebují vědět, jak produkt uvést na trh, jak najmout ty správné lidi a jak produkt brandovat. Známe příběhy lidí s geniálními nápady, kteří se nikdy neprosadili, protože neznali základy řízení firmy. Takže si myslím, že ano, znalosti získané během studia MBA jsou velmi užitečné pro lidi, kteří sní o založení vlastního byznysu a jeho reálném úspěchu.

Mluvili jsme o případech, kdy může být MBA velmi užitečné. Abychom to uzavřeli, existují nějaké okolnosti, kdy by se MBA nemuselo vyplatit?
Řekl bych, že pro ty lidi, kteří právě dokončili bakalářská studia. Těm by se MBA nevyplatilo hned po škole, protože nemají žádné zkušenosti z oboru. Proto při přijetí na MBA požadujeme minimálně tříletou pracovní zkušenost.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je University of New York in Prague . V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Redaktor CzechCrunch, student politologie a mediálních studií na FSS MU. Píše texty o vesmíru, sociálních sítích a technologiích.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.