Po relativně vlažné reakci z prvních hodin a dnů ruské okupace Ukrajiny přichází západní spojenci s čím dál razantnějšími kroky, jak – slovy Miloše Zemana – izolovat šílence, tedy Vladimira Putina a jeho režim. Kromě toho, že velkou část tamního bankovního sektoru odstřihnou od mezinárodního platebního systému SWIFT, zmrazí také devizové rezervy ruské centrální banky. Někteří to přirovnávají k jadernému knoflíku finančního světa.

Detailní parametry sice nejsou ještě známé, na spuštění zatím nejtvrdších sankcí se už ale dohodly Spojené státy s Kanadou, Evropskou komisí, Velkou Británii, Německem a Itálií. Hlavně u posledních dvou signatářů jde o klíčovou změnu postoje – Berlín byl totiž do víkendu v přísnosti vůči Moskvě opatrný. Pod velkým tlakem ale nakonec nový kancléř Olaf Scholz couvnul a Německo kromě souhlasu s ekonomickými kroky začalo Ukrajině dodávat i zbraně.

Rusko drží finanční rezervy v hodnotě zhruba 640 miliard dolarů, nashromáždilo je mimo jiné díky rostoucím cenám ropy a plynu, na jejichž těžbě (respektive exportu) je závislé. V podstatě jde o finanční polštář, na který Putin spoléhá a který je uložený v počítačích jiných bank po celém světě. V Německu, Francii, Japonsku a USA to je zhruba 40 procent všech ruských rezerv. Další velkou část rezerv drží Rusko ve zlatě a v podobě zahraničních vládních dluhopisů. Podle odhadů by až 90 procent rezerv mohlo být po uvalení těchto sankcí pro Moskvu alespoň dočasně bezcenných.

„Když nebude moct kupovat rubl od zahraničních finančních institucí, Putinova centrální banka ztratí schopnost vyrovnávat dopady našich dalších sankcí. Rubl se propadne ještě víc, odstartuje se inflace a centrální banka Ruska bude proti tomu v podstatě bezmocná,“ citovaly Financial Times představitele americké vlády.

Pro Rusko by zmrazení rezerv byl velký problém, který by mohl jeho hospodářství v podstatě přivést k bankrotu. Jedním z mála partnerů, o které by se při záchraně mohlo Rusko opřít, bude Čína. Ta ostatně používá i vlastní mezibankovní systém, s jehož pomocí by Rusko mohlo aspoň částečně obejít odstřihnutí od SWIFT. Jenže užší propojení s Čínou bude Putina nepochybně něco stát, obě země jsou jen dočasní partneři, historicky byly vždy spíš rivalové a do budoucna tomu nebude jinak.

Je pravděpodobné, že pokud se takové opatření skutečně aktivuje, Putin omezí dodávky plynu a ropy na západ. Krátkodobě by to žádné škody způsobit nemělo, v zásobnících je plynu i ropy dost. Nepochybně to ale povede k dalšímu růstu jejich cen, které jsou už tak na historických maximech. Nicméně jeden z důvodů, proč odstřihnutí od systému SWIFT má dopadnout ne na úplně všechny ruské finanční instituce, je dán právě tím, aby bylo i nadále možné za plyn platit.

Někdejší generální náčelník estonské armády Riho Terras, který dnes působí v Evropském parlamentu, upozornil, že každý den války stojí Rusko zhruba dvacet miliard dolarů. Každý den, který oddálí ovládnutí Ukrajiny – už teď je zřejmé, že postup jde pomaleji, než Putinovi generálové počítali –, bude Rusko stát obří prostředky. Do toho se množí zprávy, že ruské banky začínají mít problém s hotovostí, že běžným klientům omezily přístup k výběru peněz a speciálně zahraničních měn. Ekonomický tlak na režim tedy evidentně má hluboký smysl.

Na Ukrajinu nyní proudí také čím dál větší dodávky munice a zbraní ze západu. Pušky, rakety i střely tam v sobotu a v noci na neděli vypravili Češi, Nizozemci, Němci, Poláci. Většina Evropy už také uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruská letadla. A do toho mají Američané na stole plán pro případnou kybernetickou válku. Joe Biden si nechal podle televize NBC vypracovat plán útoku na informační systémy Ruska včetně vypnutí internetu, zastavení vlaků nebo přerušení dodávek pohonných hmot.