Myšlenku uměle vyráběného masa snad vůbec poprvé popsal Winston Churchill v jednom ze článků publikovaných v tehdy populárním časopise The Strand Magazine. Od té doby uplynulo bezmála sto let a dnes na trhu existují desítky firem, které se tzv. laboratorním masem zabývají. Velkou disrupci v této oblasti pak přinášejí Izraelci, kteří nyní otevírají továrnu, kde se bude vyrábět takové maso, pro které nemuselo trpět žádné zvíře.

Výrobci vstupující na trh masových alternativ mají před sebou zpravidla dvě cesty, jakými se mohou vydat. Zatímco někteří, jako například švýcarský Planted s trhaným vepřovým nebo americký Beyond Meat, který nedávno začal spolupracovat i s McDonald’s, věří masu získanému z rostlinných surovin. Jiní preferují zůstat u živočišné báze, jen s vizí toho, že zvíře není třeba zabít.

V takovém případě je třeba vzít několik kmenových buněk ze živého zvířete a ve speciálně nastavených laboratorních podmínkách je nechat dále dělit a růst, dokud nebudou mít požadovanou strukturu. A právě druhou ze zmiňovaných cest se vydala izraelská společnost Future Meat Technologies, která nyní otevřela továrnu na umělé kuřecí, vepřové, jehněčí a výhledově i hovězí.

Sázka na bioreaktory

„Otevření továrny představuje důležitý krok pro cestu Future Meat Technologies na trh. Díky ní dokážeme dostat naše zboží do regálů obchodů už do roku 2022. Nová výrobní linka nám navíc umožní zrychlit klíčové procesy, jako je vývoj nových produktů,“ říká Rom Kshuk, CEO Future Meat Technologies.

Dle izraelské firmy se jedná o první takovou továrnu na světě. Nachází se ve městě Rechovot v Centrálním distriktu státu Izrael a v jejích bioreaktorech se má denně vyprodukovat až půl tuny masa, které by mělo putovat primárně k americkým spotřebitelům. Zmíněný objem masa lze přepočítat například na pět tisíc hamburgerů.

Foto: Future Meat Technologies

Papriky plněné alternativním masem od Future Meat Technologies

Celému procesu však bude předcházet jednání zástupců společnosti s regulačními úřady Spojených států. Proto se počítá s tím, že by maso mohlo být v amerických restauracích nabízeno až koncem příštího roku. Dosud je možné vyzkoušet umělé maso jen v Singapuru, který jeho prodej loni oficiálně schválil.

Důvodem, proč si společnost Future Meat Technologies vybrala USA coby svůj prozatímní primární trh, je skutečnost, že Spojené státy patří mezi dlouhodobě největší konzumenty masa. Tamější trh se navíc zdá nejvíce lukrativní – Evropa a Čína jsou tedy na řadě až později.

Future Meat Technologies ve vývoji buněčného masa podporují také investoři. Izraelský startup nabral v posledních letech celkově 43 milionů dolarů, tedy zhruba 920 milionů korun. Mezi investory jsou fondy jako Tyson Foods, Archer-Daniels-Midland či S2G Ventures, přičemž většina kapitálu putuje do výzkumu a vývoje, které umožní tlačit výrobní náklady dolů.

Již teď se z řádově desítek dolarů podařilo cenu srazit na 4 dolary (85 korun) za 100 gramů a koncem roku 2022 by ambiciózní startup rád viděl cenu ještě o polovinu nižší, jak uvádí agentura Bloomberg. I přesto je ale výrobní proces komplikovaný a ve srovnání s produkcí klasického masa pomalý a nákladný.

Foto: IKEA

Rostlinná alternativa populárních masových kuliček z IKEA

„Technologie výroby buněčného masa je programem Apollo jedenadvacátého století. Jsme hrdí na to, že jsme na dosah nákladové parity s tradičním zemědělstvím, aniž bychom se museli uchylovat ke genetickému inženýrství,“ zmiňuje pro Food Business News profesor Yaakov Nahmias, spoluzakladatel Future Meat Technologies.

„Zajistíme tak přísun bezpečných a chutných potravin pro příští generace,“ dodává Nahmias, který je zároveň i vědeckým ředitelem izraelské firmy. Současně zmiňuje, že díky obrovskému úsilí biologů, chemiků, inženýrů i potravinářských expertů se jim povedlo během pár let snížit náklady na výrobu masa téměř tisíckrát.

Nově vybudovaná továrna bude navíc podporovat úsilí Future Meat Technologies ve vytvoření udržitelnější budoucnosti. Produkce masa z laboratoře je zcela bez násilí a podle oficiální zprávy Future Meat Technologies se očekává, že v porovnání s běžným masem vytvoří až o 80 % méně skleníkových plynů, zabere o 99 % méně půdy a k jeho produkci bude zapotřebí o 96 % méně vody.