Když se v Brně boural erotický klub Moulin Rouge, zbyly i staré dřevěné trámy. Jindy by se s nimi normálně topilo nebo by prostě vyletěly komínem. Kus růžového vykřičeného domu si ale tentokrát vypůjčila Mendelova univerzita, která bude zkoumat, jak vdechnout starým trámům nový život.

„V Česku je v oběhu velké množství dřeva, které mnohdy skončí ve spalovně po jednom použití. Dřevo, které je již v oběhu, je třeba udržet v životním cyklu a využívat ho co nejdéle,“ popisuje pro CzechCrunch Tomáš Pipíška z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Mendelovy univerzity. Univerzita chce trámy přetvořit především na OSB desky, díky kterým by dřevo mohlo dál existovat ve dřevostavbách. K tomu je ale potřeba odstranit hned několik překážek.

Podle Pipíška je při použití starého dřeva největší problém velké množství nečistot. Jsou to šrouby, hřebíky nebo třeba zbytky omítky. Začít se tak musí vyčištěním. „Pokud bychom chtěli stejný trám znovu použít jako nosník, pak jeho očištění stačí. Pokud ale chceme ze starých trámů vyrobit OSB desky, je postup o něco složitější,“ líčí Pipíška.

Vzhledem k tomu, že se ze starého dřeva musí vyrobit štěpka, musí být dřevo dostatečně vlhké. Čím víc vody ve dřevě je, tím kvalitnější jsou vyrobené třísky a tím kvalitnější jsou pak i samotné OSB desky. Jenže u recyklovaného dřeva je obsah vlhkosti velmi nízký.

„Kvalita štěpky by proto nemusela být dostatečná na to, aby výsledná OSB deska splňovala parametry stanovené normou,“ popisuje vědec. Dalším úkolem týmu bude zjistit, zda jsou schopní kvalitní desky vyrobit ze stoprocentního recyklátu, nebo zda budou muset použít směs starého a nového dřeva.

Využití OSB desek stoupá spolu s tím, jak jsou čím dál oblíbenější dřevostavby. To je i jeden z důvodů, proč se projekt na využití starého dřeva stal letos vítězem soutěže Grantové agentury Gregora Johanna Mendela, která je zaměřená na mladé nadějné vědce. Ti mají pro výzkum k dispozici speciální laboratoře, díky kterým lze napodobit průmyslový proces výroby OSB kompozitů. A to od roztřískování přes nanášení lepidla a lisování po další technické procesy.

Cíl je ekonomický, ale i ekologický. „S každým dalším použitím dřeva, například právě v deskách OSB, lze snížit množství vytěžených stromů nebo vytěžené dřevo použít na jiné nové materiály,“ říká Pipíška. Dřevní odpad by přitom podle něj mohl velmi dobře sloužit. „Ze stromu lze vyrobit trám, který může být, stejně jako tomu bylo v případě trámů Moulin Rouge, sto let zabudován někde v budově. Z tohoto trámu jsme pak schopni vyrobit OSB desky, které můžeme dalších sto let používat v moderní dřevostavbě,” dodává vědec.

Takové OSB desky lze pak použít znovu, například na výrobu dřevotřískových desek, ze kterých se dá vyrobit nábytek. „Teprve pak se může dřevo energeticky využít. Místo sta let by tak dřevo mohlo být využíváno dohromady nejméně 210 let,“ uvádí Pipíška.

Budou si je chtít lidé koupit?

Tým z Mendelovy univerzity se ale bude důkladně zabývat i ekonomickými aspekty. Do projektu jsou proto zapojeni rovněž odborníci z Provozně ekonomické fakulty. Začínat budou analýzou trhu. Vypomůžou si i údaji, které už má fakulta k dispozici a díky nimž bude vyhodnocovat efektivitu podniků, jež OSB desky vyrábí. „Budeme tak moci nejen posoudit, jak se podnikům daří využívat vstupy při výrobě svých produktů, ale také najít oblasti, kde v současné době dochází k plýtvání,“ říká Michaela Staňková z Ústavu statistiky a operačního výzkumu.

Tým se zaměří rovněž na náklady výroby navržených desek z recyklátu. „Uvědomujeme si, že je nezbytné, aby nově navržené produkty byly pro firmy dostatečně lukrativní. Budeme tedy muset provést jakousi analogii investičního plánu, abychom mohli společnostem předložit, kolik by musely vynaložit prostředků, aby byly schopny vyrábět kvalitní OSB desky, které jsme navrhli,“ dodává Staňková.

Vědci se ale zaměří rovněž na samotné spotřebitele. Konkrétně budou zjišťovat, zda si budou ochotni pořídit desky, které mají tmavší barvu. Recyklované OSB desky jsou totiž tmavší než ty klasické ze smrku.

„Od začátku jsme věděli, že budeme potřebovat staré dřevo. A trámy z demolice budov jsou nejlepší. V té době se Moulin Rouge začal bourat, a tak jsem prostřednictvím demoliční firmy kontaktoval stavbyvedoucího, se kterým jsem se dohodl, že nám trámy dají na hromadu. Pak už se s nimi jelo rovnou do Výzkumného centra Josefa Ressela v Útěchově,“ vypráví Pipíška.

Recyklované desky budou splňovat i bezpečnostní parametry. V dřevostavbách se totiž OSB desky používají například i na podlahy a je potřeba, aby se nelámaly, ale ani neprohýbaly. Trámy z Moulin Rouge nakonec poslouží nejen k jejich výrobě. Dřevo z růžové devadesátkové budovy využije kromě vědců také výrobce kytar.