Trend lokálnosti sílí, říká šéf Čerstvě utrženo. Jeho družstvo dodává rajčata i okurky takřka do všech řetězců

Šéf družstva Čerstvě utrženo Adam Havlíček

Foto: Čerstvě utrženo

Družstvo Čerstvě utrženo vypěstuje na metru čtverečním za rok i metrák zeleniny a otočí ročně půl miliardy korun. Jeho hydroponické skleníky však rozhodně nejedou plně na automat. Kdyby Adam Havlíček, který družstvu předsedá, před pár lety tušil, co pěstování ve sklenících znamená, prý by do toho nešel. Rozhodnutí však nelituje. Kromě rajčat jeho družstvo dodává do obchodů také okurky, borůvky či maliny.

Hydroponické skleníky slouží k celoročnímu pěstování a stojí na počítačem řízené dodávce živin. Rostliny koření v kokosovém substrátu a živiny jsou k nim přiváděny kapkovou závlahou. A právě kolem této technologie vzniklo před čtyřmi lety v Česku ojedinělé družstvo Čerstvě utrženo, sdružení farmářů se společnými hodnotami, razící cestu kvality, chuti a udržitelnosti. Ze skleníku se navíc čerstvé plody dostanou na stůl klidně druhý den.

České rajče v obchodě bylo podle Adama Havlíčka ještě před patnácti lety naprostá rarita. „Původ nikoho nezajímal, natož aby za české produkty byl někdo ochoten připlatit. Dnes je trend lokálnosti markantní a bude stále sílit,“ je přesvědčen zemědělec. Česko přitom patří podle Global Food Security Indexu mezi pětici světově nejkvalitnějších producentů jídla a ukazuje se, že Češi jsou dnes již ochotni za lokální potraviny připlatit.

cu_low_120-ut3zeggs

Plody držstva Čerstvě utrženo

Foto: Čerstvě utrženo

Už v roce 2018, kdy moravské družstvo teprve sklízelo svou první úrodu, dávalo podle průzkumu agentury Nielsen přednost lokálním potravinám 77 procent Čechů. Dnes podle Havlíčka česká rajčata představují pětinu roční spotřeby. Zbytek se dováží. A z oněch dvaceti procent patří jeho družstvu zhruba třetina.

Budoucnost přitom vidí podnikatel stále více právě v lokálnosti. Místní výrobci budou podle něj ještě významněji podporováni, naopak potraviny cestující po celém světě budou zdražovat. Zatím je však realita jiná a cenově lokální produkty konkurovat nedokážou.

„V zimě je evropská produkce malá. Když začínají marocké foliovníky chrlit v květnu rajčata za nízkou cenu, řetězce tuzemské pěstitele klidně vymění,“ popisuje praktiky ředitel družstva, které dodává do takřka všech velkých obchodů a řetězců.

Rozdíl mezi marockým rajčetem a lokální produkcí je přitom podle Havlíčka zcela zásadní. „Marocká rajčata se posílají do Evropy zelená a dozrávají až cestou. Cukry ale už nedoženou,“ je přesvědčen. Plody od farmářů z Čerstvě utrženo tak získávají výhodu nejen v lokálnosti, ale podle šéfa družstva také v chuti.

A byla to právě chuť čerstvě utržených, chemicky neošetřených rajčat, která přivedla Havlíčka k jejich pěstování. Pro šéfa družstva je jídlo a gastronomie celoživotní vášní. Takže když poprvé ochutnal rajče z jednoho z prvních moderních skleníku na Slovensku, okamžitě se zamiloval. „Tehdy u nás rajčata v takové kvalitě nebyla. Hydroponická rajčata z Nizozemska byla bez chuti. Tato voněla a chutnala výborně,“ vzpomíná Havlíček.

Původně chtěl čtyřicetiletý podnikatel rajčata odebírat, ale nebylo jich nazbyt, a tak začal jednat se zlínským holdingem NWT, který investuje do inovativních projektů, mezi něž patří právě i instalace produkčních skleníků u nás a na Slovensku. Nápad nabídl Havlíček kamarádovi, který měl bioplynovou stanici a teplo z ní vypouštěl do vzduchu. Nakonec však od něj přilehlý pozemek v Mutěnicích odkoupil a do podnikání se pustil na vlastní pěst.

Během chvíle získal prostor pro stavbu, levné teplo a také spolek farmářů se stejnými hodnotami. „Bral jsem to jako příležitost k investici, nemyslel jsem, že u toho zůstanu tak dlouho,“ přiznává vystudovaný právník Havlíček, který se od své profese začal odklánět už pár let před pořízením skleníků, když začal budovat vyhlášený penzion Zikmundov.

Tahounem družstva je i salátová okurka

Dnes se většina jeho činností točí kolem gastronomie a moderního zemědělství. V hydroponii vidí budoucnost. Na hektaru půdy totiž dokáže vypěstovat až 400 tun plodin. Venku by k tomu potřeboval stokrát větší prostor, více času i vody. Tu navíc dokáže ve sklenících efektivně recyklovat a k zalévání využívá družstvo dešťovku. „Obor je to hezký, ale provází jej neustálá nejistota. Vypadá to jednoduše, ale skleníky jsou strašně citlivé,“ poznamenává.

Jeden ze čtyř skleníků třeba letos postihl takzvaný tomato brown virus, který způsobuje hnědé vrásčité skvrny na plodech. „To je asi to nejhorší, co můžete chytit,“ říká předseda družstva. A obrana v podstatě neexistuje. Postižený skleník navíc nestačí jen důsledně vyčistit, ale znamená to dát rajčatům sbohem minimálně na pět let.

efa_2484-rswffggs

Rajčata se pěstují ve sklenících o ploše 2,5 hektaru

Foto: Čerstvě utrženo

Stejně jako semínka, sazeničky, brouky a čmeláky, tak i virus si farmáři z Čerstvě utrženo zřejmě nechtěně přivezli z Nizozemska, které je mekkou moderního zemědělství. Skleníky s rajčaty přitom fungují na ročním cyklu. Vysadí se a za měsíc a půl se začíná sklízet. Sklizeň se ukončí po jedenácti měsících, rajčata mezi tím urazí čtrnáct metrů, neustále se svěšují a posunují. Po sklizni se celý skleník vyčistí a jede se nanovo.

„I když se nám něco povede, po roce začínáme všechno od nuly. Každý rok musíme také znovu vypěstovat silnou populaci dobrých brouků,“ popisuje Havlíček systém biologické ochrany rostlin, který nestojí na pesticidech, ale velkou roli v něm hraje právě hmyzí rovnováha.

Nasazené brouky musí zemědělci zpočátku dokrmovat. Jakmile se zvedne přirozená populace škůdců, zastaví se krmení brouků a ti pak jdou po škůdcích. „Když se to nepovede, máme problém a už jen hasíme škody,“ zmiňuje podnikatel. A ty jsou v řádech milionů.

„Proti některým škůdcům není možné se chemicky bránit. Což je ve finále dobře pro spotřebitele.“

Jen náklady na osivo 2,5hektarového skleníku vychází na několik milionů korun. „Myslel jsem, že je to jednodušší. Zemědělství není byznys. Nedivím se, že zemědělci pořád brečí,“ přiznává Havlíček, kterého podobná škoda postihla před dvěma lety. Rozhodující úlohu proto podle něj hraje schopný agronom.

„Člověk si řekne, že když se přemnoží nějaký škůdce, něco tam stříkneme a je klid. Tak to ale nefunguje,“ podotýká Havlíček. Postřik totiž často zahubí i dobré brouky. Naopak někteří škůdci si vytvořili rezistenci na veškeré postřiky. „Není možné se chemicky bránit, což je ve finále dobře pro spotřebitele,“ zamýšlí se zemědělec.

Kromě rajčat je velkým tahounem družstva také salátová okurka, na kterou od letošního roku firma nelepí žádné obaly a místo toho na ni logo vypaluje laserem. „Tento na první pohled takřka přehlédnutelný počin nahrazuje původní papírové samolepky a přináší tak značné úspory materiálu i odpadu a další cenné benefity pro životní prostředí,“ vysvětluje šéf balicího centra Karel Kratochvíl.

hugo_okurky_velke_nemcice-ftbcfggs

Okurky Hugo ze skleníku ve Velkých Nemčicích

Okurek vyprodukuje družstvo kolem tisíce tun ročně. „Okurky jsou rychlejší než rajčata, sadbu prohodíme za rok dvakrát i třikrát,“ odůvodňuje Havlíček. Skleník s okurkami vlastní David Täuber, trojici majitelů skleníků doplňuje Marek Jedlička. Čerstvě utrženo dává práci stovkám Moravanů, plánuje i dál kontinuálně růst a rozšiřovat svoje farmy. Venkovní sady se rozšíří o další meruňky a maliny.

„Bylo logické začít s rajčaty. Je to základní potravina. Teď můžeme rozšiřovat dál,“ vysvětluje Havlíček. On sám se našel nejvíce ve venkovní hydroponii, kterou využívá pro pěstování bobulí, konkrétně borůvek. V plné síle bude jeho sad za tři roky, kdy by měl sklidit kolem 800 tun borůvek. Reálně však šéf družstva především buduje značku, věnuje se obchodu a marketingu.

„Jsem dobrý v rozbíhání nových projektů, do denního fungování zas tolik nezasahuji,“ upřesňuje svou roli Havlíček. A aktuálně také startuje zcela nový projekt. Po sklenících ho zaujala pro změnu výroba skla a designových vinných sklenic. V těchto dnech tak otevírá sklárnu, jež bude vyrábět i skleničky z křišťálového skla, které navrhl výtvarník Rony Plesl. Sám Adam Havlíček navíc říká, že jeho sklárna bude jednou z nejmodernějších na světě, plně udržitelnou od výroby až po samotné obaly.

Fascinovaná nekonečnými schopnostmi lidského těla a vědomí. Aktuálně píše knihu o léčení.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.