Před časem zveřejnila společnost Central Group svoje plány na žižkovský pozemek, kde se nyní bourá Ústřední telekomunikační budova, přezdívaná Mordor. Obsahovaly jméno architektky Evy Jiřičné a tři rozvlněné věže. Zasáhlo ale mimo jiné UNESCO, Jiřičné věže byly moc vysoké. Teď společnost Dušana Kunovského představila upravený návrh. Jiřičná zůstává, věže jen zčásti.

Původně tři věže měly dosahovat osmdesáti, devadesáti a sto metrů. To se nelíbilo nejen správě světového dědictví, ale i dalším. Úřadům vadila výška budov, Kunovský k tomu ale dodává, že územní plán pro tento pozemek žádné výškové omezení nestanovil. „Když jsme ho koupili, takhle specifický pozemek v Praze nebyl, v územním plánu měl technologickou funkci, ale nebyly tam výškové ani hmotnostní limity,“ uvedl nyní. Pět let se každopádně návrh britsko-české architektky proměňoval tak, aby vyhověl různým požadavkům.

Na konci zůstala z původních tří věží jen jedna, a to ta nejnižší. Měří tedy osmdesát metrů a má se stát dominantou nové zástavby. Tu doplní nižší kvádry. „V centru lokality, v místě původní výškové telekomunikační stavby, vyroste jako dominanta projektu osmdesát metrů vysoká rezidenční věž. Tato designová stavba bude unikátně vertikálně a horizontálně rozvlněná, a to díky speciálně tvarovaným balkonům s ohýbaným skleněným zábradlím. To dodá stavbě její ojedinělou estetickou podobu a zároveň pomůže stínění bytů,“ popsala architektka, která na projektu spolupracovala se svým kolegou z AI Design Petrem Vágnerem.

Foto: Central Group

+6

Kromě toho, že budou jednotlivé balkony sloužit jako stínění, mají ještě druhou funkci. Bude v nich integrovaná zeleň s automatickým zavlažováním, věž tak bude zároveň vertikální zahradou. Stavby budou mít také porostlé střechy. Na konci Olšanské ulice vznikne retenční nádrž na zadržování dešťové vody, v projektu se počítá s fotovoltaikou, tepelnými čerpadly či rekuperací.

Firma Central Group, která rezidenční projekt na Žižkově tvoří, říká, že stavby jsou teď jinak urbanisticky poskládány a výrazně se zvětšila mateřská škola, která má nově pět tříd a developer k ní přistupuje jako k samostatnému projektu. „Každý z obou návrhů má své přednosti. Je naprosto normální, že soutěžní návrhy mají svůj vývoj na základě projednávání. Urbanismus a výšky staveb jsou v novém návrhu řešeny jinak, ale architektura a kapacity podlažních ploch zůstávají velmi podobné,“ říká Jiřičná, která před lety se svým studiem AI Design vyhrála s návrhem na projekt na konci Olšanské ulice mezinárodní architektonickou soutěž.

V pěti budovách na Žižkově by měla být víc než tisícovka bytů. Ty budou nejen na prodej, část je určená také k dlouhodobému pronájmu. Počítá se s aktivním parterem, takže v přízemí domů budou různé obchody, služby, restaurace či kavárny.

Žižkov by v této části čtvrti měl také prokouknout, Central Group chce osázet až patnáct tisíc metrů čtverečních zelení. Kromě velkého parku, kde budou také hřiště, tu bude veřejný travnatý prostor kolem centrální věže. Přibude také nové náměstí s vodním prvkem. To všechno má sloužit nejen těm, kdo se sem nastěhují, ale i lidem z okolí.

Vedle toho by měla vzniknout rovněž zmíněná mateřská škola, kterou bude využívat městská část, a i jedna základní. Developer se také zavázal, že zafinancuje vznik nového náměstí na rohu ulic Olšanská a Jana Želivského. „Celkové příspěvky pro město za možnost stavět v této lokalitě byty činí pro Central Group víc než 240 milionů korun. Z toho 108 milionů je náš příspěvek na základní školu,“ uvádí šéf společnosti Dušan Kunovský.

Foto: Central Group

To všechno je součástí takzvaných poplatků pro developery za to, že se změní územní plán. Ten na parcele nyní dovoluje jen technologickou stavbu. Změna na smíšenou zónu už probíhá. „Dokončuje se také demolice dřívějšího telekomunikačního komplexu,“ dodává Kunovský. Demolice vyjde Central Group na stovky milionů korun, je komplikovaná především proto, že konstrukce obsahuje azbest.

Podle Kunovského by společnost mohla získat stavební povolení na nový projekt na Žižkově zhruba za tři roky. Teď budou probíhat ještě práce na vnitřním uspořádání budov, architekti by měli zároveň zakomponovat do veřejného prostoru umělecké prvky.