Typickou chybou zakladatele je špatný nábor. Všechno měřte a vyhodnocujte, radí Zuzana Ondrejová z J&T Ventures

Filip HouskaFilip Houska

zuzana-ondrejova

Foto: CzechCrunch

Investiční manažerka J&T Ventures Zuzana Ondrejová

0Zobrazit komentáře

Jak správně řídit cash flow? Co investoři očekávají od finančního plánu? A jaké chyby stojí zakladatele startupů typicky nejvíce peněz? Nejen na tyto oblasti se zaměří Zuzana Ondrejová, investiční manažerka z J&T Ventures, která vystoupí na naší online události z nové série Finance efektivně, a to s tématem Jak je řídit při škálování startupu.

Událost proběhne již ve středu 12. ledna a začíná přesně v 18.00. Pokud se chcete přednášky zúčastnit a zjistit cenné informace z investičního prostředí, registrujte se zdarma na této adrese. A jako menší teaser vám nyní přinášíme krátký rozhovor na jedny z nejpalčivějších témat, o kterých bude i během eventu řeč.

***

Které chyby typicky stojí zakladatele nejvíce peněz?

Řekla bych, že v začátcích stojí zakladatele nejvíce peněz špatný hiring – pokud je tým tvořený například deseti lidmi, tak má každý z nich signifikantní váhu na výsledcích. V pozdějších fázích je to pak hlavně ušlý zisk spojený s nesprávně nastavenými cenami a nevýhodnými marketingově-obchodními kanály.

Na rovinu – nikdo není tak dokonalý, aby dokázal vše udělat správně. Důležité však je, jak dlouho zakladateli trvá, než přijde na to, že má někde problém. V zásadě všechny uvedené faktory, které stojí zakladatele nejvíce peněz, se dají shrnout do základní myšlenky „Co neměřím, to neřídím“. Neměřit a nevyhodnocovat, to je ta nejdražší chyba.

Mají si finanční plán připravit zakladatelé sami, nebo je lepší tuto část outsourcovat?

Určitě sami. Každopádně se bavíme o obsahu finančního plánu, hlavně tedy z makro pohledu. Neumím si představit, že by existoval někdo jiný než zakladatel, který by měl vizi o tom, jakých cílů v podobě výnosů, zisku a dalších významných finančních ukazatelů chce dosáhnout v nejbližším roce, potažmo v nejbližších dvou letech.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zakladatel může přípravou podrobných podkladů (třeba přehledu nákladů) pověřit někoho z týmu, protože je pochopitelné, že sám na to nemusí mít čas. Podstatné ale je, aby si zachoval přehled a rozhodující slovo. A co se týče zapracování dat do Excelu, je nutné mít na paměti, že tento typ programu je pouze nástroj na vizualizaci finančního plánu – to už outsourcováno být může.

Jak přemýšlet nad finančním plánem při zakládání startupu?

To je celkem komplexní otázka. Záleží, jestli má startup už v době založení hotový produkt, nebo na vývoji zatím pracuje. Když to uvedu do obecnější roviny, v každém případě bych doporučovala začít se zmapováním finančních i nefinančních zdrojů, které jsou k dispozici, a nevyhnutelných nákladů, které je potřeba každý měsíc vynakládat.

Dále bych určila, čeho jako firma chceme za šest až dvanáct měsíců dosáhnout. A zda jsou na to potřebné zdroje. Teď už vím, čeho chceme docílit a co k tomu potřebujeme, takže mám základní obrysy strategie. Ještě ale zůstává určení priorit – pak stačí krok po kroku začít s realizací a během ní nezapomenout na základní pravidlo, které uvádím výše – „Co neměřím, to neřídím“.

***

Bližší informace o online události „Finance efektivně: Jak je řídit při škálování startupu“ najdete na našem Facebooku. Živý přenos proběhne ve středu 12. ledna od 18.00 na této adrese.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Uděláme z pátku malou sobotu. Americký startup Bolt natrvalo zavádí čtyřdenní pracovní týden

Filip HouskaFilip Houska

bolt1-1

Foto: Bolt

Ryan Breslow, šéf amerického startupu Bolt

0Zobrazit komentáře

O zavedení čtyřdenního pracovního týdne se i díky pandemii vedou dlouhé debaty. Pro některé firmy nedával smysl, jiné jej naopak uvítaly a věřily, že díky kratšímu pracovnímu týdnu budou zaměstnanci produktivnější. Byl mezi nimi i americký technologický startup Bolt. Ten kratší zápřah svých pracovníků nejprve pár měsíců testoval. Poté výsledky vyhodnotil. A nyní udělal z pátku natrvalo menší sobotu.

Firma z kalifornského San Franciska, která sdílí název s oblíbenou dovážkovou službou, od prvního ledna zavedla takzvaný volný pátek. To znamená, že se na poslední den v pracovním týdnu neplánují žádné mítinky a zaměstnanci si, pokud chtějí, mohou užívat volna. Bolt si totiž od podzimu loňského roku, kdy čtyřdenní pracovní týden na zkoušku zavedl, ověřil, že jsou jeho pracovníci ve zkráceném režimu efektivnější.

„Práce se mění a největší překážkou, které čelíme, je vyhoření. Čtyřdenní pracovní týden vypovídá o změně pracovního stylu lidí – konkrétně o tom, že pokud zvládnete dokončit práci od pondělí do čtvrtka, nemělo by se očekávat, že v pátek v práci pořád sedíte. Místo toho to může být čas volna,“ píše na firemním blogu Ryan Breslow, který startup se zaměřením na zjednodušování plateb u obchodníků založil a vede.

Své rozhodnutí má podložené zpětnou vazbou od zaměstnanců. Až 86 procent členů týmu v dotazníku odpovědělo, že během zkráceného pracovního týdne byli mnohem efektivnější, přičemž až 94 procent jich chtělo, aby toto nastavení pokračovalo. Zhruba 84 procent pak pozorovalo, že se jim zlepšil work-life balance.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Spolu s tím ale Bolt musel nabrat další pracovní síly, aby se novému plánování přizpůsobil. Nešlo však o reakci týkající se pouze zkráceného pracovního režimu. Ten sice nábor nových zaměstnanců urychlil, Bolt ale očekával, že nové posily bude muset přijmout tak či tak.

Reaguje tím především na to, že mu roste zákaznická základna. Každopádně nutnost nabrat další lidi do týmů je obecně jednou z obav, kvůli které společnosti o čtyřdenním pracovním týdnu nepřemýšlí. Více jsme o tom psali v rozsáhlém textu, kde jsme zpovídali i zástupce českých firem.

Jak dále Ryan Breslow pro magazín Fast Company vysvětluje, zkrácený pracovní týden neznamená, že zaměstnanci nemohou sáhnout na počítač nebo pracovat v jiné dny. Čtyři oficiální pracovní dny mají být jednoduše „dobou, kdy se spolupracuje s kolegy“. „Rozhodnutím minimalizujeme dobu, kdy je nutné být na schůzkách,“ doplňuje.

Zajímavé, ale žádná novinka

Byť je pro řadu firem pracovní doba od pondělí do čtvrtka zatím nepředstavitelná, nejde o nový koncept. Už v roce 2014 navrhovala německá ministryně Manuela Schwesigová zkrácené pracovní nasazení, aby rodiče měli více času na péči o své děti. Něco podobného se řešilo také ve Francii nebo Španělsku, přičemž se stejnou myšlenkou si pohrávali i Japonci.

Rozruch vyvolaly i výsledky experimentu na Islandu, kde od roku 2015 do roku 2019 čtyřdenní pracovní týden testovali a v polovině loňského roku jeho vláda uvedla, že šlo o „mimořádný úspěch“ – efektivita práce zaměstnanců, kterých bylo do experimentu zapojeno okolo 2,5 tisíce, totiž zůstala neměnná, ba dokonce vyšší. Navíc dostávali totožný plat jako během „klasického“ týdne.

V různých situacích se tak ukázalo, že zaměstnanci nemusí reálně trávit v práci čtyřicet hodin, když dokážou vše, co potřebují, odpracovat i za kratší dobu. Podobně to ostatně vnímá i vedení crowdfundingového portálu Kickstarter, které režim zkráceného pracovního týdne oznámilo loni v červenci s tím, že jej uvede v platnost od roku 2022.