Městská knihovna v Praze nemá nouzi o nové pobočky. Zcela nové budovy, kde by sídlila, jsou však vzácností. Naposledy se knihovna nastěhovala do novostavby v roce 2009 – tehdy našla místo v oceňované Národní technické knihovně v Dejvicích. Teď nastal čas na další projekt. Do konce roku 2023 by měla nová knihovna stát na pražských Petřinách.

„Budova byla navržena přímo pro knihovnu a takto speciálně navržených staveb kupodivu v Praze mnoho není,“ uvádí na svých stránkách Městská knihovna v Praze. Napočítat by je bylo možné na prstech jedné ruky. Jde o Ústřední knihovnu na Mariánském náměstí postavenou v roce 1928, pak o pobočku v Korunní z roku 1929 a posledně pobočku Dům čtení v Praze 10 z roku 1983. Petřiny tedy budou teprve čtvrtou takovou stavbou.

Postarají se o ni dohromady architektonické studio Monom a architekt Jiří Zavadil. „První projekt na novou knihovnu se začal připravovat už před deseti lety a ke spolupráci knihovna přizvala architekta Jiřího Zavadila, se kterým spolupracovala už na projektech rekonstrukce Domu čtení a Ústřední knihovny,“ říká pro CzechCrunch radní pro kulturu Hana Třeštíková.

„Následně se do podoby projektu vložila městská část Praha 6, která vyzvala Monom k vypracování protinávrhu. Výsledná studie je pak dílem společným,“ vysvětluje Třeštíková s tím, že v době, kdy se vše začalo rodit ještě neplatila povinnost vypsat architektonickou soutěž.

Podle architektů ze studia Monom má nový dům splňovat požadavky na provoz moderní knihovny. Návštěvníci se tak mohou těšit na vzdušný prostor pro odpočinek, studium i realizování vlastních nápadů.

Foto: Monom

Nová pobočka bude mít i vlastní zahradu

„Bude to knihovna s přesahem, takže bude kombinovat různé funkce,“ slibuje Třeštíková. Kromě klasické funkce knihovny by v budoucnu měla fungovat i samoobslužná část, která je dnes už standardem na všech pobočkách Městské knihovny. Zařízení umí knihy půjčovat i vracet, zobrazit stav čtenářského účtu a bezhotovostní platby.

Všude je ale zatím vždy přítomen knihovník. Bez něj to funguje jen v samoobslužném Kiosku v obchodním centru na Černém Mostě, kde si mohou lidé sami půjčovat nebo vracet knihy od devíti do devíti každý den. „V určité hodiny je možné se tu potkat s knihovníkem nebo využít podporu na dálku. Zároveň hledáme možnosti, jak knihovnu s vybranými službami čtenářům více otevřít,“ líčí Třeštíková. Petřiny by tak kromě různých režimů provozu měly mít i venkovní box na půjčování knih přístupný nonstop.

Knihovna má hrát také důležitou roli v podpoře místních komunit, takže bude místo pro kulturní akce, v knihovně ale má být prostor i pro práci a studium pro jednotlivce a skupinky. V budově bude také multifunkční sál, kde budou probíhat přednášky, čtení, hudební či divadelní akce, zároveň může fungovat i jako klasický kinosál. Kapacita je asi šedesát lidí. Program budou mít na starosti dramaturgové knihovny, zároveň ale bude sál podle radní otevřený i místním pro jejich vlastní kulturní programy.

„Prostor má pak být rozčleněný do věkových i funkčních zón a k dispozici má být rovněž kuchyňka pro přípravu drobného občerstvení z přinesených surovin,“ vypočítávají architekti z Monom. Návštěvníkům poslouží kavárna a také prostor venku. Kromě venkovní terasy bude knihovna propojená se zahradou. I to je zatím v pobočkách pražských knihoven spíše vzácnost.

Dům čtení má mít sice travnaté miniatrium, jediná pobočka, která se s venkovním prostorem přiblíží Petřinám, jsou ale Hradčany. „Tam je krásná zahrada, kterou knihovna využívá pro různé akce. Mohou ji využívat čtenáři i jen tak na relax s knihou,“ líčí radní.

Pro inspiraci je ale možné dodat, že zahrada je přístupná také z Komunitního centra H55 v Hloubětíně, kde je pobočka knihovny. Venkovní prostor je u pobočky na Proseku, kde knihovna sídlí v bývalém objektu mateřské školky a dokola je zatím nepříliš udržovaná zahrada, což se má v budoucnu napravit.

Foto: Monom

Uvnitř má být i multifunkční sál nebo kavárna

„Snažíme se, aby každá pobočka byla taková, jak ji plánujeme na Petřinách, tam ale máme mnohem více prostoru takové funkce podpořit, protože postavíme budovu ušitou na míru,“ dodává Třeštíková. Náklady se odhadují na 160 milionů korun.

Zdá se přitom, že nová budova knihovny bude výjimkou i nadále. Zatím se totiž žádná další stavba nechystá, byť se pobočky budou otevírat i nadále. Půjde ale především o využití existujících objektů. Velká knihovna by měla vzniknout v polyfunkčním domě na Černém Mostě. Další pobočka Městské knihovny by se měla otevřít v objektu Velkého mlýna v Praze 8, což je historický objekt v Libni, který se v současnosti mění na kulturní centrum.

Zároveň by se měly některé pobočky rekonstruovat. Změn v budoucnu dozná například i hlavní sídlo na zmíněném Mariánském náměstí. Pomůže právě i výstavba na Petřinách, kam se odstěhují některé agendy a v Praze 1 se uvolní místo pro některé služby pro veřejnost. Stejně tak se prostor uvolní i s výstavbou nové Vltavské filharmonie, kde bude hudební oddělení knihovny.