Udělal přes 1000 pohovorů a zjistil, že se ajťáci rozhodují špatně. Pomáhá jim v novém startupu

Chceme, aby změna práce byla stejně příjemná jako hledání ubytování na Bookingu, hlásí Jiří Bachel ze startupu Navigara.

Peter BrejčákPeter Brejčák

bachel

Foto: CzechCrunch / Navigara

Zakladatel startupu Navigara Jiří Bachel

0Zobrazit komentáře

Jak sám sebe popisuje, Jiří Bachel je duší inženýr a developer. Téměř sedm let pracoval v Seznamu, posledních sedm let se mimo jiné věnuje práci ve svém studiu Lolo.team, kde společně s kolegy vyvíjí software pro klienty z celého světa včetně Spojených států či Německa. „Během této doby jsem měl více než tisíc pohovorů s IT specialisty a uvědomil jsem si, jak špatně dělají rozhodnutí o své budoucnosti,“ přibližuje. Proto se rozhodl rozjet novou službu, která jim má pomoct. Sám přitom do rozběhu investoval přes sedm milionů korun.

„Je důležité uvědomit si, kolik času trávíme v jedné firmě,“ vypráví Bachel a vypočítává modelový příklad: IT specialista stráví v jedné práci v průměru tři roky, což je sedm až deset procent produktivního života, a během této doby si v Česku vydělá dohromady tři až šest milionů korun. „Rozhodnutí o takto vysokých částkách byste neměli provádět jen na základě pocitů, které jste získali z pohovorů ve třech až pěti firmách v průběhu několika dnů či týdnů,“ myslí si.

Kde ale získat adekvátní informace? To se Bachel snaží nabídnout v novém projektu Navigara, který dle jeho slov naviguje ajťáky v důležitých rozhodnutích o jejich budoucí kariéře. A to na základě dat a ne jen osobních pocitů. Dokáže totiž odpovědět na základní otázky jako které firmy nejlépe platí, jak velká je fluktuace v IT oddělení dané firmy, které dovednosti jsou na trhu nejžádanější či ve kterém segmentu firmy nejčastěji nabírají.

„Abychom získali dostatečné množství dat, stahujeme je z kariérních stránek firem. Naše scrapery (nástroj pro stahování dat – pozn. red.) tvoří a udržuje generativní umělá inteligence, aktuálně jich máme přes sedmdesát tisíc,“ přibližuje Bachel s tím, že v Česku má nástroj aktuálně vyhodnocených 3500 firem, které hledají či v uplynulých měsících hledaly IT specialisty.

navigara-platforma-screenzy

Platforma Navigara

Algoritmy AI po sběru dat z mnoha různých zdrojů informace analyzují, vyhodnocují a reinterpretují do přehledné struktury, v níž se vývojář dozví, koho firmy hledají a co na danou pozici vyžadují. „Chceme, aby změna práce byla stejně příjemná jako hledání ubytování na Bookingu nebo Airbnb,“ komentuje Bachel.

Navigara byla spuštěna teprve koncem září, od té doby se ale do platformy registrovalo přes 500 developerů a v Česku ji využilo přes 200 firem. Do globální platové mapy, kde se pro více než 300 měst vypočítává mzda IT specialistů, se pak registrovalo přes šest tisíc vývojářů. „Do marketingu dosud investujeme jen vyšší stokoruny týdně,“ pochvaluje si Bachel.

Trh však vnímá mnohem větší. V Evropské unii má aktuálně pracovat asi 4,5 milionu ajťáků, přibližně stejný počet také ve Spojených státech a dalších 465 tisíc jen ve Velké Británii. Z dostupných dat přidává i zajímavosti, jako že aktuálních 970 tisíc IT specialistů v Německu odpovídá množství jejich kolegů v Texasu a Kalifornii dohromady.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Právě do těchto vod evropské i světové komunity ajťáků chce sedmatřicetiletý startupista vplout. „Sjednocujeme globální IT trh do jednoho místa, někteří investoři nás přirovnávají ke Spotify – spojujeme trh, o kterém si dříve všichni mysleli, že sjednotit nejde. Pokrok v umělé inteligenci nám to umožňuje,“ říká. Ještě letos pak chce do Navigary přidat nabídky práce z dalších patnácti zemí EU, mělo by přitom jít o soustavné vytěžování, zpracování a interpretaci dat ze zhruba třiceti tisíc domén.

„Výše uvedené naznačuje, že Navigara se netají ambicí silné mezinárodní expanze,“ popisuje Bachel, jenž do jejího rozběhu sám vložil 300 tisíc eur (přibližně 7,5 milionu korun), které získal díky své druhé vývojářské firmě Lolo.team. To startupu umožnilo vybudovat základní funkce a infrastrukturu.

V dalším vývoji teď Navigaře pomůže i český fond QQ Capital Michala Štencla, zakladatele navigační aplikace Sygic. Do startupu investoval 400 tisíc eur, tedy přibližně deset milionů korun. „Otevírá nám to dveře k rozvoji bohatého ekosystému, který propojí IT profesionály, zaměstnavatele a náborové organizace. Velmi si vážím rychlého a transparentního přístupu, který byl klíčem k této spolupráci,“ komentuje Bachel.

„IT HR trh je z hlediska objemu obrovský s velkým potenciálem pro automatizaci. Viděli jsme více týmů, které se snaží přinést inovaci. Je však těžké přijít se smysluplným a dlouhodobým řešením. Na Navigaře se nám líbí, že oproti ostatním primárně řeší problém vývojáře a dívají se na něj jako na strategicky klíčovou osobu,“ popisuje za QQ Capital Andrej Jančar.

„Už při prvním setkání bylo jasné, že Jirka je v přemýšlení daleko a uvažuje správně i o škálování. Pochází z oboru, zná problém i potřeby z obou stran – vývojáře i klienta. Jirka je kvalitní zakladatel schopný dodat kvalitní produkt, který může dosáhnout globálních rozměrů,“ doplňuje Jančar.

Aktuální cíl pro startup podpořený investicí? „Následujících šest měsíců se budeme soustředit na to, aby nás developeři z celé EU milovali, a to díky datům, co pro ně připravujeme. Soustředíme se tedy na růst uživatelů,“ dodává Bachel.

Vše o startupových investicích

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Co se na Matfyzu naučíš, to taky v praxi využiješ, říká budoucí pojistný matematik

Jak se dá začít praxe už při škole, kde všude se pojistný matematik neboli aktuár uplatní a proč je vždycky dobře placený?

Pojistní matematiciRozhovor

Foto: CzechCrunch

Pojistný matematik Filip Novák

S Filipem jsme se potkali v pražském Florentinu, a než jsme se dostali k práci, pochopila jsem jednu věc. Matematické zákonitosti jsou všude a ve všem. Můžou vám usnadnit třeba i hru na klavír. A taky rozhodně neplatí, že matfyzáci a budoucí pojistní matematici nemají smysl pro humor a nejradši jsou celý den zavření s čísly a daty u počítače. Stačila jedna otázka, aby člověk pochopil: Jak ses vlastně dostal do Ernst & Young, Filipe? „Přišel jsem pěšky z Florence.“

A před tou procházkou z Florence jsi asi poslal do firmy svoje CV, předpokládám…
Po druhém ročníku na Matfyzu jsem chtěl začít nabírat zkušenosti z praxe, tak jsem poslal CV a hned to vyšlo.

Když už známe tvoji trajektorii Florenc–EY, můžeme se na chvíli vrátit zpátky v čase. Co tě přivedlo ke studiu pojistné matematiky?
Jako malé dítě jsem byl hodně fascinovaný čísly, statistikou, snad všechno kolem sebe jsem kvantifikoval a vydrželo mi to i během základky a střední školy, takže Matfyz byl pro mě při výběru vysoké školy poměrně jasnou volbou. A když jsem se rozhlížel po oborech, tak finančně-pojistná matematika mě zaujala hlavně svou praktičností.

Říkáš praktičností. Co si pod tím mám jako člověk, kterému čísla nic moc neříkají, představit?
Už když jsem si poprvé přečetl název toho oboru, tak jsem věděl, že ve financích je dostatek pracovních míst a že se s tímhle oborem ve světě neztratím. A bylo mi jasné, že to opravdu v praxi využiju.

Nauč se milovat Excel, Python a neboj se ptát seniornějších kolegů.

Právě ta praxe mě zajímá. Přeskočíš s plnou hlavou vědomostí ze školy do firmy a chceš to všechno konečně používat v reálu… Přijde uspokojení, nebo spíš náraz?
Na Matfyzu šlo samozřejmě čistě o teorii a překvapilo mě, že se v rámci pojistné matematiky ty věci ze školy v praxi opravdu využívají. Že se to propojí a většina věcí, co se učí, není jen ke zkoušce. A nemusíš se zaměřovat jen na pojišťovnictví, můžeš studovat credit risk, analýzu investic a podobně, to uplatnění je vážně široké.

Co bys za sebe poradil nováčkovi, který naskočí ze školy do praxe? Máš poměrně čerstvou zkušenost…
Nauč se milovat Excel, neboj se ptát seniornějších kolegů, využij čas v práci k učení a k tomu, aby sis něco odnesl, i kdyby to aktuálně nebyla tvoje finální destinace. Nikdy není od věci se naučit programovat v Pythonu. A možná bych poradil i každému studentovi, ať si najde co nejdřív praxi v oboru, bude na trhu práce mnohem cennější, než když má „jen titul“.

Tušil jsi už během studia, jaké máš možnosti uplatnění jako pojistný matematik, nebo až praxe ukázala, že ten rozptyl je poměrně velký a pestrý?
Ty možnosti jsou obrovské. Není to jen o pojišťovnách, kde člověk může počítat rezervy a modelovat rizika, ale uplatnit se můžeš celkově na finančním trhu, třeba při řízení rizika v bance nebo v penzijním fondu. V neposlední řadě je tu i obrovská škála pracovních možností v poradenství. Hodně zajímavá může být i práce v zajišťovně, což je vlastně taková pojišťovna pojišťoven. O jejich existenci běžný člověk ani neví.

Pojistní matematici

Foto: CzechCrunch

Filip Novák

V čem je pro tebe osobně profese aktuára zajímavá? Kdybys měl třeba nalákat spolužáky z fakulty, co bys jim řekl?
Profese aktuára je o predikování budoucnosti. Nepoužíváme samozřejmě věšteckou kouli, ale pomáháme si statistikou a modelováním. A určitě bych jim i řekl, že aktuáři jsou v podstatě základním stavebním kamenem pojišťoven a jsou za to i náležitě finančně ohodnoceni.

Jinými slovy obor, který jen tak nezmizí…
Určitě nezmizí. Myslím, že jak se jako lidstvo a společnost vyvíjíme, tak postupně zpohodlňujeme, což jde ruku v ruce s větší averzí vůči riziku. Pojišťovny určitě v nějakém dohledném horizontu nebudou mít problém se svojí existencí. Není to prostě obor, který by měl zaniknout. Když to hodně zjednoduším a nadnesu, tak stejně jako lékař i pojistný matematik bude pořád potřeba.

A s čím běžně pojistný matematik v práci dělá? Využíváš třeba umělou inteligenci?
Jasně, že při práci využíváme AI. Zúží to podle mě i v něčem rozdíly mezi juniorními a seniorními lidmi. Když něco neumíš, tak se to s pomocí AI rychle naučíš. Samozřejmě základním nástrojem pořád zůstává Excel, pak programy na zpracování většího objemu dat jako třeba SQL nebo SAS. Každopádně se hodí umět programovat v Pythonu. K dalšímu vzdělávání využívám platformy typu Udemy nebo Coursera.

Aktuáři jsou základním stavebním kamenem pojišťoven a jsou za to i náležitě ohodnoceni.

Bavíme se tady vlastně primárně o číslech, datech, analýzách, ale i o nějaké predikci a profesním úsudku. Ten ale člověk musí umět převést z tabulek do nějaké srozumitelné řeči pro vedení firmy, kolegy…
To je pravda. A proto se určitě hodí různá školení na soft skills, prezentaci a podobně. A pak se to člověk prostě za pochodu naučí, mám to tak i já. Obecně už dávno neplatí ta zažitá představa, že matfyzák je někdo schovaný za počítačem, kdo sotva promluví. Já sám jsem třeba nebyl úplně zvyklý komunikovat s lidmi, mluvit před nimi… V tom jsem se díky práci při škole určitě posunul.

A přinesla ti praxe už i nějaký profesní fuck-up?
To víš, že jo. Běžně se stává, že si spleteš tisíce a miliony. Když vyjde při přepočtu tisícinásobná rezerva, tak víš, že je něco špatně. Ale vždycky to naštěstí zachytí zkušenější kolegové. Nebo třeba pomícháš eura a koruny.

Kde sám sebe vidíš za pár let? Filip, spokojený pojistný matematik v consultingu, v pojišťovně, v ČNB, úplně někde jinde?
To je záludná otázka. Nikdy nevíme přesně, co nám budoucnost nadělí, ale s jistotou se vidím alespoň jednou nohou v oboru. Zaječí úmysly v tuto chvíli nemám.

Když máš volno, tak hraješ na klavír, chodíš po horách. Uplatníš čísla nebo třeba predikci budoucnosti i tam?
U toho klavíru určitě ano, hlavně když dojde na improvizaci. Jednoduše řečeno, každý tón a akord mají a priori jistou pravděpodobnost, že v daném kontextu vyzní dobře. Volíš takové, abys tu pravděpodobnost maximalizovala. Co se týče hor, tam se setkávám s pojišťovnictvím jenom jako klient, zatím naštěstí bez nutnosti čerpat pojistné plnění.

Filip Novák studuje finančně-pojistnou matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. K tomu pracuje na poloviční úvazek jako actuarial junior consultant v Ernst & Young. Volný čas věnuje hudbě, hře na klavír a taky sportu. Filipovou velkou vášní jsou hory, kde se kromě lyžování i rád proběhne nebo se po kopcích projede na kole. A jeho profesní sen? „Jednou bych chtěl být v boardu pojišťovny nebo banky.“
CC Native

Partnerem článku je Actuaria