Udržitelnost řeší i investoři. Firmy, které nebudou myslet na planetu, budou mít problém s penězi, říká Hana Fořtová

Jiří SvobodaJiří Svoboda

hanafortova1

Foto: CzechCrunch

Hana Fořtová na konferenci CzechCrunch Onlajn

0Zobrazit komentáře

Doba se mění. Když je firma zisková, nemusí to automaticky znamenat, že se k ní pohrnou akcionáři a zákazníci. Stále více jich totiž ve svých rozhodnutích o dané značce kalkuluje s novou veličinou – s udržitelným rozvojem. Právě o tom, jaký má tato nová realita vliv na firmy, mluvila na nedávné konferenci CzechCrunch Onlajn na téma udržitelnosti Hana Fořtová.

Kromě toho, že je zakladatelkou startupu Frusack, který vytváří ekologické sáčky a distribuuje je i do velkých řetězců, se totiž Fořtová už několik let pohybuje i mezi ostatními firmami, které mají zelené ideje tak trochu v krvi. Co víc, spolupracuje s agenturou Renegadz, ve které pomáhá firmám s komunikací udržitelných hodnot.

„Společnosti cítí tlak a vnímají, že udržitelnost je nutné komunikovat. Vyžadují to jak zákazníci, tak akcionáři, ale firmy často nevědí, jak na to,“ říká Fořtová na konferenci CzechCrunch Onlajn. Jejím úkolem v Renegadz je nastavit komunikaci klienta tak, aby byla uvěřitelná a předešla tzv. greenwashingu – tedy šíření zavádějících informací ve snaze vytvářet lepší, ekologičtější dojem.

***

Podívejte se na záznam konference CzechCrunch Onlajn, kde o udržitelnosti mluvila i Hana Fořtová, zakladatelka startupu Frusack.

Typicky totiž lze narazit na společnosti, které se jako udržitelné tváří, ale namísto svých hodnot změnily jen marketing. Často to ani nedělají cíleně, jen zkrátka nevědí, jak s tématem naložit. Zejména v případě velkých ropných gigantů či oděvních korporací je velmi těžké transformovat byznys, který fungoval bez ohledu na udržitelnost desítky let.

„Zvlášť příslušníci mladé generace a mileniálů jsou ale ti, kteří si sednou a o dané značce si skutečně zjistí, zda je ve svých udržitelných cílech transparentní. A pokud zjistí, že firma lže, v dnešní době to ještě mohou rozmáznout na sociálních sítích. Reputační riziko je proto pro firmy velké,“ pokračuje Fořtová.

Udržitelnost se přitom začíná vyplácet i finančně, byť mohou být vstupní náklady na transformaci značné. Objevuje se totiž i řada ratingů, které pracují s principy ESG – z anglických termínů environment, social, governance – tedy s tím, jak firmy řeší životní prostředí, společenskou odpovědnost a dobrou správu a řízení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pouze šetrnost k přírodě totiž udržitelnost nedělá. Za udržitelnější podnikání se dá bojovat ve všech třech zmíněných oblastech. Podle dat, jež má Fořtová k dispozici, bude do roku 2025 při snaze získat peněžní prostředky procházet přes takzvaná ESG síta dokonce až 48 procent veškerých firem.

Může se tak poměrně jednoduše stát, že pro neudržitelné společnosti bude příliš těžké nebo drahé získat jakékoliv financování. A celé hnutí zodpovědnějšího podnikání sledují čím dál více i akcionáři. Jednoduše proto, že ví, že v udržitelných firmách bude jejich kapitál ve větším bezpečí i v delším časovém horizontu.

***

Co tedy dělat, aby se firma vyhnula greenwashingu? Jak skončí korporace, které se za zelenější politikou vydávají jen pomaleji? Jak se na ESG cíle pohlíží v zahraničí? O tom všem mluvila Hana Fořtová na konferenci CzechCrunch Onlajn o udržitelné budoucnosti. Kromě Fořtové hovořilo sedm dalších řečníků včetně Petr Pavlíka z online supermarketu Rohlík nebo Cyrila Klepka z digitálního odpadového tržiště Cyrkl.

Partnerem pátého CzechCrunch Onlajnu je online supermarket Rohlik.cz, pro který je udržitelnost zásadním tématem, a to včetně kompenzace uhlíkové stopy u vlastních značek produktů nebo zapojení elektromobilů do rozvozu potravin.

Udržitelný byznys roku ’21

Pokud vás zajímá téma udržitelnosti, podívejte se na náš speciál Udržitelný byznys roku ’21, kde jsme vybrali desítku firem, které berou udržitelnost jako klíčovou součást svého podnikání. Celý žebříček najdete zde.

udrzitelny-byznyscc

Foto: CzechCrunch

CzechCrunch hledá Udržitelný byznys roku

Adidas a Allbirds spojily síly pro udržitelné tenisky. Nový model má nižší uhlíkovou stopu než Big Mac

Filip HouskaFilip Houska

adidas-allbirds

Foto: Adidas

Nové tenisky Adidasu a Allbirds s minimální uhlíkovou stopou

0Zobrazit komentáře

Když si kupujete nové tenisky, nejspíš se zaměřujete na jejich design, značku a pohodlí, jaké při nošení nabízí. A rozhodně nejste výjimkou, pokud neřešíte, jak moc jejich výroba zatěžuje životní prostředí. Trend udržitelnosti ovšem aktivně prostupuje i do obuvnictví a Adidas ve spolupráci se značkou Allbirds ukazuje siluetu, která chce být s přírodou v co nejvyšším souladu. Její uhlíková stopa je totiž nižší než jeden snědený Big Mac.

Na první pohled nemusíte na teniskách poznat nic zvláštního. Ostatně ani nebyl cílem model s extravagantním designem, na který naopak sází třeba nová česká značka Pár. To Adidas ani Allbirds, značka, kterou si zamilovalo celé Silicon Valley kvůli pohodlnosti a minimalismu, nemají v popisu práce. Jejich dvorní designéři nasadili teniskám decentní bílý vzhled, jenž má vyjadřovat to, co představují – udržitelnost.

Uhlíková stopa těchto bot totiž představuje ekvivalent 2,94 kilogramu oxidu uhličitého. Když se to dá do perspektivy s klasickými teniskami, jejich dopad činí průměrně okolo 13,6 kilogramu (alespoň podle studie americké univerzity MIT). Magazín Fast Company navíc trefně podotýká, že jeden pár tenisek vyrobený běžnými metodami má stejný uhlíkový dopad jako 3,5 snědeného Big Macu od McDonald’s.

Ekologický Frankenstein

Kreativní týmy německé a novozélandsko-americké společnosti se spolu sešly za tímto účelem už před dvěma lety. Tehdy však neprobíraly jen výsledný vzhled, ale především materiály a to, jak je zpracují. Pokud totiž chtěly vytvořit tenisky s co nejmenší uhlíkovou stopou, musely brát v potaz ty sebemenší detaily. Každé sešití se počítalo a mohlo ovlivnit dopad na planetu, byť minimálně.

adidas-allbirds-1

Foto: Adidas

Části boty jsou nepravidelně sešity, což je znát i na drobných výřezech

Tvůrci se proto rozhodli, že zkombinují materiály z běžeckých adidasek a tenisek od Allbirds, což se odráží v estetice. Vrchní „látková“ část je ze 70 procent tvořena recyklovaným polyesterem od Adidasu, zbytek tvoří přírodní celulóza z dílen Allbirds. Podrážka je pak složeninou polyuretanové pěny a materiálu z cukrové třtiny. Nic z toho navíc není uměle barveno, protože by to jinak zvýšilo karbonový dopad.

„Nekončící výzvou při produkci bot je, že na nich existuje tolik prvků, které mohou ovlivňovat uhlíkovou stopu. Ať už jde o vlákno, materiál, strukturu materiálu, konstrukci samotného produktu a všeobecně počet malinkatých částí, které obsahují,“ říká pro Fast Company produktová manažerka divize Adidas Running Kimia Yaraghchian. A to ještě nezmínila prapodivné šití.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Namísto precizního sešití jednotlivých segmentů boty zvolili designéři zmatečné a současně originální šití, které jde „cik-cak“. S trochou nadsázky představuje novinka jakési Frankensteinovo monstrum, jehož tvář byla taktéž sešita nesouměrně a tak, aby hlavně držela pohromadě. Adidas spolu s Allbirds ale u této metody přemýšleli. A jak jinak než ekologicky.

Jde o to, že když se standardně vyrábí tkanina pro boty, je vyválena jako čtverec a následně odřezávána v zakulacených tvarech, které se poté sešívají. Jako odpad se pak tvoří asymetrické kousky, ty ovšem Adidas a Allbirds vzaly a zužitkovaly. Proto ono netradiční sešití. Naskýtá se ale otázka, proč to návrháři museli udělat tak viditelně. Proč to více neskryli. I na to je opodstatněná odpověď.

adidas-allbirds-2

Foto: Adidas

Množství uhlíkové stopy (2,94 kg) je psáno ručně, protože tvůrcům nezbyl čas na print

Důvodem, proč je šití řešeno povrchově, je zajištění co nejnižší hmotnosti boty. Právě váha patří mezi klíčový aspekt ovlivňující uhlíkovou stopu, kterou tenisky potenciálně generují. Hmotnost je totiž všudypřítomná v celém výrobním procesu – od přivezení materiálu do továrny přes produkci samotných bot až po balení do krabic, ve kterých se přepravují dále.

Čím těžší boty, tím vyšší náročnost na planetu. A byť se jedná o zanedbatelné množství, tvůrci v tomto projektu vše počítají. Povrchové šití tak slouží jako „exoskeleton“, který tenisky drží pohromadě. Za normální situace by Adidas tuto věc řešil přidáním další vrstvy, která by siluetu zpevnila. Tady se ale hraje o gramy, a proto z principu nemohl.

Další dílek do skládačky

U nových tenisek, nazvaných jako Futurecraft.Footprint, je netradičně řešena i spodní část podrážky, která je taktéž založena na spojení nepotřebných kusů. Vy byste to ale během nošení vůbec neměli poznat. Tedy jestli se na vás v první řadě dostane. Novinka totiž na trh dorazí v květnu v omezeném množství 100 kusů, které se navíc budou losovat.

Větší počet těchto „zelených“ tenisek by měl dorazit v prosinci (údajně 10 000 kusů), přičemž masovější spuštění se očekává v průběhu příštího roku. Aktuálně tak nové dítě Adidasu a Allbirds slouží primárně jako demonstrace toho, jak chytře a ekologicky zároveň je možné k teniskám v dnešní době přistupovat.

adidas-allbirds-3

Foto: Adidas

Futurecraft.Footprint potěší primárně běžce

Ani pro jednu firmu navíc nejde o první takovou iniciativu. Minimálně z hlediska větší udržitelnosti. Allbirds svůj byznys postavilo na teniskách, které jsou sice primárně vyráběny z ovčí vlny, ale na zbytek jsou použity obnovitelné materiály (od oleje z ricinových bobů až po recyklované plastové lahve). Dá se tedy říct, že uvědomělý přístup má v DNA.

Adidas na udržitelnosti svůj byznys sice nepostavil, ale poslední roky dělá obrovské kroky k tomu, aby to změnil. Typickým příkladem mohou být modely vyráběny výhradně z oceánských plastů, s nimiž má německý sportovní obr smělé plány. Za zmínku ale stojí i nedávno představená variace slavných Stan Smithů z podhoubí.