Udržitelnost řeší i investoři. Firmy, které nebudou myslet na planetu, budou mít problém s penězi, říká Hana Fořtová
Doba se mění. Když je firma zisková, nemusí to automaticky znamenat, že se k ní pohrnou akcionáři a zákazníci. Stále více jich totiž ve svých rozhodnutích o dané značce kalkuluje s novou veličinou – s udržitelným rozvojem. Právě o tom, jaký má tato nová realita vliv na firmy, mluvila na nedávné konferenci CzechCrunch Onlajn na téma udržitelnosti Hana Fořtová.
Kromě toho, že je zakladatelkou startupu Frusack, který vytváří ekologické sáčky a distribuuje je i do velkých řetězců, se totiž Fořtová už několik let pohybuje i mezi ostatními firmami, které mají zelené ideje tak trochu v krvi. Co víc, spolupracuje s agenturou Renegadz, ve které pomáhá firmám s komunikací udržitelných hodnot.
„Společnosti cítí tlak a vnímají, že udržitelnost je nutné komunikovat. Vyžadují to jak zákazníci, tak akcionáři, ale firmy často nevědí, jak na to,“ říká Fořtová na konferenci CzechCrunch Onlajn. Jejím úkolem v Renegadz je nastavit komunikaci klienta tak, aby byla uvěřitelná a předešla tzv. greenwashingu – tedy šíření zavádějících informací ve snaze vytvářet lepší, ekologičtější dojem.
***
Podívejte se na záznam konference CzechCrunch Onlajn, kde o udržitelnosti mluvila i Hana Fořtová, zakladatelka startupu Frusack.
Typicky totiž lze narazit na společnosti, které se jako udržitelné tváří, ale namísto svých hodnot změnily jen marketing. Často to ani nedělají cíleně, jen zkrátka nevědí, jak s tématem naložit. Zejména v případě velkých ropných gigantů či oděvních korporací je velmi těžké transformovat byznys, který fungoval bez ohledu na udržitelnost desítky let.
„Zvlášť příslušníci mladé generace a mileniálů jsou ale ti, kteří si sednou a o dané značce si skutečně zjistí, zda je ve svých udržitelných cílech transparentní. A pokud zjistí, že firma lže, v dnešní době to ještě mohou rozmáznout na sociálních sítích. Reputační riziko je proto pro firmy velké,“ pokračuje Fořtová.
Udržitelnost se přitom začíná vyplácet i finančně, byť mohou být vstupní náklady na transformaci značné. Objevuje se totiž i řada ratingů, které pracují s principy ESG – z anglických termínů environment, social, governance – tedy s tím, jak firmy řeší životní prostředí, společenskou odpovědnost a dobrou správu a řízení.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPouze šetrnost k přírodě totiž udržitelnost nedělá. Za udržitelnější podnikání se dá bojovat ve všech třech zmíněných oblastech. Podle dat, jež má Fořtová k dispozici, bude do roku 2025 při snaze získat peněžní prostředky procházet přes takzvaná ESG síta dokonce až 48 procent veškerých firem.
Může se tak poměrně jednoduše stát, že pro neudržitelné společnosti bude příliš těžké nebo drahé získat jakékoliv financování. A celé hnutí zodpovědnějšího podnikání sledují čím dál více i akcionáři. Jednoduše proto, že ví, že v udržitelných firmách bude jejich kapitál ve větším bezpečí i v delším časovém horizontu.
***
Co tedy dělat, aby se firma vyhnula greenwashingu? Jak skončí korporace, které se za zelenější politikou vydávají jen pomaleji? Jak se na ESG cíle pohlíží v zahraničí? O tom všem mluvila Hana Fořtová na konferenci CzechCrunch Onlajn o udržitelné budoucnosti. Kromě Fořtové hovořilo sedm dalších řečníků včetně Petr Pavlíka z online supermarketu Rohlík nebo Cyrila Klepka z digitálního odpadového tržiště Cyrkl.
Partnerem pátého CzechCrunch Onlajnu je online supermarket Rohlik.cz, pro který je udržitelnost zásadním tématem, a to včetně kompenzace uhlíkové stopy u vlastních značek produktů nebo zapojení elektromobilů do rozvozu potravin.
Udržitelný byznys roku ’21
Pokud vás zajímá téma udržitelnosti, podívejte se na náš speciál Udržitelný byznys roku ’21, kde jsme vybrali desítku firem, které berou udržitelnost jako klíčovou součást svého podnikání. Celý žebříček najdete zde.