V desítkách barů a salateriích značky UGO se po celé České republice každý rok prodá na čtvrt milionu kusů balených vod. Toto číslo by se však mělo začít v následujících měsících zmenšovat, protože tuzemská firma se svou mateřskou společností Kofola začne čepovat pramenitou vodu z nerezových sudů. „Vyšlo nám, že z pohledu uhlíkové stopy je to nejšetrnější,“ říká Jannis Samaras.

Generální ředitel Kofoly má salátové bary UGO pod svými křídly od roku 2012, kdy se řetězec ovocných a salátových barů založený Markem Farníkem a jeho manželkou stal součástí velké tuzemské nápojářské skupiny. Od té doby společně pracují na mnoha udržitelných projektech a čepovaná pramenitá voda je jedním z nich.

UGO si navíc nyní k patnáctému výročí svého fungování nadělilo novou vlajkovou prodejnu v samotném centru Prahy. Na rohu Václavského náměstí a Štěpánské ulice v prostorách bývalé Poštovní spořitelny se otevřela dosud největší Salaterie, která má dvě patra a celkovou plochu 482 metrů čtverečních.

„Dlouhodobě jsme usilovali o prestižní adresu, jako je Václavské náměstí. Investovali jsme 15 milionů korun, abychom vytvořili UGO Salaterii nové generace. Uprostřed dvoupatrové restaurace roste strom a na stěnách vyprávíme náš příběh,“ říká zakladatel a ředitel řetězce UGO Marek Farník.

V Praze tak již má UGO 34 provozoven a napříč Českou republikou a Slovenskem celkem 79 poboček. Nová Salaterie je jednak vlajkovou lodí celého Uga, ale zároveň také výstavní skříní udržitelných kroků samotné Kofoly, pod kterou dnes patří nejen tradiční kolový nápoj stejného jména, ale také Vinea, Jupík, Semtex či řemeslné cidery a limonády F. H. Prager.

Vedle mnoha dalších značek je Kofola velkým hráčem také v pramenitých vodách, nejnovějším přírůstkem do jejího portfolia jsou ostatně značky Ondrášovka a Karlovarská Korunní. Zároveň Kofole patří značka Rajec a právě kolem ní se točí zmíněná ekologická iniciativa s odstraňováním plastových obalů.

„Vyšlo nám, že z pohledu uhlíkové stopy je nejšetrnější nerezový sud (KEG). Čepované nápoje dlouhodobě rozvíjíme, abychom nyní ale ušetřili zbytečný obal na dalších vhodných místech, rozhodli jsme se přijít s novinkou v podobě pramenité vody Rajec bez obalu. Díky tomu můžeme nejen na festivalech, běžeckých eventech, ale třeba i v našich UGO Salateriích nabídnout alternativu k balené vodě, které se zde prodá na čtvrt milionu kusů každý rok,“ říká Samaras.

Jelikož Kofola patří k největším výrobcům nápojů ve střední Evropě a adriatickém regionu, jehož loňské tržby se zvýšily na 6,41 miliardy korun při zisku EBITDA (před odpisem a amortizací) ve výši 1,12 miliardy korun, chce být předním hráčem i v zelených krocích. Byť některé investiční projekty musela firma kvůli koronavirové krizi odložit, ve svých dlouhodobých udržitelných cílech prý pokračuje dál.

„Mým velkým cílem je dostat udržitelné uvažování do každodenního chodu firmy, do každého jednotlivého rozhodnutí – od omezení jednorázových mlíček do kávy v kancelářích až po ochranu vodních zdrojů v našich regionech. A věřím, že jen dlouhodobá kontinuita v těchto snahách a postupné krůčky zajistí trvalé výsledky,“ je přesvědčen Samaras, který do svého impéria nedávno přidal i čaje Leros či kávu Café Reserva.

Vedle čepované pramenité vody Kofola logicky řeší i další obaly. Začala například využívat lahve z recyklovaného plastu, tzv. rPETu. Letos se tak v Česku objevila minerální voda Kláštorná Kalcia, která je již ze 100% rPETu. „Jde o první československou vodu balenou do tohoto typu obalu, které jsme prodali už na 11 miliónů kusů,“ prozrazuje Samaras.

Cílem Kofoly je, aby veškeré její jednorázové obaly byly do roku 2025 plně recyklovatelné či kompostovatelné a nevznikal tak zbytečný odpad. Jen o obalech to ale není. Kofola ve své výrobě dbá na původ a pěstování surovin a řeší také technologii výroby i způsob dopravy, v rámci níž přechází se svou flotilou na CNG.

Samotné UGO, jehož loňské tržby se bez franšízového prodeje vyšplhaly na 483 milionů korun, je v rámci celého portfolia jen jedním z mnoha dílků, ale ekologické iniciativy tam probíhají stejně tak intenzivně. Jednorázové plasty začala firma již před lety nahrazovat porcelánem a podle Farníka už ušetřila takřka 27 tun plastových talířků, kelímků nebo příborů.

Právě na UGO ale zároveň nejzásadněji dopadla opatření spojená s koronavirovou krizí. Jelikož se na několik dlouhých týdnů zavřely prodejny a lidé venku prakticky nenakupovali, podepíše se to logicky i na tržbách. Farník novinářům při příležitosti otevření nové vlajkové prodejny prozradil, že tržby se propadly o víc než 200 milionů korun. Na rozdíl od Kofoly se navíc byznys Uga nevrací tak rychle.

„Jsme teď na třech čtvrtinách tržeb loňského roku, a pokud se do konce roku dostaneme na 80 až 90 procent, budeme spokojení. Návrat k původním číslům očekáváme až v první polovině příštího roku,“ přiznává Farník. I právě otevření nové vlajkové pobočky má však byznys zase nakopnout, navíc chce firma dál rozvíjet svůj e-shop a rozvoz, který během krize velmi rychle postavila.

Kofola jako celá skupina se proti tomu podle Samarase zotavuje rychleji. „Červenec je první měsíc, který by mohl být podobný jako loni. Druhý kvartál byl ale ztracený, v tržbách jsme ztratili stovky milionů korun,“ uvedl Samaras s tím, že si zatím netroufá odhadovat, jaká bude situace do konce roku. Očekává nicméně roční propad v maržích zhruba o 150 až 200 milionů korun.