Teď se učí tvořit už existující molekuly. Až to bude umět, začne si „vymýšlet“ nové, což by mohlo pomoci například s vývojem nových léků na mrtvici. Řeč je o umělé inteligenci, kterou v Praze na ČVUT a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR „trénují“ v rámci mezinárodního programu výzkumníci – dvojčata Anton a Roman Bushuievovi, kteří jsou původem z Ukrajiny.

Bratři v Praze studují na univerzitě od roku 2017, aktuálně působí ve skupině, která vznikla spojením týmů biochemika Tomáše Pluskala z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB AV ČR) a informatika Josefa Šivice z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT), který nedávno opustil přední český AI vědec Tomáš Mikolov. V rámci mezinárodní iniciativy pak spolupracují se čtrnácti institucemi po celém světě – mimo jiné třeba s prestižním americkým Massachusetts Institute of Technology.

„Naším cílem je vývoj další generace umělé inteligence, která bude schopná objevit nové molekuly. Ty by se pak daly využít ve vývoji léčiv, ve vědách o životním prostředí nebo v kosmickém výzkumu,“ říká Anton Bushuiev. Česká skupina, ve které bratři působí, už má za sebou první úspěchy v tomto směru výzkumu. Dosavadní výsledky totiž bratři už loni prezentovali na významných světových konferencí o strojovém učení ve Vídni či Vancouveru.

„Celý výzkum má obrovský potenciál. A myslím, že tady v Praze se vyvíjí velmi rychle a dobrým směrem,“ hodnotí dosavadní práci Roman Bushuiev. Dodává ale, že u tvorby molekul jsou vědci zatím na začátku. „Ten hlavní rozdíl mezi například vygenerováním obrázku a molekuly je ten, že správně vytvořený obrázek pozná člověk pouhým okem. Proto byl ten vývoj rychlejší. V biologii je ale potřeba navržené molekuly ověřit a to je komplikovanější a trvá to déle,“ vysvětluje Anton Bushuiev.

I proto jde o multioborový výzkum – Bushuievovi s kolegy, kteří působí na ČVUT, molekuly s pomocí umělé inteligence navrhnou, biologové z ÚOCHB anebo Loschmidtových laboratoří v Brně je pak experimentálně ověří. Zatím vědci trénují umělou inteligenci na reálných molekulách. V budoucnu se ale počítá s tím, že až si AI osvojí tvorbu existujících molekul, začnou ji využívat k tomu, aby vytvořila i molekuly zcela nové. „Až to bude umět, budou ji využívat například přímo farmaceutické firmy. Celý proces vývoje nových léků by navíc měl být automatizovaný. Ověřování nových léků by tak mohlo trvat pár hodin. Teď to trvá roky,“ vysvětluje Roman Bushuiev.

Anton Bushuiev se pak v rámci svého doktorského studia hodně věnuje jedné určité molekule, kterou by chtěl předělat pomocí umělé inteligence. „Mohla by totiž sloužit pro léčbu mozkové mrtvice. Na tu sice v současné době léky existují, ale jsou hodně drahé a v méně rozvinutých státech nejsou dostupné. Nový lék by tedy mohl být dostupnější a zároveň mít méně vedlejších účinků,“ popisuje.

Bratři říkají, že jsou za možnost „dělat v Praze vědu“ vděční. Když ale mluví o své rodné zemi, přejde jim přes obličej stín obav. Jejich rodiče totiž zůstali v Kyjevě a válku nenesou dobře. „I když se může zdát, že je město od frontové linie daleko, tak třeba pětkrát za noc houkají sirény a nedá se spát,“ vypráví Roman Bushuiev a dodává, že část příbuzných a kamarádů ze základní školy mají ještě pořád i v Doněcku, kde se narodili.

„Nebyli jsme tam ale od roku 2014. To město je naprosto zničené válkou. Je to hrozné. V Kyjevě, kde jsou teď naši rodiče, jsme byli naposledy před několika lety. Snažíme se to brát tak, že teď máme příležitost pracovat v Česku na hodně unikátním výzkumu, abychom mohli pomoct Ukrajině až válka skončí,“ uzavírá Roman Bushuiev.