Ukrajinské startupy se mění v IT armádu. Do bojů posílají drony, aplikacemi pomáhají civilistům

V oblastech, kde se před pár měsíci rozvíjel technologický byznys, si ukrajinští odborníci našli nové zaměření.

Technologie na Ukrajině pomáhají v konfliktu s Ruskem

Je to jako jeden velký hackathon. Tedy akce, během které se v rámci extrémně krátké doby připraví opravdu fungující technologie k řešení konkrétního problému. Jenom teď jsou zapojení všichni odborníci z Ukrajiny, říkají mi. A pokud chceš na někoho dosáhnout – opravdu na kohokoliv, i ty nejznámější a nejvyšší manažery firmy libovolné velikosti – povede se ti to do jedné, maximálně dvou hodin. Všichni pomůžou.

Ukrajinské startupy a ukrajinští odborníci se změnili. Místo zábavných aplikací se díky notifikacím na mobilu pokoušejí prolomit informační zeď směrem do Ruska. Stejné systémy, jaké doteď řešily automatické účetnictví, se nyní zaměřují na poskytnutí platformy k přesunům dat a financí, které dobrovolnické organizace potřebují řešit každý den. Interaktivní online mapy ukazují bunkry, aktuální nálety i místa, kde si dnes ještě jde vyzvednout léky.

Ti nejlepší marketéři po své pracovní době pomohli s vytvořením platforem, na kterých dokázali sesbírat v přepočtu desítky milionů korun na moderní technologie, jako jsou drony nebo nástroje pro noční vidění. A projektoví manažeři je díky svým zkušenostem zvládli rychle přemístit a rozdat do prvních linií.

„Používáme svou odbornost. Je to vlastně úplně stejné jako vytvářet jakýkoliv produkt pro zákazníka. Jen tím zákazníkem je teď armáda,“ shrnuje Anton Diatlov. Obvykle seniorní produktový manažer Boltu se dnes se mnou baví jako spoluzakladatel platformy Kolo. Projektu, který by v češtině zněl spíš kruh a který má odkazovat ke tvaru, jenž vznikne, když se lidé navzájem drží za ruce. Každý je ve spojení s tím vedle něj, popisuje Diatlov. A dohromady jeden přes druhého dosáhnou na všechny.

it-army-ua

Foto: Kolo

Vybavení díky projektu Kolo

Kolo dali dohromady startupisté a manažeři mnoha firem: šéf největšího místního operátora Kyivstar, ředitel produktu z Tumblru nebo produktový manažer londýnské fintech společnosti Wise. Zastřešuje pomoc lidem v první linii, a ač to zní jednoduše, není to tak. Dokáže totiž sehnat to správné vybavení a především dost rychle ho na konkrétní místa dostat. Bez startupových znalostí by to podle Diatlova nebylo možné.

„Rozhodli jsme se zaměřit na technologické vybavení. Tam můžeme použít svou odbornost a vybrat to správné. Posíláme kvadrokoptéry s termokamerami, rádiové nebo optické přístroje na noční vidění, všechno tohle přepychové vybavení,“ říká.

Kolo je o dost menší než velké státní projekty, takže nemusí řešit papírování a logistické přesuny jsou pro něj díky zkušenostem lidí z podnikatelského světa relativně jednoduché. Zároveň je to projekt trochu větší než pomoc jednotlivcům v podobě třeba šití neprůstřelných vest. „Je to přesně ten prostor, který může být velmi efektivní,“ říká Diatlov a vysvětluje, že i třeba v rámci jednoho nebo dvou dnů můžou zjistit konkrétní poptávku z předních linií, sehnat vybavení a na frontu ho poslat.

Za zhruba tři týdny své existence dokázalo Kolo distribuovat vybavení v hodnotě jednoho milionu dolarů. „To je docela velké číslo. Rozhodně to může změnit běh věcí,“ věří Diatlov. Je to nicméně jenom jedna z mnoha platforem, které přímo na Ukrajině nebo prostřednictvím takzvaných expatů v zahraničí vznikají.

Velmi reálné problémy

Jen ukrajinská „IT armáda“ se chlubí tím, že čítá přes 160 tisíc developerů, kybernetických specialistů i marketérů, nicméně ve skupině, kde komunikují, je zapsáno na 300 tisíc lidí. Pracují tu na kybernetických útocích směřovaných mimo jiné na ruskou propagandu, nebo třeba na vývoji aplikací použitelných v boji. Ale příliš konkrétní být nechtějí – jsou ve válce a kvůli nepříteli své záměry nemůžou prozradit.

Větších projektů jsou desítky. I některé citlivější informace odborníci občas zmíní. Třeba organizace UA Tech Power pracuje na nástroji, který najde ruské vojenské síly díky datům ze satelitů. Obecně jsou satelity, drony či umělá inteligence velkou pomocí už teď a některé boje rozhodují.

Jiné projekty cílí na publikum za hranicemi a jejich tvůrci věří, že i to může válku ovlivnit. „Každý notebook, který máte po ruce, se zapojuje do útoků na zdroje dezinformací. Šíření těch pravdivých pokračuje a boti jsou odhalováni a hlášeni,“ naznačují Aleksandr Solovej a Ivan Kaunov, spoluzakladatelé ukrajinského startupu Finmap a mimo jiné také účastníci technologického odboje.

Kryty ztratily smysl

A pak jsou tu služby občanům. Interaktivní mapy jako Liveuamap. Nebo třeba Opir. Aplikace, které se snaží vyřešit doteď nezvyklé problémy. Druhý zmiňovaný projekt na úplně první pohled válku nepřipomíná. Vypadá jako jakákoliv jiná aplikace, která ukazuje zajímavá místa k výletu. Vidlička a nůž jako klasický znak restaurace je tu ale v menšině. Ostatně ani restauraci neoznačuje – informace ukazují otevírací dobu obchodu s potravinami konkrétně pro daný den.

Hned vedle svítí červený kříž, který odkazuje na otevřenou lékárnu. O kus dál značí injekční stříkačka místo, kde si lze zajistit inzulín, a další znaky naznačují fungující benzínku nebo středisko informací dobrovolníkům. Mapa Opir pomáhá lidem zorientovat se v tom, co a kde je během války aktuálně dostupné.

I za Opirem stojí Diatlov. „Původně jsme ji spustili během revoluce,“ odkazuje na protesty na kyjevském Majdanu a v okolí, které tehdy bezpečnostní složky násilně potíraly a které si vyžádaly skoro 150 úmrtí. „Bylo tam hodně podporovatelů režimu, kteří bojovali s civilisty po celém městě. Udělali jsme interaktivní mapu, která ukazovala bezpečná místa v Kyjevě. Lidi totiž netušili, kde se skrýt. A umožňovala taky poslat dary obranným silám,“ popisuje události konce roku 2013, které mimochodem Ukrajinu nasměrovaly trochu dál od Ruska a trochu víc k Evropě.

Humanitární krize je až druhá fáze. Nastala proto, že jsme neuspěli v té první. Že jsme neubránili svá města před Rusy.

Druhý den od aktuálního napadení Ukrajiny Ruskem se Diatlov rozhodl mapu spustit znovu. Nejdřív ukazovala jen kryty, ale s těmi se lidé tak jako tak museli brzy seznámit, takže jen ty ztratily smysl. „Všechno bylo takové divoké, lidi nevěděli, kde co je, začali jsme sbírat data a validovat je. Přidávali služby,“ říká Diatlov.

„Lidi potřebovali vědět, kde se dá natankovat, kde ještě fungují pumpy. Začali jsme tak sbírat data benzínek. Přidali jsme informace, kde najít důležité léky. Zjistili jsme, že lidi s domácími zvířaty netušili, kde pro ně najít jídlo. A tak jsme integrovali i obchody, které je ještě prodávají, a zveřejnili jejich otevírací dobu,“ popisuje některé z funkcí.

Interaktivní mapa Opir měla před týdnem 300 tisíc unikátních návštěvníků. Původně do ní měli lidé nahrávat informace ručně, později Diatlov s dalšími odborníky vytvořil algoritmy, které sbírají informace z internetu nebo si je vyzobávají rovnou z dat od jednotlivých společností.

„Teď otevíráme partnerství se společnostmi přímo,“ popisuje a vyjmenovává velké sítě benzínek, lékáren, největší místní telekomunikační společnost nebo logistickou firmu Nová pošta, která je schopná doručovat během jediného dne – a to se teď extrémně hodí. Naposledy do mapy přibyly opravny aut. Je to nejnovější poptávka občanů, kteří jsou stále v pohybu nebo na něj chtějí být připraveni.

Mapa i přes své stovky tisíc uživatelů musí navíc spoléhat na to, že lidé budou mít k dispozici internet. „Mysleli jsme, že se zaměříme na města a pomůžeme tam. Mariupolu jsme nepomohli. To bylo prostě nemožné,“ popisuje Diatlov. „Víme ale, že v Kyjevě nebo v Charkově i dalších městech mapa funguje a lidi vědí, co se kdy otevírá a zavírá. Nejsou to ale stejné problémy, na které teď naráží obyvatelé každého ukrajinského města. Někde se snažíte zajistit vodu a jídlo, jinde spojení s příbuzným,“ dodává.

„Samozřejmě víme, že v tom takové módní mapy nepomůžou. Ale o to důležitější je platforma Kolo. Když dáte prostředky lidem, na které my cílíme, můžou ruské armádě zasadit tvrdý úvěr. Hodně lidí v Evropě posílá peníze Červenému kříži a dalším humanitárním organizacím. Humanitární krize je ale ve skutečnosti druhá fáze. Je realitou, která ale nastala proto, že jsme neuspěli v té první. Že jsme neubránili svá města před Rusy,“ říká Diatlov.

Tam, kde končí sranda

Startup Reface byl zajímavým vývozním artiklem Ukrajiny. Jeho aplikace vystavěná na umělé inteligenci má za cíl zabavit. Nabízí prostě možnost dosadit svoji tvář na místo, kde reálně nebyla – do videí nebo fotek známých osobností, a ocitnout se tak třeba uprostřed oblíbených scén z filmů. Zní to jako maličkost, ale za funkcí stojí šikovná umělá inteligence, která z obličejů dělá velmi realistické výtvory.

Během prvního roku si ji do mobilu uložilo sto milionů lidí. Stala se číslem jedna na App Storu i Google Play. Tweetoval o ní Elon Musk. Stáhli si ji Snoop Dogg, Miley Cyrus a řada dalších osobností. Před měsícem ji používalo už 200 milionů lidí, z toho dva miliony v Rusku.

Když začal útok na Ukrajinu, její zakladatelé se rozhodli, že využijí přístup k širokému publiku. Ze zábavné aplikace se stala informační. Miliony lidí dostávali režimem nezabarvené informace o tom, co se na Ukrajině děje. Uživatelům se ukazovaly notifikace o tom, kde zrovna probíhají útoky. Místo reklamních bannerů vyskakovaly ty, které vypisovaly opravdové ztráty ruské armády. Na každém videu svítila ukrajinská vlaječka s textem Stojíme za Ukrajinou.

dima shvets

Foto: Reface

Dima Švets, jeden ze spoluzakladatelů Reface

Změna měla efekt. Reface poslal celkem 13 milionů notifikací ruským uživatelům a 85 milionů do celého světa. 150 tisíc lidí kliklo na možnost poslat peníze ukrajinské armádě a lidé vytvořili a sdíleli 14 milionů videí s ukrajinským symbolem a odkazem. Z nich 500 tisíc v Rusku. Na okamžik to pomohlo i samotnému Reface. Vystoupal na druhou pozici v americkém App Storu ve své kategorii – tedy zábavy.

Obecně však aplikace začala získávat extrémně nízké hodnocení, což každému z lidí, kteří přemýšlejí o jejím stažení, naznačuje, že tady něco není v pořádku. A to by mohlo startup odstřihnout od peněz předplatitelů. Nakonec tak firma před pár dny informační kampaň utnula.

„Uvědomili jsme si, že to prostě nebylo dost na boj s ruskou propagandou. Rozhodli jsme se proto z Ruska stáhnout,“ říká jeden ze zakladatelů Dima Švets s tím, že kýžené reakce nepřišly. „Ruské publikum snad ani nemohlo mít menší zájem o zničené domy a zabité ženy a děti. Aktivněji reagovali na zprávy o ekonomice a sankcích, ale reakce byly většinou negativní,“ vysvětluje.

Ekonomika je taky příspěvek

I kvůli tomu, aby firmy prostě fungovaly, není možné všechny záměry dlouhodobě udržet. Řada startupů to už pocítila. Společnosti Finmap, která poskytuje pro firmy platformu, aby měly přehled o penězích a jejich toku, během prvního měsíce války klesly tržby třikrát. A počet nových registrací rovnou pětkrát.

„Hledáme nové možnosti, jak pracovat. Protože jak říká vláda, ekonomické oživení je taky obrovský příspěvek k vítězství Ukrajiny,“ říká Ivan Kaunov. I proto se Finmap mimochodem drží svého plánu – před pár měsíci sliboval vstup do Česka a teď už má za sebou důležité testy a obsluhuje první tuzemské klienty. „Před válkou jsme se na to zaměřili a teď jsme svoje snahy znásobili,“ přitakává Solovej.

finmap_spoluzakladatele

Foto: Finmap

Ivan Kaunov, Dmytro Dubilet a Oleksandr Solovej, spoluzakladatelé Finmapu

Není to úplně jednoduché, většina pracovníků kombinuje práci s dobrovolničením, kybernetickými jednotkami nebo dalšími projekty na pomoc Ukrajině. Připravují se další projekty. V zahraničí vznikají pracovní portály a ve Finmapu plánují rovnou anglicky mluvící komunitu pro celou Evropu, která spojí mladé firmy.

A pak je tu bezpečí. Ze 191 pracovníků firmy Reface se jich 105 přesunulo na západ země, 54 jich funguje v zahraničí a jen zbytek zůstává v Kyjevě. Firma mimo Ukrajinu odstěhovala své servery a kompletně zajistila svoji IT infrastrukturu, aby mohla pokračovat v práci.

Konkrétně Reface v zásadě startuje znovu. Snaží se o lepší hodnocení v obchodech s aplikacemi, aby se ta jeho opět dostala oficiálně mezi ty žádané. Přesto s válečnými aktivitami vedle hlavního byznysu nepřestal. Dál dělá to, s čím už má zkušenosti. „Uvědomili jsme si, že vtipné memy pomohly bojovat s úzkostí během pandemie covidu. A už před invazí jsme experimentovali s tím, jak můžeme technologie použít pro tvorbu zábavného obsahu. Teď jsme jen přidali umělou inteligenci,“ říká Švets.

Válka tak ukazuje mnoho věcí, dodává Švets. Mezi jinými to, jak silnou má Ukrajina armádu a domobranu. Nebo jejich podporu v podobě technologických odborníků a jejich nového zaměření. Ale také to, že humor je součástí zdejší kultury.

Iva Brejlová

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.