Umělá inteligence Googlu spustila novou vlnu americké kulturní války. Tvořila historicky nepřesné snímky

Svou generativní AI Google s velkou pompou přejmenoval na Gemini před pár týdny. Program ale už stihl nasypat sůl do jedné z ran americké společnosti.

Jiří BlatnýJiří Blatný

nypost

Reprofoto: X/New York Post

Chyby umělé inteligence Googlu se dostaly i na titulní stranu amerického bulváru

0Zobrazit komentáře

Generativní umělá inteligence je stále ještě v plenkách a kontroverze se jí nevyhýbají. Aktuálně způsobil poprask program Gemini od Googlu, který se při tvorbě obrázků snažil o co nejpestřejší zastoupení různých ras a etnik, jak to zamýšleli inženýři firmy. Problém ale byl v tom, že snahu projevoval i v případech, kdy to neodpovídalo realitě. Výsledkem tak byly třeba snímky s černochy v rolích amerických otců zakladatelů nebo nacistických vojáků. Google se za nesrovnalosti omluvil a službu pozastavil, neplecha už ale byla napáchána a v USA rozpoutala další vyhrocenou celospolečenskou debatu.

Firma se nastavením svého programu Gemini snažila zakročit proti nešvaru, se kterým se generativní umělá inteligence potýká tak trochu ze své podstaty: učí se na velkém objemu dat z internetu. A co je na internetu? Mimo jiné obrovské množství balastu, nepřesných, urážlivých, lživých a jinak závadných informací. Což se týká i těch vizuálních, tedy obrázků.

Stejně tak je navíc internet plný stereotypů. Jak ukázal projekt od Washington Postu, všechny výše zmíněné faktory ve výsledku přispívají k tomu, že generátory obrázků „posilují genderové a rasové předsudky, a to i přes snahy o jejich odstranění z dat, která je pohánějí,“ napsali jeho autoři.

Právě tato snaha nyní dovedla program Googlu k tomu, co mnozí označují za přehnanou korekci existujících problémů. A nepřesná byla doopravdy – nástroj totiž generoval historicky nepřesné snímky, třeba obrazy německých vojáků z nacistické éry, mezi kterými byli i černoši. Sociální sítě zaplavily i obrázky amerických otců zakladatelů, mezi nimiž byli také muži tmavé pleti – což také není pravda.

Google sice rychle uznal chybu a podle serveru The Verge pozastavil možnost v Gemini generovat obrázky do doby, než problém vyřeší. To už se k němu ale vyjadřoval bývalý republikánský prezidentský kandidát Vivek Ramaswamy a titulní strana plátku New York Post incident komentovala jako „History Messin’,“ tedy volně přeloženo zahrávání si s historií.

Heslo vystihuje argument, který konzervativní kritici často vznášejí směrem nejen k technologickým společnostem, jež se v rámci svého byznysu snaží napomáhat s vyrovnáním historických a současných křivd vůči rasovým, sexuálním i jiným menšinám. Citlivost některých Američanů vůči tématům, jako je rasismus, sexismus nebo práva LGBTQ+, mají mnozí za přehnanou a spoluobčany, kteří takové problémy tlačí do popředí, vnímají velmi negativně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak lze systémy generativní umělé inteligence účelově naklonit na jednu či druhou politickou stranu, to minulý rok ukázal jeden americký výzkumník. Jak popsal deník New York Times, vzal již existující systém a takzvaně ho dotrénoval na ručně vybraných informacích. Program tak následně odpovídal v souladu s požadovaným ideologickým smýšlením.

Nařčení, že nadržuje progresivnímu smýšlení, a naopak upozaďuje konzervativnější, pravidelně čelí i asi nejpopulárnější program generativní umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI. Mezi nejprominentnějšími kritiky je i Elon Musk, který startup kdysi zakládal spolu s nynějším ředitelem Samem Altmanem. Dlouhodobě ale jeho programu vyčítá, že lže.

„Nebezpečí, které spočívá v trénování umělé inteligence, aby byla woke – tedy jinými slovy lživá – je smrtelné,“ uvedl Musk na Twitteru před dvěma lety. Slovo „woke“ se často pejorativně používá k popisu přístupu, který speciální pozornost věnuje rasovým předsudkům, sociálním nerovnostem či třeba sexismu. Musk i kvůli rozdílnému názoru minulý rok založil startup xAI, se kterým chce systém umělé inteligence vytvořit po svém, což nezapomněl připomenout ani nyní v souvislosti s Gemini.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Mašina na peníze hnaná umělou inteligencí. Nvidia utržila 22 miliard dolarů, více než půlka je čistý zisk

„Generativní umělá inteligence dosáhla bodu zlomu,“ oznámil Jensen Huang. Nvidia meziročně vyrostla o 126 %, v posledním kvartálu dokonce o 265 %.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

jensen-huang-nvidia

Foto: Nvidia

Jensen Huang, spoluzakladatel a CEO Nvidie

0Zobrazit komentáře

Nejočekávanější událostí aktuální výsledkové sezony bylo hospodaření Nvidie, která zažívá díky rapidnímu rozvoji umělé inteligence závratný růst na všech frontách. Potvrdila to i ve svém čtvrtém kvartále uplynulého roku, v rámci kterého překonala očekávaní analytiků a doručila trojciferný růst. Nvidia má totiž v nabídce jedny z nejvýkonnějších čipů, které pohánějí výpočty spojené s umělou inteligencí, a odebírají je od ní největší technologičtí hráči. Americká firma Jensena Huanga díky tomu v uplynulém čtvrtletí zaznamenala tržby ve výši 22,1 miliardy dolarů (520 miliard korun) při čistém zisku 12,3 miliardy dolarů (290 miliard korun).

V meziročním srovnání jde o růst tržeb o 265 procent, čistý zisk rostl dokonce o 491 procent. Podobně impozantní jsou i čísla za celý loňský rok, v němž Nvidia v příjmech vygenerovala celkem 60,9 miliardy dolarů (1,4 bilionu korun) a vykázala čistý zisk 29,8 miliardy dolarů (701 miliard korun). Meziroční růst? O 126 procent, respektive 581 procent. Když se podíváte na tato čísla v historickém kontextu na grafech níže, jde o nevídané nárůsty. Od roku 1999, kdy firma vstoupila na burzu, zaznamenala dosud největší tržby v roce 2021, kdy činily 7,6 miliardy dolarů. Ve stejném roce přišel i dosud největší čistý zisk kolem tří miliard dolarů.

Výjimečný rok 2023 (ve finančních výkazech firmy jde o fiskální rok 2024) by ale v podání Nvidie nemusel být výjimkou. Poptávka po výkonných čipech, které jsou potřeba pro náročné testování umělé inteligence a také její následný provoz, neopadá. Naopak. „Akcelerovaný výpočetní výkon (computing) a generativní umělá inteligence dosáhly bodu zlomu. Poptávka po nich prudce roste po celém světě napříč společnostmi, průmyslovými odvětvími i státy,“ prohlásil při vyhlašování finančních výsledků Jensen Huang, spoluzakladatel a výkonný ředitel Nvidie.

V následujícím roce (fiskálním roce 2025) firma očekává tržby pohybující se kolem 24 miliard dolarů a hrubá marže se má ještě o několik procentních bodů zvýšit na zhruba 76 procent. V uplynulém roce dosáhla téměř 73 procent, rok předtím 57 procent. Na výsledky za uplynulý kvartál i výhled do dalších měsíců reagovali pozitivně také investoři. Akcie s označením NVDA po uzavření trhů na burze Nasdaq vyrostly o více než devět procent. Podobný kus přitom v posledním týdnu v očekávání výsledků odepsaly.

Tržní kapitalizace amerického výrobce čipů se nadále pohybuje kolem 1,7 bilionu dolarů a je tak v těsném souboji s Alphabetem a Amazonem o pozici třetí nejhodnotnější veřejně obchodované společnosti ve Spojených státech. V posledních týdnech své technologické soky již několikrát přeskočila. Její růst je založen mimo jiné na tom, že právě firmy jako Alphabet, Microsoft, Meta a další od Nvidie čipy ve velkém odebírají. Cena jednoho se pohybuje v desítkách tisíc dolarů a umělá inteligence jich spotřebuje tisíce.

Právě proto představují aktuálně největší byznys pro Nvidii takzvaná datová centra, která obsahují zejména grafické čipy a procesory pohánějící výpočty spojené s umělou inteligencí. Jen v posledním čtvrtletí vygenerovala v tržbách 18,4 miliardy dolarů, což představovalo meziroční růst o 409 procent a mezičtvrtletní růst o 27 procent. Na celkových tržbách za poslední kvartál se tak datová centra podílela z více než čtyř pětin. Za celý rok tato divize přinesla v příjmech 47,5 miliardy dolarů, meziročně o 217 procent více.

„Naše platforma datových center je poháněna stále různorodějšími faktory – poptávkou po zpracování dat, trénování a odvozování od velkých poskytovatelů cloudových služeb a poskytovatelů specializovaných na GPU, stejně jako od firemních softwarových společností a firem zabývajících se spotřebitelským internetem. Vertikální odvětví – v čele s automobilovým průmyslem, finančními službami a zdravotnictvím – jsou nyní na úrovni několika miliard dolarů,“ popisuje Jensen Huang, který Nvidii založil v roce 1993 a těží z toho, že na umělou inteligenci vsadil již dávno. Teď sklízí ovoce.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Druhou zásadní byznysovou nohou je pro Nvidii historicky gaming a grafické karty GeForce. Tato divize vygenerovala v posledním kvartálu příjmy 2,9 miliardy dolarů, meziročně o 56 procent více. Za celý loňský rok pak 10,4 miliardy dolarů, meziročně o 15 procent více. Nvidia v této oblasti představila před necelými šesti lety grafické karty GeForce RTX, která je dnes nejvýznamnější počítačovou platformou pro generativní umělou inteligenci. Využívá ji 100 milionů hráčů a tvůrců a Jensen Huang prozradil, že následující rok má i v této oblasti přinést významné nové produktové cykly a inovace.