Budou v soudních sporech někdy rozhodovat technologie? A jak dokáží proměnit řemeslo, kde je důležité každé slovo a rozhoduje se ve věcech měnících životy? „K plnému nahrazení právnických profesí nástroji umělé inteligence lze mít značnou míru skepse, na druhou stranu už teď vidíme, že umožní velký nárůst efektivity právnických procesů,“ říká Michal Matějka, partner advokátní PRK Partners, která patří k největším v zemi. Umělá inteligence už prostoupila také jejich agendou, a byť je zřejmé, že nezůstane pouze u generování jednoduchých dokumentů, nedojde podle něj v nejbližší době ani k žádné převratné revoluci.

O tom, že umělá inteligence promění, jak pracujeme, jak vyhledáváme informace nebo jak tvoříme, se mluví napříč obory. Nejčastěji dnes lidé využívají zatím převážně textový generátor ChatGPT od OpenAI, který se sám neustále učí novým dovednostem. Dokáže napsat všemožné texty, pomoci s cizelováním nápadu nebo se umí proměnit do ještě lepšího vyhledávače a rešeršisty, než je Google. Michal Matějka však upozorňuje, že v právu zatím může být ošemetné s ním intenzivněji pracovat. Jednak stejně jako u všeho ostatního nepracuje s nejnovějšími daty, ale hlavně není zvyklý na právnické obyčeje.

„Systémy jako ChatGPT nejsou primárně zaměřené na právní informace, a tudíž je jejich použitelnost v každodenní právní praxi zatím spíše omezená. Právní texty, na kterých se tyto modely učí, navíc nejsou nijak validovány, takže bohužel není výjimkou ani nesprávný výstup. Revolucí bych to tedy zatím nenazýval. Je však zjevné, že expertní právní systémy založené na umělé inteligenci s validovanými daty, a tudíž i vysokou kvalitou výstupů, budou v blízké budoucnosti vznikat a v právní praxi se prosazovat,“ míní Michal Matějka, který se v PRK specializuje například na obchodní smluvní právo či duševní vlastnictví.

Foto: Vygenerováno OpenAI DALL·E-3

Umělá inteligence začíná pomáhat i v právu

Už teď ale dokáže umělá inteligence pomáhat zejména v řadě rutinních činností. Při generování právních textů sice podle Matějky není nutně lepší než živý právník, ale dokáže velmi slušně generovat například smlouvy či jiné právní dokumenty v typizovaných a opakujících se případech. Může jít o jednoduché kupní smlouvy nebo různé zajišťující instrumenty, kterých se obecně tvoří velké množství a využití technologií šetří především čas. Právě nejúnavnější rutinní úkony mají nástroje umělé inteligence v různých profesích pomoci eliminovat, zatímco se člověk bude moci věnovat činnostem s vyšší přidanou hodnotou. To by mělo podle partnera advokátní kanceláře PRK platit také ve světě práva.

Technologie dokáží pomoci s formální či logickou kontrolou právních dokumentů před jejich uzavřením nebo velmi rychle připravit podklady pro právní radu či rozhodnutí. A podle Michala Matějky je žádoucí, aby právě klíčový proces rozhodování o tom, kdo má či nemá pravdu, i nadále řešil člověk. „Vyhodnocení informací a rozhodnutí, jak se zachovat či která strana má pravdu v případě sporu, budou ještě dlouho dělat živí právníci. Možná navždy, protože může být i v zájmu adresátů právních norem, tedy každého z nás, toto rozhodování umělé inteligenci vůbec nesvěřit, i kdyby to ta technologie někdy přece jen umožňovala,“ míní Matějka, který řeší rovněž právo informačních technologií či mezinárodní obchod.

Zkušený právník, který před angažmá v PRK pracoval bezmála sedmnáct let v pražské pobočce advokátní kanceláře Baker & McKenzie, připomíná, že už dnes je v Obecném nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) napsáno, že nikdo nemůže být předmětem žádného rozhodnutí založeného výhradně na automatizovaném zpracování dat bez svého souhlasu a předpisy nějakou formou regulující využití umělé inteligence při rozhodování o právech a povinnostech lidí budou zřejmě přibývat. Jsme nicméně teprve na startu velkého množství změn, které může umělá inteligence přinést.

„Velké nebezpečí potenciálně vidím v tom, že naše generace získala své vzdělání ještě v době před umělou inteligencí, a tudíž je schopna výstupy těchto nástrojů kriticky a nezávisle posoudit. Toho nastupující generace vyrůstající již plně v prostředí každodenního využití těchto technologií nemusí být nadále schopny,“ říká Michal Matějka. Klíčové je podle něj to, že v tuto chvíli je jasné, kdo má v rámci právních služeb absolutní odpovědnost. Je to advokát, který dané rozhodnutí či dokument vydal, respektive vytvořil, nehledě na to, zda mu v rámci celého procesu pomáhala umělá inteligence nebo jiná technologie.

„Pokud nějakou smlouvu vygeneruje umělá inteligence a bude v ní chyba, bude za ni zodpovědný vždy ten advokát, který takový nástroj při své právní činnosti použil, a nevypadá to, že by se na tom mělo v dohledné budoucnosti něco měnit,“ doplňuje Matějka, pro kterého je v tuto chvíli například zmíněný ChatGPT dobrým pomocníkem při vyhledávání právních informací a jejich shrnutí.

Jak ho využívá v praxi? „Využil jsem ho například jako rozhodce při rozhodování jednoho sporu, kde jsem potřeboval zjistit, jaký je kontext a použití určitého technického pojmu v různých jazycích. A poskytl velmi dobrou odpověď,“ dodává partner advokátní kanceláře PRK.