Umělá inteligence ve službách umění. Odhalila, že záhadný obraz mohl vytvořit malíř Raffael
Expertům na obrazy starých mistrů se otevírají nové obzory. Umělá inteligence totiž může pomoci rozklíčovat tvůrce děl s nejasným původem.
Experti na umění si už v 80. letech všimli, že madona na plátně Brécy Tondo se nápadně podobá té na známém obrazu od Raffaela
Umělá inteligence se v souvislosti s uměním v posledních měsících skloňuje především v kontextu tvůrčích nástrojů jako je DALL-E nebo Midjourney, které dokáží vytvořit obraz jen v několika málo sekundách. Jenže moderní výdobytky mohou mít v uměleckém světě i jiný význam. Vědci z Bradfordské a Nottinghamské univerzity totiž využili technologii rozpoznávání obličejů a zjistili, že kruhové plátno Brécy Tondo s madonou a Jezulátkem od neznámého umělce nejspíš ve skutečnosti vytvořil renesanční malíř Raffael Santi.
Panna Marie s Ježíškem v náruči je motiv, který se v křesťanském výtvarném umění objevuje snad nejčastěji. Mezi jedno z nejznámějších ztvárnění patří Sixtinská madona od Raffaela Santiho, velkoformátové oltářní dílo, které malíř vytvořil nedlouho před svou smrtí na počátku 16. století.
S madonou, která jako by vystupovala z obrazu vstříc divákovi, byla dlouho srovnávána její obrazová dvojnice z plátna známého jako Brécy Tondo. To zakoupil George Lester Winward, podnikatel a sběratel umění z britského města Cheshire, v roce 1981 z pozůstalosti rodiny Wynne-Eytonových.
A i když někteří odborníci tvrdili, že jde o viktoriánskou kopii Raffaelových obrazů, Winward byl přesvědčený, že jde o dílo od samotného renesančního mistra – právě kvůli jeho podobnosti se Sixtinskou madonou. K této domněnce ho ještě více ponoukla zmínka v knize z nakladatelství Yaleově univerzity. Autoři Roger Jones and Nicholas Penny v ní totiž poukazují na kompozici madony a Ježíška, která dobře pasuje i do kruhového formátu.
Sixtinská madona se nachází v Galerii starých mistrů v Drážďanech
Teorii v roce 2004 částečně potvrdila spektroskopická analýza, kterou provedli věci z Bradfordské univerzity. Zaměřili se při ní na průzkum použitých barev. A ukázalo se, že výtvarník, který obraz namaloval, používal pigmenty typické pro tvorbu z období před 17. stoletím.
„Základ použitých barev je zároveň s velkou pravděpodobností tvořen škrobem, což je typické právě pro období renesance. Jsem tak přesvědčen, že zkoumanou kruhovou malbu lze datovat do období před 17. století,“ uvedl profesor Howell Edwards, jehož tým průzkum vedl.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Nyní skutečného tvůrce obrazu potvrdila i technologie vyvinutá Hassanem Ugailem, který na Bradfordské univerzitě působí jako profesor vizuální výpočetní techniky. Pro zpracování dat z obrazů využil hlubokou neuronovou síť, která dokáže rozpoznat vzorce opakující se na obrazech či videích s mnohem větší přesností než lidské oko.
„Už když se na obličeje na obrazech díváte lidským okem, zřetelně vidíte podobnost mezi nimi. Ale počítač dokáže vidět mnohem hlouběji, v tisícovce dimenzí a až na úroveň pixelu,“ vysvětluje Ugail.
Do výzkumu se zapojil i Christopher Brook z Nottinghamské univerzity, který je expert na digitální obrazovou analýzu. Pomocí umělé inteligence tak porovnali obličeje madony na dvojici obrazů a výsledkem byla 97procentní shoda v jejich podobě. A co se Ježíška týče, u něj technologie ukázala shodu 86 procent. Pravděpodobnost, že dílo vytvořil stejný autor, je tak velice vysoká.
„Máme tak další potvrzení k již provedené spektroskopické analýze, která ukázala, že dílo je skutečně typické pro renesanční uměleckou tvorbu a je velmi nepravděpodobné, že jde o kopii z pozdějších let. Jde o fascinující práci, díky které navíc budoucnost průzkumu uměleckých děl vypadá skutečně slibně,“ dodává Christopher Brooke.
