Automatizace práce nabírá na rychlosti, přičemž za zcela zásadní vývoj v tomto směru se považuje uvedení chatbota ChatGPT a podobných nástrojů, označovaných poněkud nepřesně za umělou inteligenci. Zatímco se diskutuje o tom, která zaměstnání nahradí nejdříve a kam až jejich schopnosti nakonec mohou dosáhnout, ve firmách se už zavádí do praxe. Ředitel IBM nedávno řekl, že umělá inteligence do pár let vystřídá vyšší jednotky tisíc lidí v administrativě.

Americké IBM stále patří mezi největší technologické společnosti na světě a zaměstnává asi 260 tisíc lidí. Podobně jako jiní v jeho sektoru od začátku letošního roku tisíce z nich propouští, v jiných divizích ale zase nabírá. V rozhovoru pro server Bloomberg ovšem ředitel firmy Arvind Krishna řekl, že se chystají zpomalit nebo zcela zastavit najímání zaměstnanců na pozice, které by v následujících letech mohla zastat umělá inteligence.

Konkrétněji zmínil takzvané back-office pozice, tedy zejména administrativu a další oblasti, které nezahrnují přímou komunikaci s klienty. Krishna očekává, že se bez lidských pracovníků obejdou například v odděleních lidských zdrojů, kde může AI sama generovat potvrzení o zaměstnání nebo zajistit přesouvání zaměstnanců mezi odděleními firmy.

Reprofoto: Duke University – The Fuqua School of Business/YouTube

Ředitel IBM Arvind Krishna

Na back-office pozicích v IBM dnes pracuje zhruba 26 tisíc lidí. „Snadno si dokážu představit, že 30 procent z nich do pěti let nahradí AI a automatizace,“ řekl Krishna. To by znamenalo, že ve firmě najde uplatnění o 7 800 méně pracovníků. Do budoucna by se toto číslo přitom mohlo výrazně zvýšit. Krishna nepředpokládá, že v tomto desetiletí půjde počítačem nahradit třeba vyhodnocování složení pracovních sil, později ale může být situace jiná.

Nahrazování lidí AI by podle šéfa IBM neprobíhalo nutně jejich propouštěním, jako spíš neobsazováním pozic, které se uvolňují dobrovolným odcházením některých zaměstnanců. Bloomberg nicméně poznamenává, že Krishnův plán představuje jednu z největších strategií spojených s proměnou pracovní síly v reakci na rozšíření umělé inteligence.

Různé formy automatizace, eliminující pracovní příležitosti, nejsou žádnou novinkou – naopak jsou přirozenou součástí technologického vývoje. V průběhu poslední dekády ovšem tento proces zrychlil a čím dál častěji se řeší, zda nebude mít výrazně negativní dopady na dostupnost pracovních míst.

Na druhé straně se objevují argumenty, podle nichž lidstvo podobným situacím čelilo několikrát v minulosti, například s nástupem průmyslové revoluce, počítačů nebo internetu. Mnoho pracovních pozic kvůli nim odpadlo, zároveň ale vzniklo mnoho nových zaměstnání, která je časem více než nahradila.

Paralelně s automatizací je pak stále častěji předmětem diskuze zkracování pracovní doby z pěti na čtyři dny v týdnu nebo zavádění takzvaného základního nepodmíněného příjmu. Obojí přitom může být přípravou na budoucnost, v níž nebude třeba tolik pracovat. Obojí se také v různých měřítkách testuje – předloni například začal experiment se základním nepodmíněným příjmem v Německu, zkrácenou pracovní dobu zase zkoušejí a zavádějí i firmy jako Microsoft a doporučuje ji japonská vláda.