Norský autoklub pořádá pravidelně test, kde sleduje, jak daleko ujedou elektromobily na jedno nabití v drsných severských podmínkách. Při posledním klání, jež proběhlo letos v únoru, zvítězila čínská automobilka HiPhi se svým futuristickým sporťákem Z. Dosáhl pozoruhodných výsledků a nechal za sebou slovutnou konkurenci z Evropy, USA i Asie. Důvod k oslavě? Ne tak docela – firma mezitím zastavila výrobu a řeší, co s ní bude dál.

V oficiální technické dokumentaci k vozu HiPhi, jehož cena začíná na 2,5 milionech korun a který vypadá jako mutant Nissanu GT-R s estetikou Blade Runnera a stavebnic Lego, se píše, že dojezd auta je podle mezinárodního standardu WLTP 555 kilometrů. A Norové zjistili, že to opravdu sedí, protože i v zimě HiPhi Z zvládlo přes 520 kilometrů. Pro srovnání druhé BMW i5 dalo 443 kilometrů oproti proklamovaným 506 kilometrům a třeba Tesla 3, která by měla ujet 629 kilometrů, jich zvládla jen 441.

Kromě toho, že žádný další elektromobil (celkem jich bylo v testu zahrnutých více než dvacet) nevykazoval ani zdaleka tak malou odchylku mezi tím, co reálně zvládne a co stojí v jeho papírech, se žádný nedostal přes 500 kilometrů nájezdu. Jen další čínský vůz Nio ET5 překročil hranici 480 kilometrů.

Pro automobilku, která vznikla teprve před čtyřmi roky a která model Z na trh uvedla loni, to jsou hodně potěšující výsledky. Takový závan budoucnosti, ostatně promo fotky jsou plné sci-fi vizualizací. Jenže pár dní poté, co norský test HiPhi s přehledem vyhrálo, oznámilo jeho vedení, že na půl roku pozastavuje výrobu a že zaměstnanci, kteří nedají výpověď, budou pobírat jen minimální mzdu. O finančních problémech podniku se přitom spekulovalo už nějakou dobu předtím, nedařilo se jí prodávat ani shánět finance.

Od jejího začátku se na ni lepily i pochybnosti o originalitě. Ostatně označení jejích modelů – kromě Z jde o X a Y – evokují jména vozů od průkopníka masové elektromobility, americké značky Tesla. Navíc zakladatel HiPhy David Lei, který patří k veteránům čínského autoprůmyslu, působil v letech 2015 a 2016 ve skupině LeEco a její elektromobilní odnoži Faraday Future.

To už je dnes polozapomenutá firma, ale svého času to byl jeden z hodně hlasitých vyzyvatelů Tesly, chvíli pro ni pracoval i český inženýr Otto Fabri a její model FF91 měl ambici být skutečným věrozvěstem autonomního řízení. Zakladatel Faraday Future Jia Yueting na vývoji vozů (v portfoliu měl i formuli) spálil přes tři miliardy dolarů, ale v zásadě se nikdy nedostal dál než k funkčním prototypům.

A právě Jia Yueting před pár dny podal na HiPhi, resp. jeho mateřskou firmu Human Horizons, žalobu kvůli odcizení autorských práv. Když totiž David Lei v roce 2016 Faraday Future opouštěl, údajně si s sebou vzal jak technickou dokumentaci k modelu FF91, tak podstatnou část týmu. On to sice popírá, nicméně podobnost mezi HiPhi Z a FF91 tam je.

„Naše společnost ani pan David Lei se nedopustili žádného plagiátorství ani porušení obchodních tajemství společnost Faraday Future,“ odmítlo HiPhi nařčení. Mimochodem ani zakladatel Faraday Future, který je nyní hodně hlasitým kritikem všeho, co se kolem HiPhi děje, neprochází nejlepším obdobím – jeho firma se musí v Kalifornii, kde sídlí, vystěhovat z pronajatých prostor, protože neplatí.

Co bude s HiPhi, jež na sebe upozorňuje zajímavým designem a solidními výkony a technologiemi svých aut, je otázkou. Objevila se nejprve spekulace, že by ji mohl koupit koncern Huawei, který vyvíjí software pro auta.

To sice padlo, nicméně podle čínských médií by HiPhi mohla koupit jedna z největších čínských automobilek Changan. Už dřív o elektromobilní brand, který zatím ročně nepřekročil produkci pěti tisíc vozů, projevili zájem také investoři ze Saúdské Arábie, ale z obchodu sešlo. Každopádně pokud se Davidu Leiovi nepodaří sehnat partnera, budoucnost HiPhi bude temná, protože slábnoucí trh s elektromobily – v Číně i jinde – firmě nepomůže, spíše naopak.