Tisíce uniklých souborů odhalily, jak si alternativní poskytovatel taxislužby Uber předcházel přední politiky a jak daleko zašel, aby se vyhnul spravedlnosti. Podrobně popisují rozsáhlou pomoc, kterou se mu podařilo získat od předních evropských politiků, jako je Emmanuel Macron či bývalá eurokomisařka Neelie Kroesová. V jejím případě už Evropská komise začala zjišťovat, zda a jak tajně lobovala za společnost Uber, pro kteroupo odchodu z komise začala pracovat.

Soubory označené Uber Files mají více než 124 tisíc záznamů, včetně 83 tisíc e-mailů a tisíců dalších souborů zahrnující konverzace. Pocházejí z let 2013 až 2017. Unikly do britského listu The Guardian a byly poskytnuty Mezinárodnímu konsorciu investigativních novinářů (ICIJ) a řadě mediálních organizací včetně BBC Panorama. Uber uvádí, že jeho minulé chování nebylo v souladu se současnými hodnotami a že dnes je už jinou společností.

Uniklé soubory odhalují, jak skupiny zaměřené na lobbování a propagaci za 90 milionů dolarů (2,2 miliardy korun) ročně verbovaly spřátelené politiky, aby jim pomohli v kampani za změnu podmínek poskytování taxislužby v Evropě. Zatímco francouzští taxikáři pořádali v ulicích někdy i násilné protesty proti Uberu, současný francouzský prezident Macron si tykal s kontroverzním šéfem Uberu Travisem Kalanickem a řekl mu, že bude reformovat zákony ve prospěch Uberu.

Bezohledné obchodní metody Uberu byly dobře známé. Dokumenty ale poprvé poskytují jedinečný pohled zevnitř na to, kam až byla firma při dosahování svých cílů schopna zajít. Například bývalá komisařka EU pro digitální záležitosti Neelie Kroesová, jedna z nejvyšších úřednic v Bruselu, podle dokumentů jednala o nástupu do Uberu ještě před koncem svého funkčního období. A pak za firmu tajně lobbovala, čímž zřejmě porušila etická pravidla EU.

V této době byl Uber nejen jednou z nejrychleji rostoucích společností na světě, ale byl i jednou z nejkontroverznějších. Provázely ho soudní spory, obvinění ze sexuálního obtěžování a skandály spojené s únikem dat. Nakonec toho měli akcionáři dost a Kalanick byl v roce 2017 donucen odejít. Uber uvádí, že jeho nástupce Dara Khosrowshahi dostal za úkol transformovat každý aspekt fungování firmy a zavedl přísné kontrolní mechanismy a dodržování předpisů, které jsou nezbytné pro fungování veřejné společnosti.

Náraz v Paříži

Paříž byla prvním místem v Evropě, kde Uber začal nabízet své služby a narazil tam na tvrdý odpor taxikářů. Ten vyvrcholil násilnými protesty v ulicích. V srpnu 2014 byl Emmanuel Macron jmenován ministrem hospodářství a v Uberu viděl zdroj růstu, velmi potřebných nových pracovních míst a chtěl mu pomoci.

V říjnu téhož roku se sešel s Kalanickem a dalšími manažery. To byl začátek jeho dlouhého působení v roli zastánce zájmů kontroverzní firmy ve vládě. Lobbista Uberu Mark MacGann popsal setkání jako velkolepé. „Takové jsem ještě nezažil,“ vyplývá ze spisů. Macron a Kalanick si brzy začali tykat a setkali se nejméně čtyřikrát.

Francouzské taxikáře v roce 2014 rozzuřilo zejména spuštění služby UberPop, která umožňovala nabízet jízdu nelicencovaným řidičům za mnohem nižší ceny. Soudy a parlament ji zakázaly, ale Uber ji provozoval dál, protože napadl zákon. Macron souhlasil, že bude se společností spolupracovat na přepracování zákonů, a v roce 2015 podepsal dekret, který zmírnil požadavky na udělování licencí řidičům Uberu.

Macronův mluvčí uvedl, že kvůli jeho funkci bylo přirozené, že se musel stýkat s mnoha společnostmi zapojenými do výrazných změn, které se objevily v těchto letech v sektoru služeb.

Dokumenty také odhalují, že vztahy Uberu s Kroesovou začaly podstatně dříve a byly hlubší, než se doposud uvádělo. Tím Kroesová zjevně porušila pravidla upravující chování komisařů. Kroesová dohlížela na digitální politiku a hospodářskou soutěž, zasahovala proti velkým technologickým společnostem a hrála klíčovou roli při vyměřování vysokých pokut americkým firmám Microsoft a Intel.

V její zemi, což je Nizozemsko, služba UberPop vyvolala právní a politické problémy. V říjnu 2014 byli zatčeni řidiči Uberu a v prosinci soud v Haagu službu zakázal a pohrozil pokutou až 100 tisíc eur (2,5 milionu korun). V březnu provedla nizozemská policie razii v amsterodamské kanceláři Uberu. Podle e-mailů Kroesová volala v době razie ministrům a dalším členům vlády, aby je přesvědčila, aby od svých záměrů ustoupili. V interním e-mailu zaměstnancům je pak doporučeno, aby o jejím neformálním vztahu nemluvili.

Podle pravidel EU platí, že pokud chtějí bývalí komisaři nastoupit do nové práce dříve než 18 měsíců po ukončení práce v Evropské komisi (EK), musí jim komise toto zaměstnání schválit. Kroesová proto napsala etickému výboru EK a žádala o povolení vstoupit do poradního výboru Uberu předtím, než jí uplyne tato ochranná lhůta. To jí bylo zamítnuto, podle dokumentů ale firmě i tak pomáhala neformálně.

Kroesová popírá, že by před květnem 2016, kdy jí vypršela ochranná lhůta, zastávala v Uberu jakoukoliv formální či neformální funkci. Uvedla, že jako komisařka komunikovala s mnoha technologickými společnostmi a řídila se tím, co podle jejího názoru mělo prospět veřejnému zájmu. Mluvčí unijní exekutivy Balázs Ujvari v pondělí uvedl, že se již komise na někdejší nizozemskou političku obrátila se žádostí o vysvětlení celé kauzy.

Pokud přišla policie, měl Uber druhou obranou linii – systém označovaný kill switch, který znemožnil přístup do počítačů firmy policejním orgánům. Vyšetřovatelé se tak nedostali k citlivým údajům, jako jsou seznamy řidičů, což by podle společnosti poškodilo její růst. Spisy ukazují, že Kalanick sám tento systém nejméně jednou aktivoval, a to v Amsterodamu. Systém byl použit i v Kanadě, Belgii, Rumunsku a Maďarsku a nejméně třikrát ve Francii.

Uber tvrdí, že od nástupu nového šéfa v roce 2017 už tento systém nevyužívá. Kalanickův mluvčí uvedl, že nikdy neschválil žádné akce ani programy, které by v některé zemi mařily výkon spravedlnosti.

S přispěním ČTK.