Té změny si kolemjdoucí možná všimnou až za dlouhé měsíce. A možná také vůbec. Ale v ideálním případě by přispěla nejen k tomu, že by lidé přestali zakopávat o pohozené nebo špatně zaparkované sdílené prostředky. Některé části Prahy začaly testovat projekt, ve kterém vytyčily sdíleným dopravním prostředkům konkrétní ohraničená parkovací stání. Lidé by tam měli směřovat (a také na jednom místě najít) Rekola, kola i koloběžky Lime a také skútry BeRider.

Na některé trojúhelníky a další zvláštní tvary, které vytyčují čerstvě vymalované čáry na zemi, se vejde sotva pár kol. Jiné vyhrazují poměrně velkolepý prostor. Všechny ale mají jedno společné: byť je to místo často hned vedle zaparkované řady vozů, auta tu nestála. Ne, že by se nutně nevešla. Jednoduše nesmějí. Někde by překážela chodcům v rozhledu u přechodu, jinde by byla v křižovatce nebo spíš městské zeleni. Jsou to takzvané dopravní stíny, které teď obsazují sdílená kola, koloběžky i skútry.

Je to iniciativa, která prý vzešla ze všech stran. Zájem o ni měli jak provozovatelé sdílených prostředků, tak městské části. Vyznačené oblasti navíc ještě ohraničené zelenými balisety (což vyžadují úřady) se teď v rámci pilotního provozu objevily v Karlíně a části Holešovic. Nejsou první oblasti, které sdílené prostředky na speciálně určená parkovací stání směřují. S takovým parkováním se lidé setkávají především mimo Prahu. Je to ale pilotní provoz, o který údajně měly zájem všechny zúčastněné strany, a který by se, pokud se osvědčí, mohl rozšířit všude a pro všechny. Uvidí se po zimě.

Ve zmíněných oblastech jde teď se zapojenými sdílenými prostředky parkovat výhradně na vyznačených místech. Tyto mikrozóny můžou zároveň využít lidé i pro své vlastní skútry, kola i koloběžky, jen zřejmě nebudou chtít. Nová pravidla jsou vyústěním několik let probíhajících debat a neobejdou se bez problémů.

Ideální prostor na zkoušky

Pražský Karlín a jeho okolí je specifická část Prahy. Pohybu lidí na více či méně nezvyklých dopravních prostředcích tu nahrává víc faktorů – je to prostor placatý. Jsou tu jak byty, tak kanceláře. A v oněch kancelářích sídlí mladé firmy. Koncentrace startupů a technologických společností je tu pravděpodobně vyšší než kde jinde v Česku. V takových společnostech nezřídka pracují mladí lidé, ideální vzorek těch, kteří jsou otevřeni k alternativám klasické dopravy, jako jsou sdílená kola i třeba vlastní elektrické koloběžky.

Na začátku září tu vyhrazená místa začali malovat a ke konci měsíce provoz oficiálně spustili. Aktuálně jde o šestadvacet zón a nové nepřibudou ani tady, ani jinde, dokud provoz nevyhodnotí jak provozovatelé prostředků, tak městské části. „Chceme proaktivně vyzkoušet nový systém parkování, který by měl snížit počet případů, kdy kola překáží. Nejprve na dvou oblastech, abychom jej odladili a zjistili, jak se osvědčí,“ říká Jan Střecha, marketingový šéf Rekol.

Foto: Rekola

Praha zavádí speciální parkoviště pro sdílené prostředky

Cílem je především, aby kola a koloběžky nepřekážely na chodnících. Přitom se ukázalo, že kola jsou ještě lidé ochotni zkousnout, případně je jejich uživatelé lépe parkují. Koloběžky ale zůstávají velkým problémem. 

„Na městskou část na ně chodí stížnosti, že překážejí na chodnících, někdy občané říkají, že jim parkují přímo před vchodem do domu,“ přibližuje Martin Jedlička, zastupitel Prahy 8, který má na starosti mimo jiné dopravu. 

Upozorňuje u toho ještě na další výhodu nových mikrozón – pokud na speciálně určených prostorách lidé budou parkovat skútry, ty nebudou zabírat tolik míst v modrých zónách. „Na ně sice mají nárok. Ale když je uživatelé zaparkují špatně, zaberou tolik prostoru, co auto. A to se zase nelíbí řidičům,“ vysvětluje.

Nové zóny jsou určené pro kohokoliv, tedy ne výhradně pro sdílené prostředky. Zaparkovaná osobní kola tam přesto najdete jen těžko, nejdou totiž k čemu zamknout. Stojany na kola nejsou na jediném ze speciálních parkovišť – a ani tu nepřibudou. Parkování je totiž vyznačené na silnici. A na vozovce podle zákona nesmí stát žádná překážka, kterou takový stojan oficiálně je.

O problému diskutujeme

Ač to zní jednoduše, do domluvy na tom, kam sdílené prostředky lidé vlastně můžou upíchnout, mluví hodně různých stran. Jde o jednání mezi provozovateli prostředků a městem nebo městskou částí, policií či technickou správou komunikací – a často se ke změnám musejí vyjádřit ještě další orgány. To je důvod, proč se prodlužují. Městská část řešení a pak vhodná místa hledala asi dva a půl roku. Už teď nicméně vytipovává další v nových oblastech, které má na starosti.

Foto: PID

Sdílená kola společností Nextbike a Rekola

Mezitím ale lidé o sdílené prostředky zakopávají nebo se jich rovnou zbavují. Ty tak končí ve Vltavě, ale třeba i v Rokytce, mimo Prahu je lovili z Labe nebo sundávali ze stromů. Běžněji překážejí v silnicích nebo příliš blízko k nim, rozbité někdy zůstávají na krajích chodníků. A to je Česko v tomto smyslu ještě umírněné. Třeba ve francouzském Lyonu z třísetmetrového úseku řeky před třemi roky lovili ekologičtí aktivisté víc než stovku koloběžek.

Najít řešení je tak v zájmu všech – a aktuální opatření vzešla ve stejnou chvíli z více stran. „Spolu s dalšími poskytovateli jsme udělali pracovní skupinu a navrhli schůzku s Městskou částí. Celou dobu na tom pracujeme společně,“ dušuje se Střecha. „Všichni jsou ochotni a kooperují,“ potvrzuje Jedlička.

Provozovatelé sdílených prostředků dosud fungovaly v rámci různých systémů. Třeba takový Bolt stanicový systém vede od začátku. Teď se jednání účastní taky. „Snažíme se najít vhodná místa napříč celou Prahou,“ komentuje Lucie Krahulcová, která má na starosti mimo jiné vyjednávání s městskými částmi. A Nextbike mikrozóny má, ale vlastní.

Pro provozovatele sdílených prostředků má systém řadu výhod, i když odhlédneme od skutečnosti, že si podají ruce s městskou částí. Rekola prý lidé zřejmě nebudou tak často hledat někde za křovím nebo za rohem. Konec jízdy bude pro uživatele pohodlnější – doteď posílali do firmy jako důkaz, že zaparkovali správně, fotku odstaveného kola. Nově prostě zamknou zámek a odejdou. 

A o něco by se tak opět mohl rozšířit počet lidí, kteří jejich službu využívají. Podle dat z výzkumu, který si nechala zadat Technická správa komunikací, počet lidí na kolech a koloběžkách v hlavní městě rychle roste. Více než třetina obyvatel nad 15 let na nich loni jezdila alespoň jednou týdně a polovina alespoň jednou za měsíc. To je okolo půl milionu osob. Zároveň toto číslo oproti roku 2019 znamená téměř dvojnásobný nárůst.

Tato čísla neplatí výhradně pro sdílené prostředky a současně se zájem o ně výrazně mění s ročním obdobím. Přesto ukazují zajímavé trendy. Navíc podobně, jak roste počet cyklistů, klesá počet těch, kteří o sobě prohlašují, že na kolo nesednou vůbec. Za posledních deset let se počet těchto lidí snížil o více než 180 tisíc.