V 90. letech jsme ji hráli snad všichni, autora dodnes lidé poznávají. Teď se kultovní česká hra vrací

Jindřich Skeldal, dříve Rohlík, stvořil v devadesátkách Brány Skeldalu. Teď tenhle milovaný kus české herní historie vydává na Steamu.

Michal MančařMichal Mančař

brany-skeldalu-regular

Foto: Napoleon Games

Fantasy hra na hrdiny Brány Skeldalu patří mezi kultovní české videohry

0Zobrazit komentáře

Je rok 1998 a vy si od spolužáka nesete domů cédéčko s hrou, o které mluví všichni vaši kámoši. Samozřejmě originální, rozhodně ne pirátsky vypálené. Slyšeli jste, že je to fakt pecka. A taky že ano. Ale jestli jste si ji za tu spoustu let chtěli připomenout, měli jste spíš smůlu. Až doteď – kultovní Brány Skeldalu se opět otevírají i hráčům s moderními stroji.

Zajímá vás herní průmysl v Česku?

Tak se přihlaste k odběru našeho videoherního newsletteru Good Game!

Newsletter Good Game | Poslední vydání

Rané devadesátky byly hrám na hrdiny zaslíbené. U stolů se hrálo papírové Dračí doupě. Na oldschoolových počítačích frčely hity jako Dungeon Master nebo Eye of the Beholder. Není divu, že se tehdy Jindřich Rohlík pustil do tvorby vlastní fantasy hry. Jeho dílo však vyšlo až v závěru dekády. Kdy už takzvaným dungeonům, v nichž se vámi ovládaní válečníci a čarodějové pohybují nikoliv plynule, ale po čtverečcích, spíš odzvonilo.

Jenže i tak se Brány Skeldalu staly kultovní hrou. „Bez sociálních sítí jsem dlouho netušil, co pro české hráče znamenají. To až zpětně, když třeba potkávám lidi na přednáškách nebo když mě zastavují náhodní kolemjdoucí a chtějí se se mnou vyfotit. Nebo když jedu na Moravu na košt a do sklípku se slézají lidi, aby se na mě mohli podívat. To přeháním, šli tam kvůli vínu, ale Skeldal taky hráli,“ popisuje autor pro CzechCrunch.

Nyní, po 27 letech, jeho Brány Skeldalu zažívají obnovenou premiéru. Zahrát si je v poslední době totiž bylo přinejlepším složité. Pár let byla dostupná verze pro mobily, neoficiální verze pro Windows měla chyby a na Windows 11 už nefungovala, původní hra zase vyžadovala instalaci dalších nástrojů… Teď si stačí pořídit Brány Skeldalu na Steamu za čtyři eura neboli asi sto korun.

Tam fantasy hra právě vychází díky spolupráci s původním programátorem Ondřejem Novákem ve verzi bezproblémově spustitelné na moderních počítačích. A také s několika drobnými úpravami, například ovládání či s novými achievementy. Jinak vás ale v čele družiny dobrodruhů čeká dobře známý průzkum fantasy světa, souboje s příšerami či řešení logických hádanek – věci, které uchvátily nespočet českých hráčů.

Vlastně ještě jedna novinka oproti roku 1998 tu je. Brány Skeldalu teď mají i anglický překlad. „V devadesátých letech jsem chtěl dostat Skeldal do zahraničí, ale nepodařilo se. Nyní to už nemá byznysově význam, ale i tak mě anglická verze potěší. Bude to určité vnitřní uzavření,“ dodává designér.

Toho vlastní dílo totiž ovlivnilo natolik, že si dokonce změnil jméno na Jindřich Skeldal. „Je to pro mě takové místo, kam sáhnu, když se chci vrátit k něčemu, co dobře znám a mám rád. Kdysi jsem do Skeldalu nainvestoval mnoho životní energie a času a pořád to ještě dělám. A dneska si ji vybírám,“ popisuje.

U původní hry vývojář – kterého hráči znají i coby herního žurnalistu z magazínů Excalibur, Score a Level nebo z pořadu Game Page – navíc nezůstal. Stvořil dvě videoherní pokračování a také sérii fantasy románů točících se kolem magického světa Roven. Věnoval se virtuální realitě, nedávno vydal historickou strategii Tribe Nation. „A zrovna teď to tak vyšlo, že jsem se mohl pracovně trochu nadechnout a zároveň jsem měl chuť se k Branám Skeldalu vrátit,“ říká.

„Nějaká práce to byla, ale nebylo to jako dělat hru nanovo. Hlavně nás to těšilo,“ dodává autor. Přece jen je tenhle návrat nostalgickým připomenutím, ne ambiciózním počinem. Doba už je jinde. „Je neporovnatelně snazší hry dělat a díky AI to bude ještě jednodušší. To vede k tomu, že hry dělá více lidí a bude jich ještě více. Ale většina z nich zapadne,“ uzavírá Jindřich Skeldal. Ale co, Brány Skeldalu také tak trochu zapadly. A po sedmadvaceti letech se opět otevřely.

Hodnota figurky může vystoupat do milionů. Kupujte kvůli vášni, nebo se spálíte, varuje sběratel

Sběratelství figurek a sošek se v Česku těší rostoucímu zájmu. Pro mnohé jde o srdeční záležitost, pro jiné o investici.

funko-mvp-x

Foto: Grailmonster (YouTube) / CzechCrunch

Nejdražší POP! Figurka, kterou v roce 2022 zakoupil americký youtuber

0Zobrazit komentáře

Začátkem května uplynou tři roky od události, která vzbudila celosvětovou pozornost. Americký mladík Frank Giaramita, známý na internetu jako Grailmonster, se tehdy v kalifornském Glendale stal majitelem dvou deset centimetrů vysokých plastových figurek od společnosti Funko POP. Za vzácný set zaplatil jeho tehdejšímu majiteli v přepočtu dva a půl milionu korun, což bylo nejvíc, kolik kdo do sběratelských figurek do té doby investoval.

Roztomilé figurky s nepřehlédnutelnými velkými hlavami ztvárňující populární postavy z filmů, her a komiksů jsou běžnou součástí sortimentu obchodů s videoherním příslušenstvím, knihkupectví a specializovaných prodejen pro fanoušky popkultury. Společnost Funko jich doposud vyrobila přes třináct tisíc kusů. A ukrývají se mezi nimi i skutečné rarity.

Giaramita investoval do dvojice postaviček z kultovního filmu Karlík a továrna na čokoládu. Zlatý Willy Wonka a jeho pomocník Umpa-lumpa však nebyli běžně k dostání. Jednalo se o exkluzivní kousky, které mohli získat pouze ti šťastlivci, kteří na Comic-conu v San Diegu v roce 2016 nalezli zlatou vstupenku ukrytou v čokoládové tyčince. Tu společnost Funko rozdávala v rámci své propagační kampaně.

oblivion-remaster-elder-scrolls-01

Přečtěte si takéOblivion Remastered po 19 letech připomene legendu RPGByl plný legračních chyb, i tak se stal legendou. Nyní se Oblivion vrátil ve fantasticky vylepšené verzi

Ačkoliv je pro většinu sběratelů primárním motivem k nákupu radost z vlastnictví oblíbených postav, některé figurky ze světa popkultury mohou časem výrazně získat na hodnotě. A dokládá to právě i případ Giaramita. Ten totiž v červenci 2023 figurky s nemalým ziskem přeprodal – konkrétně za neuvěřitelných 210 tisíc dolarů, což v přepočtu činí téměř pět milionů korun. Tuto skutečnost si stále častěji uvědomují i čeští sběratelé.

Dlouhodobě vnímáme rostoucí zájem o figurky a sběratelské sochy. Ačkoli si je zákazníci typicky kupují pro vlastní potěšení, roste počet lidí, kteří si uvědomují, že v některých případech může jít o smysluplnou investici. Ale může být i riskantní,“ vysvětluje specialista na nákup merchandise z firmy Xzone Jakub Jandík.

Dlouhodobě vnímáme rostoucí zájem o figurky a sběratelské sochy.

Změnu v uvažování českých sběratelů ukázal i nedávný případ spojený s vydáním úspěšné videohry Kingdom Come: Deliverance 2. Limitovaná sběratelská edice titulu se po uvedení na trh téměř okamžitě vyprodala. Velkým lákadlem pro mnohé byla socha hlavního hrdiny Jindřicha na koni Šedivce. Netrvalo dlouho a plastika se objevila na online tržištích, kde někteří prodejci nabízeli sochu za dvojnásobek původní ceny celé sběratelské edice, tedy 10 tisíc korun.

Podobné překvapení zažily e-shopy s figurkou britské královny Alžběty. Přestože zájem o její POP figurku byl dříve v Česku malý, po její smrti mizely její podobizny z regálů. „Není to jen kvůli tomu, že by lidé tyto figurky chtěli, protože se jim zrovna líbí. Najednou v tom vidí raritu,“ vysvětluje Jandík.

Nejistá investice musí vycházet ze srdce

Sběratelství se už dva roky věnuje také fanoušek kultovních filmů Michael Horna. „Doba blue-ray a VHS kazet pominula a já chtěl mít doma fyzickou připomínku filmů, které pro mě něco znamenají. Nyní mám doma asi čtyřicet figurek a soch. Jsem vděčný za svou tolerantní rodinu, náš obývací pokoj totiž vypadá jako filmové muzeum,“ říká s nadsázkou.

Jeho nejoblíbenějším kouskem je devět let stará socha Rockyho Balboy, fiktivní postavy boxera, kterou ztvárnil Sylvester Stallone poprvé už před téměř padesáti lety. „Dnes je už dávno vyprodaná. Po vydání se prodávala za 14 tisíc a já za ni, roky poté, platil 25 tisíc. Někteří lidé ji dnes na bazarech prodávají i dvojnásobně dražší,“ dodává.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle Horny by měl každý, kdo se pustí do sběratelství, vycházet především z osobní vášně. „Pokud se člověk zaměří jen na finanční návratnost, může se šeredně spálit. Zejména u akčních figurek je situace velmi proměnlivá,“ podotýká. Hodnotu ovlivňuje značka, edice, dostupnost a to, zda se figurka dočkala reedice. Jakmile se totiž objeví nová verze nebo kopie, cena původního kousku může dramaticky klesnout.

Rozdíl je i mezi akčními figurkami a sochami. Sochy bývají jedinečné a jejich podoba se od výrobce k výrobci často liší, zatímco akční figurky naopak častěji vznikají bez oficiální licence, což vede ke vzniku jejich levnějších napodobenin. „Jsou to pak kopie zejména z Číny. Pokud se stejná figurka vyrábí opakovaně nebo ve velkém množství, její hodnota padá, a je obtížné ji později prodat za rozumnou cenu. Není neobvyklé, že se prodá třeba jen za polovinu původní částky, popisuje.

the_grail

Přečtěte si takéSrdcaři se vykašlali na práci a vybudovali herní doupěMísto práce v korporátu se chtěli živit hraním dračáku. Tak si v Praze postavili herní doupě

Horna upozorňuje, že se v komunitě sběratelů čas od času objeví lidé, kteří do hobby vstupují s myšlenkou rychlého zisku. To bývají zpravidla nováčci. „Sám jsem to na začátku také dělal. Dříve to do jisté míry fungovalo, dnes už ale trh vypadá jinak. Ekonomická situace se proměnila, lidé mají jiné priority, šetří, a často hledají sběratelské kousky z druhé ruky,“ myslí si.

Pokud by někdo přesto chtěl na sběratelství vydělat, musí podle něj cílit na unikátní sochy z limitovaných edic. Ty, které jsou dnes po letech prakticky nedostupné, mohou mít výrazně vyšší hodnotu než při vydání. Horna uvádí příklad sochy Terminátora, která byla před pěti lety k mání za sto tisíc a dnes může stát i čtvrt milionu.

Nejdražší sochy jsou výzvou i pro obchody

Figurky se dají podle Jandíka rozdělit do tří kategorií. „Třeba my prodáváme klasické mass-market figurky, které se prodávají ve velkém, pak jsou tu detailnější sošky okolo 5–10 tisíc korun, a nakonec limitované edice luxusních soch, které mohou stát i 50 tisíc a více,“ vysvětluje.

Ty poslední už často dosahují výšky kolem půl metru, bývají vyráběné z kvalitních materiálů, mají ručně malované detaily a někdy i doplňky z kovu nebo pravé látky.

solarni-panel

Přečtěte si takéVelká rána pro solární byznys. V úpadku je pionýr oboruVelká rána pro byznys se soláry na střechách domů. V úpadku je pionýr oboru s miliardovými tržbami

Distribuce a skladování velkoformátových soch je však nesmírně náročná. „Jedna taková socha může zabrat velikost celé palety. Když jich máte padesát, řešíte nejen logistiku, ale i bezpečné skladování,“ dodává Jandík. Zákazníci, kteří jsou ochotní investovat desítky tisíc, pak očekávají perfektní stav. Jakékoliv drobné poškození při přepravě pro ně může být zásadní.

Otázka investičního potenciálu je i podle něj složitější. U těch opravdu limitovaných edic – řekněme v počtu do 100 kusů na světě – může potenciál růstu ceny existovat,“ připouští. Upozorňuje ale, že kdo chce do soch investovat, měl by je ponechat v původním balení a sledovat vývoj poptávky.