V pracovním životě je Petr Hrubý úzce spjatý s více než dvoumiliardovou skupinou Broker Consulting se stovkami tisíc klientů v Česku a na Slovensku, o které pečují tisíce konzultantů. „Guru finančních poradců“ svůj byznys rozbíhal již v roce 1998, dnes už ale nesedí na pozici ředitele, ale dohlíží na dění z pozice předsedy dozorčí rady. Pořád však jako většinový majitel. Do hloubky by tak mohl mluvit o finančním zdraví, zajímavé zkušenosti ale v posledních letech nabral i v oblasti zdraví tělesného. Životní události jej totiž přiměly k tomu, aby začal více zkoumat otázky dlouhověkosti, respektive dlouhého života ve formě. Společně s doktorem longevity popisuje zkušenosti, co všechno to obnáší.

Petr Hrubý společně s doktorem Janem Hlavešem se specializací na longevity i funkční medicínu, nutrici a sport o své spolupráci a know-how mluvili na nedávném CzechCrunch Longevity Festivalu. Ovšem, ne každý smrtelník si může dovolit individuální péči profesionála, lze ale pojmenovat základní doporučení, které mohou být inspirací i pro širší masy.

Otázka dlouhověkosti se u dvaapadesátiletého Hrubého pojí zejména s dlouhým životem ve zdraví. Podle statistik je přitom v Česku průměrná délka života ve zdraví na úrovni pouhých 64 let, což ve srovnání s dalšími zeměmi vyspělého světa není zrovna moc. Motivace samotného Hrubého má ale několik rovin.

Osobní rovina souvisí s jeho rodinou. „Nedávno jsem tancoval se svojí dcerou na jejím maturiťáku. A jednou bych to rád udělal i s vnučkou,“ usmívá se. Větších impulsů, aby začal své zdraví víc řešit, bylo ale několik. Poté, co oslavil své padesáté narozeniny, si totiž víc všímal dopadů stárnutí – kolem očí se mu začaly objevovat fleky související s alergií a zhoršil se v běhu. Například půlmaraton zaběhl za dvě a půl hodiny, dlouhodobě mu na to ale stačil čas kolem dvou hodin.

„Jeden ze silných impulsů pak byl, když zemřel můj dlouholetý parťák v byznysu a kamarád. Byl jen o rok starší než já,“ vypráví Hrubý, jenž měl ke sportu blízko celý život, kromě běhu se věnoval i cvičení či hokeji. Po zmiňovaných impulsech se ale o to víc zaměřil na lepší trénink, kladl důraz na kvalitní spánek a také přestal jíst po 18. hodině.

Jednou pak pro kamarády a známé uspořádal večeři, kde paradoxně on sám nejedl. „Když si toho jeden ze známých všiml, začal se mě víc vyptávat, až z konverzace vyplynulo, že se musím spojit s Janem Hlavešem,“ vzpomíná Hrubý na první kontakt s „doktorem pro longevity“, jenž je kromě jiného i spoluzakladatelem pražské Vital Age Clinic a člen expertního týmu Deutsche Longevity Gesellschaft.

Hlaveš během diskuze potvrdil, že přístup, který Hrubý zvolil, byl správný. „Nutné je si nejdřív uvědomit důležitost zdraví a práce na sobě. Bez této motivace daleko nedojdete.“ Poté, co se Hrubý stal jeho klientem, přišla na řadu diagnostika. „Každý jsme hodně individuální. Díváme se na anamnézu i aktivity, co člověk dělá. Už na základě toho dokážeme najít ‚rychlá vítězství‘, kdy ve své rutině nemusíte udělat velké změny, přinesou ale zásadní zlepšení,“ vysvětluje Hlaveš.

Suplementace, strava, spánek, pohyb

Po diagnostice pak Hrubý a Hlaveš pozornost přesunuli na čtyři základní oblasti, které život ve zdraví ovlivňují – suplementace, strava, spánek a cvičení. „Odrazíme se od jedné oblasti a postupně se zaměřujeme na další, kde můžeme jít více do hloubky,“ popisuje Hlaveš s tím, že každý z nás je hodně individuální a má jiná omezení nebo potřeby.

Z pozice doktora proto nerad přístup zobecňuje, ale co se týče základního měření, doporučuje lidem zjistit si úroveň VO2 Max, tedy maximální množství kyslíku, které tělo dokáže použít během aktivity. K tomu i množství svalů v poměru k tělesné tkáni, u mužů i hladinu testosteronu. „Důležité je začít s měřením brzo a pracovat s ním dlouhodobě,“ míní Hlaveš.

Pak na řadu přichází analýza a nastavení správné suplementace. „Dnes se bez ní už neobejdete. Podle některých studii již dnes zelenina obsahuje deset procent minerálů ve srovnání s desítkami let zpátky,“ upozorňuje Hlaveš. Které látky tedy sledovat? Podle něj jde opět o velmi individuální dotaz, obecně ale u lidí žijících ve městech lze očekávat nedostatek vitamínu D, častým je i nedostatek omega-3 a omega-6 mastných kyselin či hořčíku.

Důležitost suplementace pak potvrzuje i Jakub Chvosta, zakladatel a ředitel společnosti Flow Nutrition, jež byla partnerem Longevity Festivalu. Zdůrazňuje ale, že doplňky stravy samy o sobě problémy nevyřeší, mohou však být užitečným nástrojem pro optimalizaci zdraví a kompenzaci mírných nedostatků.

„Je náročné skloubit vysoké pracovní tempo, osobní život, pravidelný sport a kvalitní stravování. Právě zde mohou suplementy pomoci – ať už s regenerací po sportu, doplněním klíčových mikronutrientů, které ve stravě mohou chybět, nebo podporou spánku. Z dlouhodobého hlediska pak přispívají k dostatečnému příjmu důležitých látek, které by bylo obtížné získat pouze ze stravy, a pomáhají tak tělu fungovat efektivně i v náročných podmínkách moderního života,“ komentuje Chvosta.

Petr Hrubý tak již teď využívá krabičky na léky s přehrádkami podle dnů, kde má jednotlivé suplementy nastavené na míru svým potřebám. „Používají je běžně senioři, i když do toho mám daleko, je to praktický systém,“ usmívá se byznysmen, který si na dlouhodobé spolupráci s doktorem kromě odborného pohledu pochvaluje zejména související motivaci.

---

Fotogalerie: Longevity Revolution Festival 2025

CzechCrunch uspořádal premiérový ročník Longevity Revolution Festivalu, kde si návštěvníci na vlastní kůži vyzkoušeli, jak rozsáhlé téma dlouhověkost vlastně je.

Hlavními partnery akce byly společnosti OlaOla, Falkensteiner, Aireen, Marieli a Molecula.

---

„Člověk má ve svých aktivitách přirozenou tendenci povolit. Takto jsem pod dohledem, každý týden máme online call, kde probíráme výživu, spánek i odpočinek. Jednou měsíčně se pak setkáme na cvičení, kde mi Honza představí nové cviky a upraví plán, abych nebyl v přílišném stereotypu,“ popisuje byznysmen. Nedílnou součástí snahy o zdravý život je pak samozřejmě kvalitní spánek, respektive širší oblast duševní hygieny.

Hrubý přitom svou aktivitu a další ukazatele sleduje i pomocí chytrého prstene a hodinek, cvičení se pak nejčastěji věnuje doma, kde si vybudoval menší soukromou posilovnu. Kromě toho chodí dvakrát týdně běhat, což třikrát týdně prokládá silovým tréninkem. Důležitou součástí rutiny je pak jóga a protahování, které dělá každý den ráno a večer.

„Jde o drobné věci a zlepšení, nejdůležitější je přitom konzistence. Pokud cvičíte opravdu pravidelně, až to vám přinese výsledky,“ vysvětluje Hrubý. Tomu přitakává i Hlaveš, jenž zdůrazňuje, že většině lidí, kteří celý den sedí za stolem u počítače, nestačí jít si jednou týdně po práci zacvičit. „Důležitější než cvičení je pohyb jako takový,“ říká. Doporučuje tak do běžné rutiny zapracovat i menší cviky podporující mobilitu či protahování.

Hlaveš doplňuje, že lidé obecně žijí na sedmdesáti až osmdesáti procentech svého energetického potenciálu, zároveň vyšší desítky procent obyvatel Evropské unie bojují s potížemi týkajícími se jídla, pohybu či alergií. Důležité je věnovat se jim na individuální bázi, a na základě omezení pak postavit správný přístup.

Řeší přitom Hrubý i vizuální stránku těla související s cvičením? „To jsem nikdy neřešil, jde jen o příjemný bonus,“ odpovídá s tím, že jeho motivace až tak moc nesouvisí s tím, zda odběhne x kilometrů nebo zvedne y kilogramů. „Je to prosté – žít dlouhý a zdravý život, to za tu námahu stojí,“ dodává Hrubý.