Nedávná studie pojmenovala největší původce emisí v Česku mezi materiály. Patří k nim hliník, plast, ocel a cement. Všechny se přitom používají ve stavebnictví. Není se tedy čemu divit, když se právě stavebnictví samo o sobě řadí mezi největší znečišťovatele. Iniciativa nyní proto ukáže, jak v tomto stěžejním odvětví emise snížit.

Projekt Building Life má na svědomí Světová rada pro šetrné budovy. Ta si nedala za cíl nic menšího než přispět k uhlíkově neutrální Evropě – a to právě přes sektor, kterému se věnuje. S podporou Evropské banky pro obnovu a rozvoj chystá dokument, který by měl pomoci dosáhnout nulových emisí ve stavebnictví. K iniciativě se nyní přidala i tuzemská odnož neziskové organizace, a to Česká rada pro šetrné budovy.

„Stavebnictví může až za 38 procent celosvětových emisí oxidu uhličitého. Přibližně deset procent se uvolňuje před zahájením výstavby, tedy během výroby a přepravy stavebních materiálů, a při samotném stavebním procesu. Zbylá část vzniká při provozu budov,“ komentuje stav výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Problému si je vědomá i Evropa, ta vyčíslila, že zhruba šedesát procent celkových emisí CO2 v EU tvoří doprava, zemědělství, nakládání s odpadem a právě stavebnictví. Cílem balíčku Fit for 55, což je plán na ekologickou transformaci starého kontinentu, je snížit tyto emise do roku 2030 až o čtyřicet procent oproti úrovni z roku 2005.

K tomu je ale potřeba, aby začaly něco dělat konkrétní státy. A právě v tom je důležitá iniciativa neziskové organizace – chce totiž přinést plán, jak na to. Nazývá ho roadmapou a má zkonstruovat relevantní návod, který by našel cestu mezi směrnicemi unie, nastavením národního prostředí a jeho legislativou, finančními možnostmi i kapacitou výroby a pracovních sil.

Má jít o konkrétní návrhy mířené na vládu, místní orgány, developery, investory i majitele budov, projektanty a architekty, ale i výrobce stavebních materiálů a technologií, správce budov, finanční instituce, nevládní organizace i akademickou sféru. V neposlední řadě má roadmapa sloužit také firmám, které si podle ní budou moci vytvářet vlastní strategii.

„Pokud bereme vážně závazek, který udává Pařížská dohoda, potřebujeme omezit produkci materiálů, ze kterých stavíme, paliva, která na stavbách používáme, i energii používanou k vytápění, osvětlení a napájení kanceláří a domácností,“ vyjmenovává Kalvoda.

Nepůjde přitom jen o nastavení parametrů pro budovy nové. Ty se budou muset podle návrhu EU stavět s nulovými emisemi do roku 2030. Opatření se mají týkat i budov, které už stojí. A právě to bude velká výzva pro Česko, kde je průměrné stáří obytných budov padesát let. Podle České rady pro šetrné budovy se předpokládá, že osmdesát procent z nich bude stát i v polovině století. Právě tehdy by se podle Pařížské úmluvy měly emise snížit minimálně o jeden a půl stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou.

Česko tak bude muset rekonstruovat. Rada odhaduje, že v průměru projde budova renovací každých dvacet až třicet let. Aby to ale mělo smysl, je podle neziskovky potřeba zajistit, aby to mělo smysl.

„Je nutné podporovat vysoký standard renovací a pomáhat všem vlastníkům v jejich uskutečnění. Je proto nutné odstraňovat legislativní bariéry, poskytovat poradenství a nabízet možnosti financování,“ doplňuje Kalvoda s tím, že ročně se v současné době zrenovuje méně než jedno procento budov. Neplatí přitom pro všechny, že by byly cestou k udržitelnosti.

Roadmapu chce mít rada hotovou do konce roku. Vznik dokumentu v Česku podporuje tchaj-wanský fond TaiwanBusiness a podobné dokumenty vznikly už v deseti zemích v Evropě. Jde o Chorvatsko, Finsko, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Velkou Británii.

Co se týče zmíněné studie, která se zabývá materiály, tak její hlavní přínos je v tom, jak by cirkulární ekonomika mohla pomoci v dekarbonizaci průmyslu a jejími autory jsou Pavel Zadeníček, Benjamin Hague a Tadeáš Rulík z Institutu cirkulární ekonomiky. Ti pro sektor stavebnictví navrhují, aby se méně využívaly právě energeticky vysoce náročné materiály, jako je ocel nebo cement.

Variantou je podle nich použití dřevěných konstrukcí a recyklovaných materiálů, jako je například rebetong – recyklovaný beton vyrobený ze stavební suti. Další možností je volit modulární konstrukce, které lze v případě potřeby měnit tak, aby vyhovovaly v průběhu času.