Před dvaceti lety známý neofoturistický architekt Jan Kaplický vytvořil objekt z ušlechtilé oceli, který byl vystaven v muzeu Triennale di Milano. A i když nešlo o architektonický návrh, vetkl mu svůj typický rukopis, díky čemuž vypadal tak trochu jako kosmický koráb, který se na Zemi snesl z vesmíru. Jenže poté, co byl objekt vystaven na festivalu a následně na devátém ročníku benátského bienále, se ukryl před zraky veřejnosti. Podařilo se ho objevit díky slavnému architektovi Normanu Fosterovi a letos v červnu bude po dvou dekádách opět k vidění, tentokrát už v Praze.

Vzácný objekt s názvem Acquae vytvořil Jan Kaplický před dvaceti lety pro milánskou výstavu s názvem Dining Street Design. Desítka vybraných architektů na ní měla představit své designové návrhy street food kiosků ve spolupráci s předními světovými značkami. A protože partnery projektu Jana Kaplického byly společnosti San Pellegrino a Acqua Panna, pojal svůj objekt jako obří kapku vody, která měla sloužit jako zásobní pult pro lahve s dřezem na led.

Objekt měří devět metrů na délku a pět metrů na šířku a je vytvořen z ušlechtilé oceli. Po milánské výstavě kapka putovala do Benátek a z nich se přesunula k Lago di Como, do sídla společnosti, která stála za realizací návrhu Jana Kaplického. Zde dvacet let čekala na to, až ji někdo objeví, což se podařilo architektovi Normanu Fosterovi, jehož studio navrhlo například sídlo společnosti Apple či londýnský mrakodrap 30 St Mary Axe, známý též jako „okurka“. Spustil se tím řetězec, který vedl až do Česka k Ondřeji Škarkovi, zakladateli kulturní instituce Art Lines.

Foto: Dominik Táborský

+1

„Norman Foster si objektu všiml během své návštěvy Itálie. Poté zkontaktoval přímo Elišku Kaplický Fuchsovou, neboť s Janem Kaplickým jej pojila nejenom profese, ale především přátelství. Eliška se následně obrátila na mě. V tu dobu jsem byl pracovně ve Španělsku, proto jsem si při návratu do Česka udělal ještě mezipřistání v Itálii, abych se na objekt podíval. A tak začala příprava na převoz do České republiky,“ vysvětluje Škarka.

Společnost Art Lines pak zařídila odkup, kapku svěřila sochaři Lukášovi Raisovi, aby ji zrestauroval, a nyní plánuje, že ji nejpozději v červnu letošního roku vystaví na pražském Bastionu v rámci desátého ročníku festivalu Sculpture Line. „Objev je o to úžasnější a vzácnější, že Jan Kaplický a jeho studio Future Systems se věnovali především architektuře budov, podobným objektům jen výjimečně. Když jsme se o nálezu dozvěděli poprvé, věděli jsme, že ho musíme přivézt do architektovy rodné Prahy,“ doplňuje Škarka.

Výtvor je to vskutku unikátní a podle Ondřeje Škarky druhý podobný v Česku nenalezneme. Na světě se od Kaplického nachází maximálně jednotky podobných děl. „Záchrana“ toho italského byla spuštěna poté, co v roce 2021 vyšla monografická kniha o Janu Kaplickém, kde je o kapce také zmínka.

„Záchrana byla spuštěna poté, co jsme vydali s nakladatelstvím Albatros monografickou knihu o Janu Kaplickém obsahující tuto pasáž lorda Normana Fostera, který dílo znovu objevil: Vypadalo to jako něco, co spadlo z vesmíru. Bylo to meziplanetární plavidlo? Stroj? Socha? Bylo to vyrobeno z ušlechtilé oceli a zjizveno časem a působením živlů. Bylo to dvojsmyslné, futuristické, prostopášné, krásné a bylo to sexy. Můj popis objektu ležícího v trávě by mohl být popisem kterékoli z jeho staveb,“ říká k objevu Eliška Kaplický Fuchsová, zakladatelka Nadačního fondu Kaplicky Centre.