V Liberci vymysleli nástřik staveb, který dává čas hasičům. I hodinu chrání ocel před roztavením
Nástřik vědců z Liberce umí prodloužit dobu prohoření dřeva i roztavení ocele. Nyní ho testuje „pekelná výheň“ hasičů, patent už z trhu zmizel.
Le Van Su a Petr Louda z Fakulty strojní TUL
Vědci z Technické univerzity v Liberci přišli se speciálním nástřikem, který umí výrazně prodloužit odolnost dřevěné i ocelové konstrukce staveb proti vysokým teplotám. Jejich vynález prodlouží v případě požárů výdrž obou materiálů, které se v nich hojně používají, o desítky minut. To má obrovský význam – výrazně se totiž znásobí šance na únik a evakuaci osob v případě požáru. A nástřik tak může zachraňovat životy.
Patent už koupila česká společnost Comdes. Na kolik vyšel, strany říct nechtějí s tím, že jde o součást obchodního tajemství. Plánem ale je, že protipožární nástřik by časem mohl chránit například průmyslové haly, sklárny či slévárny.
Původně se přitom vědci zabývali zadáním ministerstva vnitra, které se soustředilo na ochranu dřevostaveb. Běžná neošetřená OSB deska prohoří za sedmnáct minut, když na ni však výzkumníci nastříkali dvoucentimetrovou vrstvu speciálního geopolymeru, dokázalo dřevo odolávat ohni sto minut.
„Byl to značný úspěch. Hasiči nám ale překvapivě řekli, že pro ně jsou nebezpečnější kovové stavby,“ říká vedoucí mezinárodního výzkumného týmu Petr Louda, který se využitím geopolymerů zabývá už dvě desítky let. A vysvětluje, že hasiči dokážou dobře odhadnout čas, kdy se zřítí dřevěný trám. U ocelových nosníků a konstrukcí už to tak ale není.
Výcvikový polygon hasičů v Raspenavě, kde testují i nový nástřik
„Mechanické vlastnosti oceli se přitom mění už při teplotách 300 až 400 stupňů Celsia. Pokud má plamen 600 až 800 stupňů, je to otázka šesti až sedmi minut, na materiálu ale není vidět, že se mění jeho vlastnosti,“ vysvětluje odborník. S nástřikem odborníci dokázali tepelnou a mechanickou stabilizaci prodloužit na hodinu.
Vývoj trval pět let a teď už výtvor z Liberce před požárem chrání například ocelové nosníky plynového zásobníku v Praze-Satalicích. Prošel testováním v laboratoři a aktuálně jej hasiči zkoušejí v takzvané pekelné výhni, tedy kontejneru, kde simulují reálné situace a kde v topeništi přesahují teploty tisíc stupňů.
Uvnitř pekelné výhně
Výcvikový polygon Raspenava slouží pro hasiče libereckého kraje. Zdejší takzvaný flashover kontejner – aktuálně v podobě mezonetového bytu 5+1 o ploše zhruba 75 čtverečních metrů – si prošel si už řadou nepříjemných situací. A právě zde se nová látka testuje. A nejen to.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Od nástřiku geopolymerem očekáváme výrazné prodloužení životnosti hlavních nosných rámů i samotného kovového obložení spalovacího prostoru,“ popisuje náměstek ředitele HZS Libereckého kraje Jan Hrdlička a mluví přitom o tom, že i samotné cvičiště budou požárníci moct používat déle. Pokud to bude o pět až sedm let, budou prý spokojeni.
Vedle hasičů budou prostory ošetřené geopolymerem pravidelně monitorovat i výzkumníci. „Větší testovací zátěž než na hasičském polygonu už ani náš žáruvzdorný geopolymerní kompozit nemůže dostat,“ říká Louda.
Liberečtí vědci by si především přáli, aby se nástřik brzy stal automatickou součástí ocelových staveb. Materiál by mohl nahrazovat beton. Odborníci vyzdvihují, že geopolymery jsou proti němu ekologičtější, trvanlivější a vedle tepelné odolnosti mimo jiné i lépe absorbují zvuk.
