V mém oboru jsou velké faily většinou fatální, říká lodní architekt, který si zásadně nežehlí košile

Na Karlínských 20 tentokrát odpovídá Matyáš Mačát, námořní architekt, který se zabývá navrhováním a stavbou lodí, kde se chyby neodpouští.

macatRozhovor

Foto: CzechCrunch

Matyáš Mačát odpovídá na Karlínských 20

0Zobrazit komentáře

Do čeho investují, jaká byla jejich první práce, kam si rádi zajdou na dobré jídlo či jaký největší fuck-up ve své kariéře zažili? Na toto a mnohem více se v rámci formátu Karlínských 20 ptáme zajímavých osobností nejen českého byznysu. Sled otázek a odpovědí přibližuje ty, o kterých se u nás můžete běžně dočíst, v netradičním světle a dává nahlédnout pod pokličku jejich kariérních úspěchů. Proč Karlínských? Protože právě v této čtvrti, kde sídlíme i my, se často řeší otázky, které jinde v Praze nepadnou.

Tentokrát na Karlínských 20 odpovídá Matyáš Mačát, námořní architekt, který vede designový tým české loděnice Independent Catamaran. Proč si nežehlí košile a nechce se hnát za penězi? A proč každému doporučuje zhlédnout drama Snowden?

***

V kolik chodíte spát a kolik toho průměrně naspíte?
Většinou chodím spát mezi půlnocí a jednou ranní. Nejlíp se mi pracuje v noci. Když domácnost usne a nic mě nerozptyluje, často zasednu k práci a pak se to někdy protáhne. Vlastně rád vstanu i v poledne.

Jakou aplikaci v telefonu otevíráte ihned po probuzení?
Budík – když mě vzbudí. Jinak záleží na upozornění. Někdy je to e-mail, někdy WhatsApp.

Na jakém přístroji během dne pracujete nejčastěji a jaké nástroje v něm používáte nejvíce?
Notebook a přenáším ho jako korunovační klenot. Při své práci strávím nejvíc času v CADu. Záleží na fázi designu, Excel je taky kámoš. Občas.

Jaký outfit nosíte ve většině případů a máte oblíbený model tenisek?
Smart casual, obecně asi vše, co tam patří, a Vans. Always.

namorni-inzenyr

Foto: Archiv Matyáše Mačáta

Námořní architekt Matyáš Mačát

Pět věcí, které nikdy nesmějí chybět ve vašem batohu?
Peněženka, brýle, klíče, mobil, sluchátka. Často mám u sebe i nůž a provázek, hodí se na lodi.

Máte nějaký vychytaný osobní lifehack, o který byste se chtěl podělit?
Košili netřeba žehlit, jen na to hoďte svetr. To jsem se naučil už na univerzitě. Většina námořních architektů to tak nosí. Asi proto, že u těch výkresů stráví tolik času, že jim nikdo žehlit už ani nechce.

Jmenujte jednu knihu a jeden film/seriál, které byste doporučil všem.
Snowden, protože jen tvrdíme, jak vnímáme moc IT technologií, ale tenhle snímek efektivně popisuje přítomnost této skutečnosti.

Jakou hudbu si pustíte pro uklidnění? A která vás naopak nakopne?
Pro uklidnění lounge jazz, jako hotelová recepce. Hlavně ráno mi to často hraje a taky na lodi. Nakopne mě rock, jazz a R&B.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kam vyrazit na nejlepší dovolenou?
Na loď. Jednoznačně.

Jakou hi-tech novinku chcete mít doma v obýváku, ale ještě ji tam nemáte?
Žádnou. Můj obývák musí mít hlavně minimum ovladačů a ten jediný ovladač musí vypadat dobře.

Jaký vůz parkujete ve své garáži?
Dacii Duster. Převeze, projede a odtáhne.

Kam si rád zajdete na dobré jídlo?
Domů. Mám rád spoustu restaurací a jídlo si celkem užívám. Nejlepší je ale přece jen doma.

Jak jste si vydělal první peníze?
Mytím aut.

tomas-rousek2

Přečtěte si takéDobývání vesmíru je i k tomu, abychom se tu neumlátili, říká RousekDělal pro NASA i LEGO. Dobývání vesmíru je investice do budoucna, abychom se tu neumlátili, říká Rousek

Co byla ta vůbec nejpodivnější práce, za kterou jste dostal zaplaceno?
Asi kapitánování lodi.

Co byste dnes poradil svému mladšímu já?
Aby byl zvídavější, víc se ptal a nebál se toho.

Investujete?
Ne. Nemám čas ani prostředky se tomu věnovat a „střelba od boku“ není úplně můj styl.

Nejlepší byznysová rada, jakou jste kdy dostal?
Nežeň se za penězi, ale za dobrým výkonem. Dobře budeš dělat hlavně to, co tě baví.

Jaký největší fail vás potkal v profesní kariéře, na který nyní vzpomínáte s úsměvem?
V mém oboru jsou velké faily většinou fatální. Zatím se jim naštěstí úspěšně vyhýbám.

Vaše nejlepší kariérní rozhodnutí?
Vydat se cestou, kterou jsem se vydal.

Kdo v Česku vás inspiruje?
Richard Konkolski – protože se nám Čechům vzdáleného oceánu nebál.

Dva roky od začátku války. Přibývá ukrajinských uprchlíků, kteří mají práci a chtějí zůstat v Česku

V Česku je podle PAQ Research 310 tisíc ukrajinských uprchlíků. Většina z nich chce zůstat, ukazuje průzkum provedený dva roky od začátku války.

ukraine-czechia

Foto: Vygenerováno v Midjourney

Ukrajinští uprchlíci v Česku tak, jak si je představuje umělá inteligence

0Zobrazit komentáře

Na konci února to budou dva roky od chvíle, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu a Česko přijalo stovky tisíc uprchlíků, převážně matek s dětmi. Zatím to nevypadá, že by válka měla nakročeno k rychlému konci. Ukrajinské rodiny, které do Česka přišly, ale nemůžou sedět a čekat na výsledek konfliktu. Tři čtvrtiny dospělých uprchlíků si podle nového průzkumu společnosti PAQ Research našly práci, dvě třetiny ale pracují pod svojí kvalifikací. Jejich děti tu chodí do škol a učí se česky, ani tady pro ně ale často situace není růžová.

Šestačtyřicetiletý Saša utekl před válkou z druhého největšího ukrajinského města Charkova do Česka se třemi dětmi. Narukovat nemusel. Otcové z rodin, které se starají o tři a více dětí nebo o zdravotně postižené dítě, mají výjimku. Čtvrtý potomek, nejstarší a už plnoletý syn, musel na Ukrajině zůstat kvůli zákazu vycestování bojeschopných mužů. Situace to byla pro rodinu těžká i proto, že jedno z menších dětí trpí cukrovkou prvního typu.

Ze začátku jim v Česku pomáhali přátelé, hlavně s pronájmem bytu v Praze. Teď už Saša pracuje. Na Ukrajině měl malou firmu na výrobu pracovních desek a dalších produktů z umělého kamene. V Česku vystřídal vícero zaměstnání, aktuálně ho živí montování nábytku značky Ikea, hlavně kuchyňských linek.

Kdy a jestli vůbec se na Ukrajinu vrátí, zatím neví. „Charkov leží 40 kilometrů od hranic s Ruskem a je neustále ostřelovaný, není tam práce, školy jsou zavřené. Ale máme tam příbuzné a dům, takže v současné době je to pro nás těžká otázka,“ říká a dodává, že děti už se vracet nechtějí. Charkov leží na východě Ukrajiny a hned na začátku invaze byl Rusy obsazen, Ukrajinci ho však dobyli zpět v září 2022. V současnosti ho ale Rusové stále bombardují.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Saša není sám, v Česku zůstává podle společnosti PAQ Research stále okolo 310 tisíc ukrajinských uprchlíků a více než polovina z nich tu chce být dál minimálně další dva roky. Spolu s tím roste podíl pracujících. V srpnu 2022, tedy jen pár měsíců po začátku války, mělo práci 51 procent plnoletých uprchlíků. Nyní jich jsou tři čtvrtiny.

Dvě třetiny ale stále pracují na pozicích, které jsou pod jejich kvalifikací. A ve většině případů mají i špatné pracovní podmínky – například smlouvy jen na částečný úvazek nebo dohody o provedení práce (a výzkumníci naznačují, že jich řada může pracovat načerno). Třetina z nich nemá nárok na dovolenou a podobný podíl se dozvídá jen krátce dopředu, zda pro ně bude vůbec práce. Takže například se v pátek dozví, jestli mají přijít v pondělí. Polovina pracujících pak uvedla, že musí pracovat o víkendech či pozdě večer, a zhruba 40 procent bere méně peněz než Češi na stejných pozicích.

I proto 57 procent příchozích trpí příjmovou chudobou, podíl extrémně ohrožených od června loňského roku dokonce vzrostl. Vláda navíc výrazně omezila čerpání humanitární dávky a příspěvku pro solidární domácnosti, tedy takové, které uprchlíkům poskytovaly ubytování.

pruzkum-paq-1

Foto: PAQ Research

Výzkumníci se ptali: Chcete se v horizontu následujících dvou let vrátit na Ukrajinu?

Ekonomické problémy má například šestačtyřicetiletá Tamara z ukrajinského města Čerkasy, které leží jihovýchodně od Kyjeva, na břehu řeky Dněpr. V Praze si s devítiletou a jedenáctiletou dcerou pronajímají garsonku. Pracuje jako asistentka manažera v autobazaru. Skoro všechna její mzda jde ale na úhradu nájmu, takže aby rodina vyžila, bere si o víkendu brigády.

Největší překážkou pro nalezení lepší práce je podle 71 procent dotázaných ukrajinských uprchlíků lepší znalost češtiny. Tamařiny i Sašovy děti se postupně učí česky a ani jeden nezmiňuje, že by s tím měly problém. Situace s výukou českého jazyka ale i tak není podle dat PAQ Research ideální. V posledních měsících výrazně poklesla organizovaná výuka češtiny ve školách či kurzech. Češtinu jako druhý jazyk mělo na konci loňského roku ve škole okolo 40 procent dětí a mladistvých, zatímco v červnu to bylo ještě  61 procent.

„Nedá se přitom říct, že by si ukrajinské děti již češtinu plně osvojily a dále se učit česky už nepotřebovaly,“ upozorňuje vedoucí dalšího výzkumu PAQ Research Kateřina Šafářová, který se loni zaměřil mimo jiné na vzdělávání ukrajinských dětí. Podle analytiků hrozí, že znalost češtiny ukrajinských uprchlíků bude stagnovat na nižší úrovni, která neumožňuje vykonávat v Česku většinu kvalifikovaných prací, plnohodnotně studovat a je překážkou pro celkové začlenění do české společnosti.

„Předškolním dětem s nejnižší úrovní jazyka by pomohlo, kdyby se čeština vyučovala povinně v mateřských školách ve všech ročnících, nikoliv v posledním jako nyní,“ uvádí jedno možné řešení sociolog Daniel Prokop, který se na loňském průzkumu také podílel. Stejně jako Saša ani Tamara neví, jestli se bude mít kam vrátit, a tak je možné, že v Česku i s dcerami zůstane. Nemá informace o tom, jestli její dům po ruském bombardování pořád ještě stojí. Zároveň ale přiznává, že žít takhle už moc dlouho nevydrží.